Zasmějte se u svěžího příspěvku čtenářky ToryToryTory k dnešnímu tématu: Váš vztah k pořádku.
Trpím syndromem lavinovitého úklidu s manickými příznaky a spouštěcím mechanismem ve hvězdách. Žít se s tím dá, záchvaty mívám nepravidelné a většinou, když nikdo není doma.A vždycky to začne tak nějak nevinně....
Jako třeba včera.
Rozhodla jsem se, že vymaluji ložnici. Jenže štětcem jsem omylem ušpinila závěs, takže musel do pračky. Jenže by to nedalo na celou várku, tak jsem posbírala ostatní špinavé prádlo a převlékla syna do čistého. U převlékání však drcnul do skleničky a polil potah. Ten se ale už do pračky nevešel musel počkat na druhou várku. Tak jsem k němu ještě přihodila ručníky. Kruci, vešly by se ještě utěrky z kuchyně a ubrus. To je ale škoda prát skoro čisté. Tak jsem s nimi utřela prach v uchyni a obýváku, vytřela poličky v kuchyni a parapet pod květinami. Pračka převalovala spokojeně i druhou várku. Dala jsem čistý ubrus, vázu s chryzantémami na stůl. Na takový pěkný stůl v načinčané kuchyni patří štrůdlíček. Dala jsem ho péct a utřela linku. Jenže já nesnáším, když je mouka na zemi. Ještě jsem tedy vytřela. Když už mám vodu v kýblu...vytřela jsem i chodbu. Ťapkal tady syn, určitě je mouka i v obýváku. Vyluxovala jsem. Mám vytažený lux, vyluxuji i v pokojíčku. Jenže až budu utírat prach, budu luxovat znovu. Tak jsem napřed utřela prach. K tomu bylo zapotřebí přerovnat hračky. Když už rovnám hračky na policích, tak přeci nebudu překračovat ten binec na zemi. Uklidila jsem i na zemi. Poházené prádlo jsem uklidila do skříně...no ty tady mají brajgl. V rychlosti jsem udělala komínky z dětských triček a vrátila se k luxu. To už byl dopečený štrůdlík. Přendala jsem ho z pekáče a ten hodila do dřezu. Máme celkem malý dřez a vytáčí mne pohled, když je plný nádobí. Což je raz dva při jeho velikosti. Takže jsem umyla nádobí. Nosím vždycky gumové rukavice, když jsem je šla uklidit do koupelny, všimla jsem si zubní pasty na umyvadle. No, když už mám ty rukavice....a proč jen umyvadlo, když vanu jsem nemyla tak týden? Máme umyvadlo i na záchodě. Spláchnu to jedním vrzem. Mimochodem, když jsme u toho splachování....ten už by také potřeboval.
Je mi krásně. Nevím , zda je to díky inhalaci úklidových prostředků nebo endorfiny. Když je mi dobře, chci, aby se měli dobře i ti, s nimiž žiji. Takže ještě zaliji květiny,nezapomenu na ty na parapetech, nakrmím papoucha, nasypu mňamky morčulím a nakrájím štrúdl.
...a upadnu do bezvědomí fingujíc sledování večerních zpráv.
ToraToraTora
PS: Ale mimo ataky jsem naprosto normální a nevadí mi pít čaj týden z jednoho hrnečku.
Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.
Téma dne dnes zní „Vztah k pořádku: Bordelář vs. puntičkář“
Jaký je váš vztah k pořádku, respektive nepořádku? Jste bordelář, nebo puntičkář?
Odpovídejte mi na tuto otázku e-mailem do redakční pošty (viz kontakt níže). Odpověď samozřejmě můžete okořenit nějakou pikantní historkou a vlastní zkušeností. Pokud chcete získat krásný dárek, rozepište se více, protože šanci na odměnu za příspěvek k dennímu tématu budou mít pouze ty z vás, jejichž příspěvek bude alespoň tak dlouhý, jako je tento odstavec. A co můžete získat? Oním krásným dárkem jsou teploučké zelené papučky (důchodky), rukavice-chňapka a modré tričko k seriálu Přešlapy.
- E-mail: redakce@zena-in.cz
- Heslo: BORDELAR / PUNTICKAR
Nový komentář
Komentáře
heligona — #12 děkuji
vodfon — #11 ta nová fotka je super
Bébina — #5 Můj manžel je to samé
Ať děláme co děláme, u nás se nepraší
já myslím, že v tvém článku se našla spousta žen, nejenom já
Zrovna dneska jsem z uklízení umyté naběračky přešla volným skokem na úklid celé této obr zásuvky, její nové logičtější uspořádání, oko mi sklouzlo na vyskládaná léčiva na poličce (které když schovám, vždy někdo onemocní) a uklidila je do lékárničky, lékárničku před tím oprostila od prošlých léků. Jak jsem ji vracela do vrchní police ve špajzce, rovnou jsem ji taky přeuklízela atd atd..
Ale pokud si to zadám jako denní úkol, čekám sama na sebe třeba týden, než se mi zachce..
Tak jsem se s chutí zasmála, až se mi chce uklízet
Prostě jsem správně motivována
ToraToraTora — #6
znám, nálety jsou nebezpečný, manža se klidí z baráku
, jak začnu sundavat záclony, už má moc práce v garáži
Bébina — #5 Já malovala tokové ornamenty na zeď, dekorace, víš? Neušpinilo se vůbec nic, ale slabší štětec jsem držela v puse, když nebyl potřeba a já závěsy rozhrnuji hlavou, když jdu dovnitř....a na ten štětec jsem nějak pozapomněla
Malovat a nesundat zavesy? Ty jsi jak muj pritel, ktery trima v ruce kango, chysta se zbourat zet a rika, ze se prasit nebude. A pak vola nahoru, at zavru pokoje,ze se kupodivu prasi.
Zase jsem se u tvého článku pobavila, ty bys měla sepisovat knížku, navíc člověk ani nemusí číst od koho ten článek je, tvůj sloh tě vždy odhalí.
já su tak šťastná....že v tom nejsem sama
Uvidíte, jednou nám postaví nějaké pěkné sanatorium s pokojíčky bez kliky