Foto: Shutterstock
„Už několik let se stravuju vegansky, to byla vždycky hlavní příčina dohadů. Rodiče ani bratr nemají pro takové stravování pochopení a já se je zase snažím přesvědčit, že když nezačneme něco dělat pro naši planetu, řítíme se do záhuby. Když jsem ještě žila u rodičů, byl to vzájemný boj. Teď když mám vlastní byt, tak se už tak často nevidíme, ale po narození syna jsme se začali dohadovat zase o něm. O jídle i výchově,“ popisuje Markéta svou situaci.
Ta se hned po narození syna rozhodla, že k němu chce být co nejupřímnější a vyvarovat se lží, kterými ji lidé v okolí jako malou krmili, a když potom přišla skutečnosti na kloub, byla smutná a zklamaná. Týká se to například toho, že vánoční dárky nenosí Ježíšek, ale že je dětem kupují rodiče a prarodiče.
„Když začal syn vnímat a rozumět, řekla jsem to rodičům, aby mu nepletli hlavu. Byla z toho zase dlouhá debata, proč prý mu kazím dětství a beru mu už jako maličkému kouzlo Vánoc. Pro mě to není žádné kažení Vánoc. Kdy jindy než na Vánoce by se měla říkat pravda? Nakonec mi řekli, že se jim to nelíbí, ale že nechtějí o vnoučka přijít, takže to budou respektovat. Jenže to se tak úplně neděje,“ tvrdí Markéta.
I před ní jim často uklouznou věty jako Co si přeješ od Ježíška, Honzíku? Už sis napsal dopis Ježíškovi a Jak se těšíš na Ježíška? Když na to Markéta upozorní, omluví se, že si to neuvědomili. Jenže podle všeho to není tak úplně pravda.
„Honzík mi nedávno řekl, že když byl u babičky a dědy na hlídání, říkali mu, že Ježíšek existuje, ale že to bude jejich malé tajemství. On mi to samozřejmě vyzvonil. Následovala zatím největší hádka a já jsem zvědavá, jestli se do Vánoc vůbec stihneme usmířit. Jestli budou mít takový přístup k mojí výchově, tak o to snad ani nestojím,“ svěřuje se Markéta.
Té situaci kolem existence a neexistence Ježíška nekomplikují nejen vlastní rodiče, ale i rodiče dětí, které chodí s Honzíkem do školky. Chlapec se totiž nezdráhá všem kamarádům prozrazovat, že jim doma lžou a že Ježíšek není. To samozřejmě dospělé znepokojuje.
„Já chci pochopení od ostatních, takže se snažím chápat i ty lidi, kteří svým dětem vědomě lžou. Byla jsem na koberečku, co prý to můj syn roznáší po školce. Ale co s tím nadělám. Nemůžu mu říkat, ať před dětmi lže, když se ho snažím správně vychovávat. Ať si to rodiče vyřeší nějak sami,“ uzavírá mladá žena.
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Nechápu, co se tady všichní tak rozčilujete. Kdyby ten kluk říkal děckám nesmysly, ok, ale vztekat se tady, že si má svoje rozumy nechat, když jen říká pravdu? To je na palici...
Jo a mimochodem, v naší školce taky chodí Ježíšek. Poslední den před Vánoci přinese do každé třídy nějaké nové knihy, hračky a tak. I učitelky říkají že chodí Ježíšek. To by mne zajímalo, pokud to je takhle i ve vaší školce, to syn ten den radši do školky nejde?
No tak to by byla radost mít vaše dítě ve třídě. To bych taky řádila kdyby to mým dětem vykecal. Je to vaše ,,vina", tak nechápu poslední větu že ať si to rodiče vyřeší sami.
Poradíte mi někdo vhodný dárek pro syna pod stromeček, kterému je deset?
Já si do dnes pamatuji jak jsme psali Ježíškovi, jak jsme čekali až konečně zazvoní.... Byli to ty něj vánoce, pak mi to v první třídě spolužák řekl... Ale. I ten poslední rok jsme čekala Ježíška (mamka vyprávěla) myslím že to k vánocům prostě patří že přijde Ježíšek, až dítě vyroste, tak to pochopí, ale takle mu to odepřít... A ještě chudáka dítě nutit k veganstvi, podle. Mě dítě maso, mliko, potřebuje
chudák kluk....
Na druhou stranu - já jí rozumím, že je jí - byť drobná dětská lež - proti srsti. Nikdo nemůže vědět, zda v takových lidech opravdu nezanechala lež o Ježíškovi hluboké trauma a nechce ho způsobovat ani svým dětem. A neexistence magické bytosti se dá podat i hezky. Resp kouzlo Vánoc můžeme dětem předat i bez mýtické postavy Ježíška. Troufnu si říct, že i dítě dokáže pochopit Ježíška jako symbol než jako faktickou postavu. A ani nesouhlasím s tím, že dětem se kazí Vánoce, když jim není nakukána lež o tom, že dárky nosí Ježíšek ;)
Ježíšek chodí ...a přijde i ke mě
Ta mu dělá dětství, děkuju pěkně. Tak ať mu babička řekne, že Ježíšek přinese dárky k nim, že tam chodí každé Vánoce. A doma mu dá dárky mamka, když podle všeho tatínek utekl. Divím se, že Markéta zatěžuje planetu dítětem, když je tak uvědomělá.
