Nikolka totiž podle Jany chce mít tátu jen pro sebe a v Janě vidí sokyni. Navíc, cokoliv Jana vymyslí nebo po ní chce, Nikol hned neguje nebo ignoruje. Před Tomášem vše odkývá a tváří se normálně, ale když u toho není nebo ji nevidí, tak se projeví jako pořádná potvora. Vymýšlí si nesmysly a důvody, proč nemůže uklízet hračky, proč se nechce oblékat, případně jíst jídlo, které Jana uvaří. A Jana s ní nehne. Malá Nikol vytváří pomyslný souboj mezi ní a Janou a protože Jana, coby rozumná žena často ustoupí, vnímá to malá Nikol jako své škodolibé vítězství a dává to Janě najevo.
Foto: Shutterstock
Například Jana Nikol udělá čaj a Nikol za něj ani nepoděkuje. Čaj stojí na stole a stydne a pak do něj Nikol schválně strčí, aby se vylil. Po několika napomenutí od Jany Nikol vylitý čaj utře, ale při tom si polohlasem sama sobě říká, že neví, proč to má uklízet, když stejně od ní žádný čaj nechtěla. Když se na ní Jana příště neohlíží a žádný jí neudělá, stěžuje si Nikol Tomášovi, že ji Jana přehlíží a neudělá jí ani nic k pití.
Jana o tom několikrát mluvila s Tomášem, dávala mu příklady, co se stalo, ale on jen vysvětluje, jak to má Nikolka těžké, že není s ním a s její matkou a jak ona tím trpí. Takže jí to nechce stupňovat ještě nějakými příkazy. Jana pomalu zjišťuje, že to nemá smysl o tom mluvit, protože se nic nemění. Tomáš je ve stresu, že Nikol opustil, ta z toho prý trpí úzkostmi a on nechce vnímat ještě větší vinu. Co ale prožívá Jana, nikoho nezajímá.
Nedávno se bavili s Tomášem o společném dítěti. Ten hovor zaslechla Nikol, a když byla Jana sama v kuchyni, řekla jí, že ať si nemyslí, že by se jim povedlo lepší dítě, než je ona. To už Jana nevydýchala a odpověděla jí, že je pěkně zákeřná a zlá a že takové věci se neříkají. Nikol si jen odfrkla, že si bude říkat co chce a že jí je to jedno, co si o tom Jana myslí.
Jana stojí před rozhodnutím, jestli v tomto vztahu vůbec chce být a jestli chce mít dítě s mužem, který podstatě toxickou situaci nechce vidět ani řešit.
Zdroj: Respondentka Jana
Nový komentář
Komentáře
Dobrý den, přesně vím o čem mluvíte. Jsme sešívaná rodina. S přítelem jsem byla 5let než jsme se sestěhovali. Do té doby bylo vše v pořádku, poté nastalo peklo, které trvá do teď. Mám dvě děti, přítel jednu dceru, která je stále víc zákeřná a mstivá, dokonce krade a lže.....a hádejte co... u rodičů ji vše ale vše projde, protože je dítě ( to poslouchám celou dobu) a tomu "dítěti" je 15 let. Kdo to nezažil, nepochopí. Vysvětlovat to někomu je téměř nemožné.
Pokud se tatínek nestará a vezme si dceru na víkend a pak se o ni stará samotná jeho přítelkyně tak to asi nasvědčuje tomu, že by měl být víc s dcerou. Kdyby se to stalo jen zřídka tak by o tom asi Jana nepsala takže počítám, že se to děje běžně. Pokud spolu mají ty dvě začít vycházet tak by mohla Jana zkusit zjistit co Nikol opravdu baví a zkusit si ji přes její zájmy získat. Potom by měla třeba pocit, že o ni Jana opravdu stojí a chce s ní být. Takhle má nejspíš naopak pocit, že ji Jana hlídá jen proto, že musí. Děti dokážou být někdy hodně zlé a zvlášť, když cítí, že nejsou nikde žádané.
Všechno špatně. Otec ví, že to zkonil, když odešel od manželky a dcery, ale nepoučil se, o dceru moc nedbá, měl by jí věnovat každou minutu z toho společného času, kterého je i takhle zoufale málo. On by jí měl vařit nejen ten čaj, a starat se, aby se oblékla a uklidila hračky. Je to jeho dítě, proboha, na ní by mu mělo záležet především. Ne jenom řečnit. Vůbec by neměl uvažovat o dalším dítěti, už jednou otcovskou roli nezvládl a zjevně to pokračuje, proč si myslí, že nové dítě s novou partnerkou něco vylepší? Bude jen stejný chudák jako tahle osmiletá. No a Jana se chová jako by jí taky bylo osm. Nevíme, jak to vypadá u matky té dívky, jestli tam náhodou není nějaký nový "strejda" a případně další noví sourozenci. Je klidně možné, že Nikol si připadá jako přebytečná jak u matky tak i u otce, a protože její teprve osm, no tak holt dělá to, co dělá, protože neví, co s tím. A osobně bych řekla, že je dobře, že si ta malá troufne říct nahlas svůj názor. To má aspoň malou šanci, že si toho někdo všimne a zamyslí se nad situací.
