Foto: Shutterstock
Dětské tělíčko je nejen křehké, ale v prvních letech má oproti dospělému člověku jednu výraznou odlišnost – ve srovnání s tělem neúměrně velkou hlavičku a slabé krční svaly. Jakékoli prudké pohyby, cloumání, škubání nebo třesení proto mohou způsobit katastrofu. Celoživotní poškození zdravého vývoje a duševních schopností, ale v těch nejhorších případech dokonce i smrt. K nejohroženějším patří novorozenci a kojenci do jednoho roku života, ale Syndrom třeseného dítěte se může po nešetrném zacházení dostavit až do 5. roku věku. Ani předškoláci ještě nemají dostatečně zpevněné struktury krku a mozku.
„Pokud se s kojencem nebo batoletem neurvale třese, jeho hlavička kvůli slabosti krčních svalů začne nekontrolovatelně rotovat. Svaly ještě neposkytují hlavě dostatečnou oporu a pohyby se v důsledku toho přenášejí na mozkovou tkáň, která naráží na lebeční kosti. Silným třesením tak dítěti způsobíme otřes a zhmoždění mozku různé intenzity, tedy podobný úraz, jaký si přivodíme pádem z kola nebo z motocyklu,“ uvádí primář dětského oddělení strakonické nemocnice MUDr. Martin Gregora s tím, že u nejzávažnějších případů se děti po třesení dostávají do ambulance v bezvědomí, šoku nebo v epileptickém záchvatu.
Na vině jsou často muži
Podle amerických statistik umírá na následky takového týrání každé čtvrté dítě. Dvě třetiny pak mají doživotní následky a s mírnými následky skončí 15 % třesených dětí. V Česku statistky o diagnóze Syndrom třeseného dítěte zatím chybí. Podle odhadů však jde o desítky dětí ročně. Známo je i to, že 65 až 90 % pachatelů jsou muži. Obvykle se jedná o otce dítěte nebo o matčina přítele. Často jde o muže ve věku jen lehce nad dvacet let.
Velmi častou motivací ke třesení dítětem je jeho nepřestávající pláč. Dotyčný už si s ním neví rady, a tak se ho pokouší utišit zatřesením. Mnohem lepší však je podle odborníků obrnit se trpělivostí a miminko po nenajití příčiny raději nechat plakat, než mu ublížit.
„Je zcela běžné, že malý kojenec propláče několik hodin během dne i noci. Za pláčem se často skrývá běžná nespokojenost dítěte. Je to signál k přebalení, pocit hladu nebo naopak přeplněného bříška při přepíjení se, plynatost, narušený stereotyp spánku a bdění, hodně světla, málo světla, hodně hluku, chlad, teplo... Přibližně desátý den života dítěte začíná jeho pláč nabírat na intenzitě a kolem čtvrtého měsíce věku pláče ubývá, protože dítě je již schopno s námi komunikovat i jinými způsoby,“ vysvětluje semilská pediatrička MUDr. Martina Milkovičová. Rodičům pak doporučuje naučit se vnímat pláč dítěte podobně jako řeč dospělých. „Dítě nemá jinou možnost než pláčem sdělit rodičům svou nespokojenost. Pamatujte, nenormální je, když dítě vůbec nebrečí. Pokud malé dítě skutečně pláče neutišitelně trvale několik hodin, je nejlepší konzultovat stav s ošetřujícím pediatrem,“ dodává.
Poranění může přijít i s dobrým úmyslem
Není to jen záměrné týrání nebo zkrat pečovatele pramenící z únavy a vyčerpání, kvůli čemu dochází k Syndromu třeseného dítěte. Dle lékařů za ním někdy stojí i dobrý úmysl. Ať už jde o hru, na niž není dítě motoricky zralé (nešetrné vyhazování do výšky, natřásání a podobně), případně o snahu vytřást z dítěte vdechnuté sousto. Vždy je tedy na místě opatrnost a jemné zacházení.
Jaké jsou příznaky Syndromu třeseného dítěte?
Mohou být různé, proto není vždy snadné tento druh zranění diagnostikovat. Zvláště pokud rodiče třesení nepřiznají. Záleží také, která část mozku je poškozena, případně o jak závažné poranění se jedná. Dle informací lékařů z Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy university do ordinací nejčastěji přicházejí rodiče s dětmi, které se doposud zdravě vyvíjely, ale nyní mají příznaky následujícího typu:
- problémy s krmením,
- nadměrná spavost,
- nezvyklá plačtivost a neklid,
- vyklenutí velké fontanely (prostoru mezi nespojenými lebečními kostmi na hlavě dítěte).
Pokud je poraněna centrální nervová soustava (mozek nebo mícha) mohou se objevovat:
- problémy s dýcháním,
- zvracení,
- částečné ochrnutí,
- poruchy vědomí až bezvědomí.
Nejčastějším příznakem je pak krvácení do mozku a sítnice (vnitřní vrstvy oka) způsobené třesením porušenými cévami mozku.
S návštěvou lékaře neotálejte a buďte upřímní
Pokud k agresivnímu třesení dítětem došlo (nebo na něj máte podezření), je vhodné okamžitě vyhledat lékaře a je na místě i přivolání zdravotnické záchranné služby. Důležité ale je uvést, že došlo (mohlo dojít) k poranění. „Máte strach se přiznat? Řekněte, prosím, lékaři cokoliv! Že vám vyklouzlo při koupání, nebo spadlo z postele. Cokoliv. Protože bude zcela jiný vyšetřovací postup, když dítě jenom zvrací, nebo když spadlo a zvrací. Dítě projde zobrazovacím a neurologickým vyšetřením a bude jasno. A i když svědomí už neulevíte, rozdíl mezi rychlou a pozdní diagnostikou je rozdíl v kvalitě jeho dalšího života,“ nabádá pediatrička Milkovičová.
Zdroj informací: Ústav zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy university – Proč nikdy netřást dítětem?, MUDr. Martin Gregora – Šance dětem, Pediatrická ambulance - MUDr. Martina Milkovičová
Nový komentář