Chceme být IN? Přizpůsobujeme se době a jejímu vývoji a protože móda patří k ženám, snažíme se jít s dobou ve všem.

Až do první poloviny minulého století využívali lidé pro oděvní účely převážně produkty s původem v přírodních zdrojích.
Byla to vlna, nejrůznější srsti zvířat, bavlna, len, konopí a hedvábí. Jejich vlastnosti zcela vyhovovaly požadavkům doby – vlna hřála, len chladil a hedvábí bylo luxusní…
S bouřlivým rozvojem techniky a chemických výzkumů se na počátku 20. století objevila vlákna umělá, vytvořená chemicky.

Prvními umělými vlákny byla vlákna viskózová, kde výchozím produktem byla celulóza. Následně, ve 30. letech a hlavně po druhé světové válce, nastoupila vlákna syntetická: polyamidová, polyesterová, polyakrylnitrilová, polyuretanová, polyvinylchloridová, polypropylénová a další.

„Současný moderní spotřebitel využívá ve svých oděvech přírodní vlákna v jemnějších podobách a libuje si i v nových chemických a syntetických produktech. Přirozeným kompromisem “umělého“ a přírodního světa jsou směsi nejrůznějších komponentů. Tak se programuje vzhled, vlastnosti i cena výrobků,“ říká Jana Částková, konzultantka a odbornice v oboru látek. „Je nutné ale umět pečovat o každou z těchto kategorií vláken, neboť se každá textilie chová při ošetřování jinak – podle svého původu,“ dodává.

Největší uplatnění zaznamenala syntetická vlákna v šedesátých a sedmdesátých letech. Uměle vytvořená vlákna měla z počátku nahrazovat ta přírodní. Nové, vynikající vlastnosti – pevnost, snadná zpracovatelnost, lehká údržba, dlouhá životnost však jen stěží vyvážily řadu výrazných nedostatků – neprodyšnost, nízkou savost, žmolkování a tvorbu elektrostatického náboje, přilnavost na tělo či jiné textilie, absorbci pachů, atd.

Spotřebitel proto poměrně brzy zavrhl tyto výrobky ze syntetických vláken první generace a vrátil se k historicky ověřeným a fyziologicky přijatelným přírodním materiálům. Bylo nyní na chemicích, aby poměr využití přírodních a chemických materiálů zvrátily v příznivější poměr a vytvořili syntetická vlákna, která budou příjemnější k nošení.
Chemikům se práce podařila a jedním z prokazatelných důkazů je podíl syntetických vláken na produkci veškerých textilií, který v současné době činí kolem 60 %.

Současná syntetická vlákna se často mísí s přírodními, výsledkem jsou pak vlákna smíšená, která nesou vlastnosti obou původních surovin.
Umělá vlákna nové generace se nejen stále více zdokonalují, jsou příjemnější na dotek, měkčí a pružnější, ale představují také nové trendy v oblékání a využívají se v nejmodernějších kreacích módního průmyslu.
Vývoj syntetických vláken se dál ubírá cestou modifikací. Nové vlastnosti se dají naroubovat již do chemické struktury vlákna. Další možností je změna geometrických tvarů a parametrů vlákna- extrémní jemnost (mikro), různě členěný příčný průřez a prostorové tvarování vlákna po délce.
Vlákno může vypadat také jako dutá tyčinka, nebo se skládá se dvou složek rozdílných vlastností. Vlastní vlákno a důmyslná konstrukce textilie vytváří dohromady novodobý útvar, kdy se mikro vlákenná struktura dotýká pokožky jen v miniaturních bodech a na tělo se nelepí.

Mechová mikrostruktura textilie propouští pot ve formě páry, ale vnější vlivy jako kapky vody, které jsou příliš „velké“, nepropustí, ani vítr neprofoukne – textilie tedy chrání a dýchá. Jemné kapiláry tkaniny nebo pleteniny odvádějí vlhkost z pokožky do dalších vrstev, které mají sací schopnosti a nedovolí tak přemnožení bakterií a vzniku alergií.
Důležitou roli hrají pozitivní pocitové vlastnosti, snadná údržba a vzhled. Vysoký komfort při užívání zajišťuje také všudypřítomné syntetické elastické vlákno.

Jaký vývoj můžeme čekat do budoucna?
„Budoucnost bude patřit multifunkčním a inteligentním textiliím. Budou vytvořeny k potřebám člověka a k jeho ochraně. Budou často složené z mnoha vrstev a součástí. Budou chránit tělo před nepřízní vnějších povětrnostních vlivů, před ÚV zářením, budou nehořlavé, snadno se budou udržovat, budou mít termoregulační schopnosti, antistresové účinky, do struktury zapracovanou svěží vůni, budou „dýchat“, umožní volnost pohybu. Inteligentní textilie budou opatřeny pamětí a budou v nich zabudovaná čidla, která umožní třeba kontrolu životních funkcí u nemocného člověka, nebo kontrolu lidí pracujících v extrémních podmínkách.“ 

O prognózu vývoje látek se s námi na závěr podělila Jana Částková.   

        
Reklama