Na konci čtvrté třídy jsem se musela rozhodnout. Jaký cizí jazyk se budu učit? Nakonec jsem zvolila němčinu. Bylo jen pár let po sametové revoluci a angličtina v té době ještě nebyla „in“.
Navíc jsme bydleli v jižních Čechách, a tak rozhodl i fakt, že k německým hranicím to máme přece jen mnohem blíže než k těm anglickým.
Rodičům, kteří z cizích jazyků uměli jen základy z ruštiny, přišla němčina jako to nejlepší řešení. A já se „ponořila“ do vět jako například „Wer ist das?“ či „Mein Name ist Ute.“
Ze začátku jsem byla němčinou nadšená. Vše podporoval i fakt, že moje neoblíbenější hračka byla Barbie od Mattela a v televizi jsme kromě českých programů „chytili“ i ZDF.
Jako očarovaná jsem několik hodin dokázala sledovat reklamy z Německa. Oproti českým byly v té době tak jiné. Barevné. Usměvavé. Moderní. Nabízející, co jsem neznala. Ve chvíli, kdy jsem navíc dokázala zachytit pár německých reklamních rýmů a sama si je přeložit, byla němčina o to lákavější.
Další implus k učení byl, když jsme se s celou rodinou kolem roku 1991 naskládali do Škodovky 105 a vypravili se do Německa. Obdivovali jsme všechno. Děda nás v jednom městečku dokonce vedl na poštu. Omyl by byl si myslet, že potřeboval někomu poslat pohlednici. Chtěl nám jen ukázat, jak je budova krásná a přepychově zařízená.
Když si na to zpětně vzpomenu, připomíná mi naše výprava v mnohém scénu ze Slunce, seno,... Jak moc jsme se podobali rodině Škopkových v okamžiku, když jsme zastavili v malé vesnici u místní pumpy. V Čechách zvyklí na ruční spouštění a zavírání přívodu vody, jsme nebyli schopni pochopit princip spouštění na fotobuňku.
Jako malá holka jsem jen tiše pozorovala shon rodičů a dědy, kterak se snaží sehnat někoho z místních, aby nám pomohl vodu zastavit.
Nakonec se odněkud vynořil postarší pán a při pohledu na naše auto, taťku, který na něj chrlí česká slova, a dědu, jak se snaží připomenout si učení před čtyřiceti lety, s ledovým klidem přistoupil k pumpě – voda začala téct a po chvíli přestala.
Na střední škole jsem z němčiny odmaturovala. Moje znalost byla na požadované výši. Ale. Němčina se stávála stále méně populární. Angličtina začala vést na žebříčku popularity všude v Čechách, i v těch jižních.
Moje Barbie je dávno zahrabaná na půdě. Reklamy na ZDF mě nebaví, viděla jsem je totiž snad stokrát v české verzi. A spouštění vody na fotobuňku najdu téměř na každém veřejném záchodku. Navíc se mi zdá, že ani učení se německého jazyka dnes už neletí.
Nebo se pletu?
Učí se vaše děti němčinu? Proč jí (ne)daly přednost před anglickým či jiným cizím jazykem?
A co vy? Učila jste se německy? A co vám dělalo největší problémy?
9. Autor sousoší - kvadrigy (sousoší znázorňující symbol míru) na berlínské Brandenburské bráně?
Nový komentář
Komentáře
Rikina 22: tys to rozcisla
Vivian: nejtezsi je islandstina. to jako vazne. naprosto nemaji zadny mezinarodni slova, takze se tezko hada co je co.
Natalie: mně se podařilo docela obstojně naučit za 14 dní - ř - jednoho 12tiletýho skotskýho klučíka
já jsem se naučila za dva měsíce v Německu víc, než předtím za dva roky v kurzu
blowup:
..já nepsala nic o textech...
...jen to od nich dobře zní.....jinak je mi protivná
..zbožňuju němčinu, ale jenom od Rammsteinů.
Alisa: Já jsem teda s historií Německa v osmi letech žádné problémy neměla, ale přesto mi to bylo prd platné, tu řeč jsem nezvládla
To by byla terpve sranda, kdyby se všichni ti angláni, němčouři, švýcaři, holanďani a já nevím, kdo ještě, měli naučit česky!Takový Ř, to by byla chuťovečka!!!A pak by teprve mohli machrovat......
