Foto: Shutterstock
Syndromem karpálního tunelu nejsou ohrožení jen lidé, kteří pracují s počítavou myší, ale ti, kteří vykonávají dlouhodobě práci, ve které drží a pokládají předměty (např. v pásové výrobě, hraní na hudební nástroj apod.). „Kromě otoku šlachových pochev v důsledku přetěžování, a tím útisku krevního zásobení nervu, může také vznikat po úrazech či v důsledku hormonálních změn, při revmatologických onemocněních nebo cukrovce. Tento syndrom se projevuje zhoršenou jemnou citlivostí a nepříjemným brněním prstů – palce, ukazováku, prostředníku a části prsteníku. Typicky přicházejí nepříjemné záchvaty bolesti či brnění během noci, které nutí pacienta ruce protřepat. Bolesti při zátěži mohou vystřelovat až k lokti. Oslabena bývá také jemná motorika, ochabují svaly dlaně v oblasti palce. Dříve, a tedy i silněji, bývá postižená ruka dominantní (tzn. u praváka pravá), nicméně pokud se u někoho syndrom rozvine, je třeba počítat s postižením rukou obou. Lidé obecně o projevech syndromu karpálního tunelu příliš nevědí a k lékaři jdou někdy až ve fázi, kdy prsty již nemohou nabrat například ani špetku soli a z rukou jim vypadávají věci,“ říká chirurg MUDr. Viktor Fiker z Perfect Clinic.
Nedělejte stereotypní pohyby
Nejlepší prevencí je samozřejmě to, že se během práce často nepřetěžuje zápěstí stereotypními pohyby či ruce nenecháváme dlouho v jedné poloze. Při práci je proto dobré si dělat krátké přestávky na uvolnění, protažení a protřepání rukou a prstů. Důležité je také dodržovat pravidla správného sezení u práce na počítači včetně uspořádání pracovní plochy. Místo klasické myši používejte ergonomickou. Pomoc také může, když do práce „zapojíme“ i druhou ruku. Například se naučíme držet PC myš nedominantní rukou tzn. pravák bude pracovat levou rukou.
Foto: Shutterstock
Postihuje více ženy
Potížemi se syndromem karpálního tunelu trpí více žen, a to až 4x častěji než muži. Je to dáno tím, že mezi rizikové faktory vzniku patří i hormonální změny, jako je užívání antikoncepce, těhotenství či menopauza. Dalším důvodem může být i to, že ženy mají obecněji drobnější ruce než muži a při práci si je mohou více přetížit.
Vhodná léčba
V počáteční fázi onemocnění lze dosáhnout zlepšení stavu za pomocí speciálních cviků, klidového režimu v kombinaci s vhodnou rehabilitací. V případě ještě mírného nálezu se pak podávají léky proti otoku či na podporu regenerace nervu a provádí se dlahování. „Není-li syndrom karpálního tunelu rozpoznán a léčen včas, může onemocnění dojít do fáze, kdy už zbývá jen operace. Lékař obvykle v místní anestezii protne pevný vaz, který tunel, obsahující šlachy a nerv, pevně uzavírá, a tím vrátí nervu potřebné krevní zásobení. Ruka je pak obvykle fixována ve správné poloze, bolestivost a otok se mírní analgetiky spolu s polohováním ruky nad úrovní srdce a zahajuje se včasná rehabilitace. V případě neřešení problému může dojít k nevratnému poškození nervu a svalů a tím trvalému postižení ruky, kde už ani operace nepomůže,“ dodává chirurg MUDr. Viktor Fiker.
Zdroj: chirurg MUDr. Viktor Fiker
Nový komentář
Komentáře
No tak držet myš levou rukou je nesmysl, to bych nic neudělala. Ani v případě, že bych si pořídila levorukou myš. Ergonomickou myš jsem zkoušela a je to peklo. Na tohle fakt nemám čas, potřebuju mít práci hotovou, ne si hrát a experimentovat, a než bych se naučila rutinně jiný způsob práce s myší, aby to bylo stejně rychlé a hlavně spolehlivé jako teď, budu v důchodu a už to nebudu potřebovat.
Občas menší problémy mám, ale spíš to přičítám faktu, že šlachy na pravé ruce byly před lety sešívány, následkem toho holt nejsou, co bejvaly. Úplně nechci, aby se v tom zase někdo hrabal, přetínal nějaké vazy a podobně. Taky by se mohlo stát, že už s tou rukou nebudu moct dělat nic, a to bych nerada. Ona to byla dost klika i tenkrát, že to dobře dopadlo, a potíže jsou minimální. Snad mi to ještě chvíli vydrží.
Tímto trpěly vždy víc ženy, ještě před hromadně užívanou antikoncepcí a před menopauzou. Bývalo to ze psaní na psacím stroji, z výrobních pásů kde měly zatížené ruce jednostranným pohybem, třeba spínáním těžkých součástí, dojičky v družstvu. Takovou práci jsem tedy nedělala, z dojení jedné kozy, kterou jsme měli doma bych to asi neměla, ale stejně jsem byla na vyšetření. Není to vůbec příjemné a navíc bylo úplně zbytečné, nebyly to karpály, ale artritida.