Tak jsem zjistila, že potřeba žen hovořit o svém porodu je stejně silná, jako potřeba mužů zaobírat se pinďourama. Jak na tohle téma narazíte, nelze to zastavit. Porody vypravěček jsou zásadně padesátihodinové, personál tvoří banda kreténů a poporodní oddělení vzniklo ze snahy zdravotníků omezit populaci. Historky postupem času nabývají nových kvalit a osobně obdivuji každou ženu, která se po vyslechnutí takových zpráv dokázala odhodlat k otěhotnění. Vysvětluji si to jedině úžasnou lidskou schopností vytěsnit ze svého vnímání všechny šílené skutečnosti, které musíme snášet. 

Ovšemže jsou i zdravotníci maximálně pečující a zodpovědní, kteří vám nebo vašim blízkým zachránili život, nebo alespoň ječné zrno. Tedy vás od toho ječného zrna. Ale chválíte snad výtah, že vás vyvezl do šestého patra? Ne. Všimnete si ho, až když se zasekne, a to už do něj kopete s hromadou nevybíravých slov. Počet normálně probíhajících cest výtahem v poměru k zaseknutí v mezipatře hovoří jasně, ale jasné je také rozhodnutí nás všech, že výtah je krám, protože se zasekává. A zdravotníci jsou banda kreténů. Musím to vědět. Moje matka je zdravotní sestra a můj muž je doktor.

"Ale prosím vás, máte furt napíchnutej epidurál, tak vás to nemůže bolet! Jo, nechtěla ste to porodit normálně, tak se teď nedivte, že vám je takle! Vona chce dneska každá epidurál a pak se diví, když se to probere. Nevím nic o vašem dítěti. Mně sem přivezli vás. No to se teda nemůžete napít. Teďka se do rána nesmíte napít."

Tak tahle parádní dáma vládla pooperačnímu oddělení a moc mě mrzí, že vám nemůžu zprostředkovat i tón, jakým tyhle věty říkala paní vedle mě. Paní nebyla žádné máslo, občas sykla bolestí. Věřte nebo ne, ale tahle dáma, která mého muže ode mě vyhodila, přestože sám jako lékař na oddělení pracuje, zakázala mi vzít si mobil, protože by rušil přístroje (takže dál pípal v kabelce vedle mé postele celou noc), a až do rána mi neřekla nic o mém dítěti, přestože jeho papíry měla s mými na stole...

...tahle dáma se jmenovala Perla. Z jejího chování k nám jsem usoudila, že své vlastní děti porodila na poli za veliké bouře, ale vůbec si toho nevšimla. Naštěstí se tam pak vrátila pro hrábě, děti našla a odnesla si je domů. Nejdřív ale dohrabala trávu. Pravděpodobně i její matka porodila Perlu podobným způsobem. Z veliké radosti jí chtěla dát nějaké opravdu mimořádné jméno a jedno takové zahlédla na krabičce v hokynářství. Bylo hned pod obrázkem korunky, takže si říkala, že to bude jistě jméno nějakého význačného člena královské rodiny. Perla má velké štěstí, že se nejmenuje třeba Sedlčanský hermelín nebo Taras Bulba. Taras Bulba Novotná.

Ale jistě že operace proběhla úplně perfektně. Všichni na mě byli moc milí, všechno mi vysvětlili a opravdu se snažili vše uspíšit, protože jsem měla velké bolesti a můj syn spěchal. Dokonce si našli čas mě konejšit a trochu i rozesmívat, práci odvedli výbornou a týden po řezání už jsem necítila skoro nic. Ale rozumíte...

      ...Ta Perla! Zdravotníci jsou prostě banda kreténů!
Reklama