Myslím že spousta lidí má v dnešní toleranční době problémy s minulostí některých zemí - a tím tak trochu opovrhuji! S němčinou problémy nemám, snažím se jí aktivně používat a tenhle jazyk mě baví! Netvrdím, že je tak příjemný na poslouchání jako angličtina, ale rozhodně ho mám raději než francoužštínu!
Vyrovnejte se s historickými problémy a naučte se německo vnímat - mám ho raději než ČR a doufám že tam jednou budu žít - myslím, že máme co dohánět!
Nyotaimori: tys to viděla?
Mně nepřipadá němčina hrozná, denně mluvím německy se zákazníky skoro víc než česky. Občas mi ale dělá trochu potíže "přepínání", třeba když mluvím německy a zazvoní telefon a ozve se francouzština nebo angličtina. Jinak se všemi třemi jazyky dobře domluvím, s ruštinou je to horší, tu jsem důkladně zapoměla.
r1911: Perfektne stejne nebudes umet nikdy nic
Mam spis pocit, ze si tak nekdo zduvodnuje, proc mu ten jazyk nejde nebo proc se ho nechce ucit
Jen nechapu, jak nekdo muze nejaky jazyk nenavidet
Beruška1: nejtěžší je podle mě čeština
Nyotaimori: nejhezčí němčina je ve filmu Triumph des Willens
Anglicky bych si asi moc nepokecala, přiznávám, mám v ní menší znalosti než v němčině, ale jde o to, že se mi ani jako jazyk nelíbí a tudíž se ji ani už dál učit nechci. Němčina je fajn a chystám se, že se pustím znovu do francouzštiny, základy ze školy si stále ještě pamatuji. No a taky by nebyla ze zvědavosti špatná třeba starořečtina. Jo a nevím už kdo, tu psal o tom, že je angličtina těžká, no co potom třeba maďarština, finština či švédština. Joj tyto jazyky mě taky lákají.
Beruška1: pojď si někam pokecat anglicky
Iveta: Říká se "mein Name ist...". A Škopkovi nakupující v zahraničí neměli chybu.
Já jsem se učila jeden rok rusky, ve školách pak 10 let anglicky a 7 let německy. Hmm...
Chtěla jsem tenkrát pokračovat v ruštině, případně dělat němčinu jako hlavní jazyk, ale bylo nás málo, takže jsme se museli podřídit většině třídy. Pár základních německých frází mě kdysi naučila babička. Ve válce snad uměl každý německy, byl to úřední jazyk. Němčina se mi na poslech sice moc nelíbí, ale prostě to je jazyk našich sousedů. A bojuji s ní stále - jak říká tornado-lou - rozumím a čtu v pohodě, ale moje mluvení je tedy v porovnání s tím nic moc. Problémy mi taky dělá skloňování přídavných jmen, nějak si to nemůžu zapamatovat. Angličtina je celkem v pohodě a nemyslím si, že by to byl snadný jazyk. A pro gerdu dodávám, že jazyk nevystrkuju.
Kamarádka teprve začíná a je z toho nešťastná, německy umí dobře. Angličtina má spoustu chytáků a tak. Já ale strašně zapomínám. Já zase nemám ráda francouzštinu, strašně mi vadí ta jejich výslovnost a jak znějí ta jejich slova...
V poslední době přemýšlím, jestli je lepší umět perfektně dva jazyky, případně zda je lepší přibrat si třetí a neumět dokonale ani jeden. Když já jsem tááák líná. Znalost Aj nebo NJ je už požadovaná ve velkém množství inzerátů.
nemůžu si pomoct, ale když slyším němčinu přijde mi tvrdá a nějak se mi připomínají ty jejich pornofilmy
temperamentní jazyk, který víří vášně...
Po x letelch učení umím též jen pozdravit...
...ovšem ze španělštiny taju a jestli se někdy budu něco učit, tak jedině španělsky...
Manx: mně připadá komické, jak se v angličtině vystrkuje jazyk, aby se docílila správná výslovnost. Angličtinu má dnes každý skoro povinnou, takže vzácná rozhodně není a už bych si od ní docela ráda odpočala a slyšela i něco jiného.
kdybych se chtěla teď učit cizí jazyk jenom kvůli estetickému vnímání, vrhla bych se na španělštinu. Stačí mluvit - a je to jako zpěv anebo milostná poezie. Němčina se mi nelíbí, zdá se mi tvrdá, jenomže je stále potřebná a není důvod se nad ní ofrňovat. Však se podívejte do nabídek zaměstnání, jak je žádaná. Řekla bych, že skoro drží krok s angličtinou. Čím víc jazyků člověk umí, tím líp pro něj.