Malá Nikolka vidí tátu 2x za měsíc je celkem logické že ho chce mít jen pro sebe. A bavit se o společném dítěti když je zrovna Nikolka u nich, není zrovna rozumné.
Chudák dítě. Ani ne šest roků měla a rodiče se rozvedli, teď dva roky dvakrát měsíčně jde za tátou do domácnosti, kde je Jana. Jana, která před tím dítětem mluví o společném potomkovi s otcem, který za dva roky nezvládl dát nějak snesitelně dohromady novou ženskou a malou dceru. Co tady kdo nechápe? Malá, osmiletá holka, se cítí ohrožena, pendluje mezi rodiči, nová partnerka tatínka chce dítě a dá si záležet, aby ten hovor probíhal o tom víkendu, kdy tam ta malá zrovna je. Být otcem Nikolky, tak kopnu Janu do zádele, a ta ať si najde bezdětného. Duše osmiletého dítěte je přednější, než nová ženská. Prvně má otec dát do pořádku psychiku dcery, připravit ji na případnou novou ženu ve svém životě, dát jí jistotu a blízkost a teprve potom se stěhovat k nové babě. Osmileté dítě se logicky chová nejhůř, jak umí. Rozvod rodičů je děsivá zkušenost, má mít ve svém krátkém životě stabilitu, a ne tuhle Janu. Tolik nejistoty a ohrožení osmileté dítě neumí zpracovat.
Děti dokážou být zlé. Osobně jsem nikdy neměla odvahu k tomu, žít s člověkem, který byl rozvedený a měl dítě. Proč je Nikol s Janou sama? Když má trávit víkendy se svým otcem? Tomu nějak nerozumím. Asi na ni otec tak trochu kašle a ona si vynucuje pozornost.
No mám pocit že jste hloupější a horší než ta partnerova dcera.Jste nevyzrálá a raději si najděte, přítele bez dětí.
Tatínkova holčička bojuje o své místo na slunci, je to malá mazaná potvora. Plno děti trpí rozvodem rodičů, veřejné mínění i příbuzní jsou vždy při nich jako při těch slabších. Nová partnerka otce většinou dělá, co může. Protože má partnera ráda. Dítě velice dobře vycítí, že má tátu na svoji straně a drobnými naschvály nevlastní matce opepří každý víkend. Taky to dítě vycítí, že se ta nová osoba v životě táty hodně snaží. Tím pádem ji má na háku. Takže na tohle je bohužel jediný postup. A sice zcela opačný. Nesnažit se vůbec. K tatínkovi přijede dcera, balím tašku, jedu. K rodině, za kámoškou, na výlet. Nechávám společnou domácnost v běžném provozu. Nenakoupeno, neuvařeno. To v případě, že já se přistěhovala k partnerovi. Tedy uvolním prostor. Pokud se partner přistěhoval ke mně, balím na víkend batoh jemu. A mám prostor pro sebe, zcela volný víkend bez povinností. To dítě má být rádo a vděčné za to, že ho nová partnerka vezme do zoo, že ho vezme vybrat a vyzkoušet si novou bundu. Ty otrávené obličeje, naschvály a odsekávání ať si nechá pro ty, co jí přivedli na svět. Nová partnerka s ní musí vycházet stylem - nemám zapotřebí se ti zavděčit a je mi úplně jedno, jaký máš na mě názor. Já tě nevychovávám, vychovávají té tví rodiče. S nimi si vyřizuj svoje nálady. Já na ně zvědavá nejsem.
Celé je to divné, copak Tomáš není celý víkend doma? Neumí najít dceři nějakou aktivitu, která by ji bavila, nemůže jí navařit tatínek, jednou za 14 dní? Ještě není tak velká, aby ji něco zaujalo, co budou všichni tři dělat. Tomáš by jí měl být příkladem, jak se k Janě chovat. Taky by mě mrzelo, kdyby se tak choval, asi nejlepší mu to všechno říct a podle toho, jak se zachová zvolit jestli s ním zůstanu nebo ne. Mě je spíš líto holčičky, věřím, že je malá opice, ale necítí se jistá a má v tom světě dospělých hokej. A rozhodně by mě neovlivnila, jestli si pořídím dítě, podle mě má strach, že bude na druhé koleji. Kdoví, co jí vykládá doma matka a jestli někoho má.
S tou Nikolkou to jenom poroste, s Tomášem bych se se vší slušností rozloučila. Proč si komplikovat život?