Připomíná mi to svědky Jehovovi. Je mi chlapce líto.
O tatínkovi není zmínka? Ani bych se nedivila, že vzal nohy na ramena, když ji pořádně prokoukl. Jenom se divím, že svého chlapce pouští do školky. Měla by s ním pobývat někde v lese a živit se pránou.
Lituji děti které s ním chodí do školky.
Ať si vychovává syna jak chce, ale kdyby mé dcerce zkazil kouzlo Vánoc nějaký malý chytrolínek, tak bych taky nebyla vděčná. Ten malý bude nejspíš po mamince a má potřebu okolí přesvědčovat o své pravdě i přesto, že o to nikdo nestojí. Mám kamarádku, která vyznává podobný životní styl a vycházíme spolu právě proto, že ví kde je hranice. Moje děti ve 3 a 6 letech taky byly schopné pochopit, že nesmí před jejím synem mluvit o čokoládě a bonbonech, protože ona mu to nedává. Tak nevím proč ona nemůže vysvětlit tomu svému synátorovi, ať si ty své pravdy nechá někde.
Z celého článku vyznívá hlavně já já já. Markéta má jedin svaou pravdu a ostatní ať táhnou, včetně rodičů... To není nejlepší způsob výchovy
Dcera má 22 let a pořád trvá na velikém stromečku a po večeři zvonění zvonečkem, jakože od Ježíška. O tom jsou vánoce, plné tajemství, napětí i pro nás dospělé.
U nás nosí dárky Ježíšek, Santa a všichni kteří mají dotyčného rádi a přejí si ho obdarovat. Dceři byly dva roky a nijak to samozřejmně neřeší, ale pojem "Ježíšek" je jí cizí. V pohádkách je Santa, v časopisech je Santa nebo třeba méďa Pusík, který má na sobě červený plášť. O Ježíškovi jsme mluvili, máme dřevěný betlém, ale je to moc abstraktní. Ale je na každém, jak si to doma pořeší.
Ješteže Markétu neznám
No, strašná aféra :D. Veganka, která neříká synovi, že dárky nosí Ježíšek. :D Horší už je jenom světová válka. Já ještě sama ani nevím, jestli naše ratolesti budou mít dárky od Ježíška nebo od nás, vůbec nám to nepřišlo důležité, zamyslet se nad tím. Pokud vím, všechny babičky a dědové mluví u nás o dopisech Ježíškovi, my s manželem jsme se nejstaršího potomka teď ptali, co by chtěl pod stromeček. Kdo tam ten dárek položí, jsme neřešili. Hodnota Vánoc není v tom, kdo dárky nosí, ale jaké ty Vánoce jsou celkově. Jinak, v neexistenci Ježíška asi nevidím problém, a stejně, jako autorce, by mi bylo jedno, co na mé rozhodnutí budou říkat rodiče ostatních dětí. U Markéty bude spíše problém, že jde možná ve všem příliš na dřeň, příliš hystericky a příliš tvrdě. Rozumím jí jak ve veganství, i když vegan nejsem, tak v touze nelhat dítěti, ale je rozdíl přímá lež nebo dočasná mystifikace Ježíškem. Pořád je to malé dítě, není nutné brát mu vánoční dětskou fantazii za každou cenu. Ale chápu, jestli to cítí tak, že Ježíškem prostě neexistuje, tak proč ho dítěti předkládat. Prarodiče mají rozhodnutí respektovat. Souhlasit nemusí, ale oni už děti vychovali, vnouče vychovává někdo jiný a ten rozhoduje. Markétě bych ale doporučila spíše trošku ubrat plyn, ať z klučiny neudělá v dobrém úmyslu asociála.
P.S. A to je takový problém, aby rodiče ostatních dětí řekli děckám "U nás nosí dárečky Ježíšek, Honzíčkovi nosí dárečky maminka s tatínkem." Konec aféry ve školce. :D
Markéta je sobecká kráva
Dodatek - proč tedy vůbec dělat nějaké vánoce? To Markéta neví, jak obrovská ekologická zátěž pro planetu je slavení vánoc? Kolik stromků to zaplatí životem? Kolik zahyne ryb a jiných živočichů? Kolik elektrické energie se vyplýtvá na slavnostní osvětlení? Kolik zboží zbytečně putuje napříč všemi kontinenty, když si lidi nakupují a posílají dárky? A to bych mohla jmenovat dlouho. Měla by jít příkladem, žádné dárky nekupovat ani nedostávat, vánoce vůbec neslavit, zalézt někam do jeskyně při svíčkách, a neotravovat ostatní na internetu. Mimochodem i internet je velice málo ekologický a zatěžuje planetu. Tím, že pětiletému dítěti zapře Ježíška, určitě nezabrání záhubě planety. Ona chce pochopení od ostatních, ale sama žádné k jiným neprojevuje a tvrdě si jede to svoje, tak se nemůže divit, že občas taky tvrdě narazí.