Centrum Filipovka je nezisková organizace, která nabízí pomoc zdravotně postiženým dětem a jejich rodinám, jimž nabízí pomoc při začlenění těchto dětí do společnosti a rozvoj jeho dovedností a schopností. Vydali jsme se do centra Filipovka, abychom zjistili, jak taková organizace vlastně funguje a jak zde vypadá běžný den.

Když jsem přicházela na určenou adresu, čekala jsem, že uvnitř najdu přinejmenším tolik dětí jako v běžné mateřské školce nebo školní družině. Jak hluboce se mýlím, jsem zjistila jen pár minut poté.

„Spolupracujeme s několika desítkami rodin, ale máme tu pravidlo, že v jednu chvíli může být v centru maximálně šest dětí, abychom se jim mohli plně věnovat,“ řekla mi na úvod ředitelka sdružení Eva Švehlová. „Během dne se jich tu ale může vystřídat více. Některé děti přijdou na dopoledne, takže odpoledne zase může přijít nějaké jiné.“

Jediným hostem v té době byla malá Lexi, které se zrovna věnovala její asistentka. Další děti měly teprve dorazit.

filipovka

Centrum navštěvují děti s těžkým zdravotním postižením, jejichž začlenění do společnosti je velmi obtížné. V průběhu roku tu nejčastěji najdete děti předškolního věku. Školáci, kteří navštěvují převážně speciální školy, do centra docházejí hlavně v době prázdnin. „Přestože tu může být jen šest dětí najednou, pořád máme volné kapacity, takže i další děti můžeme přijmout. Rodiče nijak neomezujeme a neurčujeme, kdy a jak často sem mají své dítě přivést, klidně to může být dvakrát do roka. Jen je třeba domluvit se předem na termínu, protože když se zeptá den předem, zda může přijet, tak my už tu můžeme mít na ten den plno. Ale tak tři až čtyři dny s předstihem to nebývá problém,“ vysvětlila fungování centra ředitelka.

Jednou ze stálic je právě Lexi, která je zcela odkázaná na pomoc jiných. Pomoc zde zajišťuje tým odborníků, asistenti nebo pohybový terapeut. Poslední ze jmenovaných malé slečně během dopoledne provedl krátkou masáž. Nebudu tajit, že to bylo na mé přání, protože jsem chtěla vidět, jak taková pohybová terapie vypadá. „Ale opatrně. Jen, co zvládne,“ varovala terapeuta šéfová.

filipovka

Kromě masáží a rebahilitačních cvičení mohou děti vykonávat celou řadu aktivit nejen společně s ostatními dětmi, ale i samy podle individuálního plánu, například malování, muzikoterapii a každou středu také canisterapii. „Všechno se samozřejmě odvíjí od toho, co dítě zvládne i od dohody s rodiči, kteří mohou mít nějaká speciální přání. Například si určí, co by chtěli u dítěte rozvíjet, na co se zaměřit, a co naopak bychom dělat neměli,“ uvedla Švehlová.

S Lexi jsme se společně podívaly i do relaxační místnosti. Nikdy jindy na mě místnost bez oken a přirozeného denního světla neudělala tak dobrý dojem. V malém pokoji se nachází nízká postel, od stropu visí diskotéková koule a stěny jsou vybaveny několika různými světly s různými efekty. To celé dohromady musí nutně vykouzlit úsměv na tváři. Nejen té dětské.

filipovka

Méně úsměvný je fakt, že stejně jako většina neziskových organizací se i Filipovka potýká s financemi. „U nás je to takové střídavě oblačno,“ přiznala Švehlová. „Momentálně se nám ale povedl příjemný krok – vydání kalendáře pro rok 2011 s různými celebritami, mezi nimi je i náš patron Tomáš Töpfer. Na kalendáři jsou obrázky dětí, které zde vytvořily, fotky celebrit a jejich krátké věnování. Kalendář jsme prodávali na vánočních trzích a výtěžek z prodeje poslouží na zajištění provozu centra,“ uzavřela ředitelka.

Odcházela jsem z centra s kalendářem v ruce, který i přes okolnosti svého vzniku vypadá mile a pozitivně. Nemohla jsem se rozhodnout, jestli je mi víc líto fakt, že ne každý se může radovat ze svého zdraví, nebo to, že na zbytečné spory a projekty peníze máme, ale na podporu těch, kteří nabízejí pomocnou ruku, nikoli.

Reklama