„Od puberty se honím za dokonalou postavou, a přestože okolí mi tvrdilo, že vypadám skvěle, pořád jsem na sobě měla pár kilo navíc. To se ale po porodu změnilo. V těhotenství jsem nabrala dvacet kilo a bála jsem se, že to nikdy neshodím. Díky kojení a běhání kolem malého jsem měla za chvíli všechno dole a kromě těch nabraných dvaceti jsem dala dolů ještě bonusových pět. Co se týče postavy, nikdy jsem se necítila lépe, konečně nosím, co chci a připadám si krásně štíhlá. Problém je ale v tom, že mám až panickou hrůzu skončit s kojením,“ říká Alena.
Foto: Shutterstock
Ta se domnívá, že kojení je hlavním důvodem, proč může docela hodně jíst a zároveň si udržovat štíhlou postavu i bez sportu. Syna kojí asi třikrát denně. V noci ne, protože Lukáš se na kojení nebudí. V září by měl ovšem nastoupit do školky a Alena navíc přiznává, že kojit takhle velké dítě už jí přijde trochu divné. Navíc je to i omezující, protože syn prý bez kojení nevydrží ani den, a tak nemůže jít ani na celý den k prarodičům na hlídání. Ztropil by tam scénu a Alena by se taky bála, že jí poklesne laktace.
„Manžel se na mě dívá jako na blázna a příbuzní taky, proto se tím raději už nikde moc nechlubím. Původně jsem měla v plánu kojit do synova roku, maximálně roku a půl, ale když vidím, co udělalo kojení s mojí postavou, mám až panickou hrůzu přestat. Po porodu jsem se navíc docela rozjedla a nechci se zase omezovat jako dřív. Jsem na tom kojení nějakým způsobem závislá, i když mě na druhou stranu už docela štve. Bylo by fajn mít po takové době zase bradavky jen pro sebe. Vůbec nevím, jak to vyřeším,“ uzavírá.
Zdroj: respondentka Alena
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Aleno, především do toho nikomu nic není! Je to vaše tělo, vaše prsa, vaše dítě, vaše věc! Já jsem zastánkyně dlouhodobého kojení. První dcera kojená 3 roky a 1 měsíc, druhá dcera 3 roky a 10 měsíců a syn kojem 4 roky a 2 měsíce. Takže ještě klidně kojte
dokud to vyžaduje syn, tak nic proti ničemu. A to syn už byl taky ve školce. Doma u kojení usínal, ve školce po obědě v klidu usnul i bez prsa.
Možná by bylo dobré se začít hlídat a omezovat co se jídla týče, pokud jde o to aby si zachovala figuru. Chlapce pozvolna odstavit i když dva měsíce je krátká doba ale zavinila si to sama, věděla už dávno dopředu že půjde do školky.
Další robátko, z kterého budou mít ve školce velikou radost, až jim tam bude dělat scény, že není v dosahu "mlékárna".
Příbuzná, která dělala mnoho let učitelku v mateřské škole a posléze i ředitelku školky, s tím praštila a šla radši pečovat o staré lidi. Že prý na to nemá nervy, dohadovat se s dnešními rodiči batolat, protože tito rodičové dávají do školky děti, které ve třech letech nic neumějí, jsou zvyklé, že maminka za ně udělá všechno, a ve školce dělají brikule, a ta učitelka má těch dětí plnou třídu. Matka si nedokáže poradit s jedním prckem, něco ho naučit a trošku ho vychovat, aby mohl přijít mezi lidi, a ta učitelka ve školce to má dělat s dvaceti dětma? Rozmazlenýma až na půdu? 
Alena z článku má dva měsíce na to syna odstavit, a naučit ho nedělat ty scény. To je sakra málo času.
Kojit tříleté dítě několikrát denně je zbytečnost. Není problém kojit i starší děti před spaním, jako rituál. Kojila jsem každé dítě dva a půl roku minimálně. Plně půl roku, do dvou let docela často, od dvou let jen jako uspávací tradici. To je ale samozřejmě každého věc. Samozřejmě nutričně to dítě dávno, dávno nepotřebuje, a tady se taky nijak nemluví o tom, že by Alena chtěla prospět svému dítěti. Někdo by měl Aleně prozradit, že mléko, které její tělo produkuje pro tříletého prcka, je diametrálně odlišné od toho tučného superdrinku nacpaného bílkovinami, které vytvářelo pro novorozence a kojence. Tělo není blbé a dobře ví, že čas, kdy mléko drželo mimi naživu, je dávno pryč. Žádné litry energeticky náročné tekutiny už to nejsou, a efekt na vlastní váhu bude tudíž už také minimální. Alena by si měla dát dohromady psychiku v souvislosti s vnímáním vlastního těla a kojit jen v případě, že opravdu chce prospět dítěti.