Kdysi jsem učila dívenku, která sice byla z úplné rodiny, ale žila u babičky. Podotýkám, že to bylo její rozhodnutí, rodina byla jinak v pořádku, rodiče měli ještě další dva potomky, kteří s nimi normálně žili, chodili do školy a ji nikdo z domu nevyháněl, ale prostě trvdila, že babička jí vyhovuje víc a navíc se o ni musí někdo starat a že je tam ráda.

Bohužel babička zjevně na dospívající děvče nestačila, a tak dívenka pobývala tu ve městě na nákupech, tam v hospodůce, ovšem do školy chodila minimálně. Kolega, který měl sklony upevňovat si své otcovské pudy na studentech a studentkách, se jí pokusil domluvit, ale vrátil se s nepořízenou. A na otázku, proč se domluva nekonala, odpověděl: „Protože smrdí!!!"  Musím přiznat, že měl 100 % pravdu. Babička nedbala o děvče natolik, aby se začalo věnovat hygieně, zatímco rodiče byli poměrně pečliví a úzkostlivě si úroveň svých dětí hlídali.

(soutěž: Christian Dior)

Co čert nechtěl, kolegův výrok zaslechli studenti na chodbě. Výsledek byl předem jasný - polovina školy si zašla „čichnout", aby posoudila, jestli je onen odér opravdu tak hrozný. Dva dny trvalo, než dotyčnou očuchali opravdu všichni, a asi týden celá škola probírala, co kdo cítil a jak mu potom bylo. Výrok „Podle školního řádu je očichávání spolužaček zakázáno" náš pan ředitel rázně odmítl, a tak nezbylo než doufat, že to ta dotyčná přežije. Kupodivu přežila. Dneska prodává v jedné nejmenované parfumerii - a páchne vesele dál, dneska už ovšem jen přemírou nevkusně volených parfémů.

Pajda


Pane jo, to tedy byla lekce... ještě štěstí, že bylo děvče podle všeho docela psychicky odolné :-) Ale myslím, že stát se to dneska, tak by mohl mít kolega docela velké nepříjemnosti.

Reklama