Alena vyrůstala v rodině, kde fyzické tresty nebyly výjimkou, a proto moc dobře ví, jak špatné to je a že jí to způsobilo traumata, které jí trápí dodnes. Už když to sama zažívala, si byla jistá, že to se svými dětmi bude dělat jinak. Jakmile otěhotněla, začala se svým manželem rozebírat představy o výchově. Na všem se shodli a zejména právě na trestech, které pro ni byly důležité.
Foto: Shutterstock
„Nesnášela jsem, když jsem se bála jít domů, aby na mě táta nevzal pásek. Ani máma nešla pro ránu daleko a já si to sebou nesu dodnes. Nedostávala jsem pouze za špatné známky, ale za cokoliv, co nebylo podle představ mých rodičů. Věděla jsem, že takhle to já nikdy dělat nebudu. Plácnout malé dítě po ruce, aby vědělo, že nemá sahat na horkou plotnu, to je v pořádku, ale vše musí mít hranice.”
Synovi Markovi je 12 let. Nikdy to nebyl průšvihář a dobře se učil. Jenže už je z něj pořádný puberťák a co se nestalo, přinesl domů čtyřku na vysvědčení. Rodiče mu známky nikdy nekontrolovali, jen tak zběžně, protože to nebylo potřeba, vždy se učil dobře.
„Asi se bál a nikomu to neřekl, možná ho samotného překvapilo, že nemá tak dobré známky, na které je zvyklý. Bohužel jsem v tu dobu, kdy přišel s vysvědčením, nebyla doma, jen manžel. Toho chytl rapl a vlepil mu facku. Marek utekl a brečel za zavřenými dveřmi, nechtěl vylézt, sám se lekl, protože na takové tresty není zvyklý. Když jsem to zjistila, myslela jsem, že se zblázním. Začala jsem křičet na manžela, že se asi zbláznil, co to dělá a že to rozhodně není řešení. Ten na mě ječel, že nám o tom nic neřekl a že nenosí takové známky a že se určitě něco děje,” popisuje situaci Alena.
„Po naší hádce manžel na hodinu odešel a když se vrátil, sám uznal, že to byla chyba a že ví, že je pro mě důležité syna nebít. Popovídali jsme si i se synem, který se nakonec uklidnil, i když to na začátku moc nevypadalo a vše jsme si vyjasnili. Vysvětlilo se, že ho ve svém pubertálním věku učení moc nebere a my jsme mu zase řekli, že je důležité, aby s námi mluvil, ať se děje cokoliv. Doufám, že už to manžel nikdy neudělá, ale je pravda, že mě samotnou vyděsilo, jak byl rozzuřený, nikdy jsem ho takového neviděla. Snad už se to nestane,” zakončuje Alena.
Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu zákona, která označí fyzické a psychické tresty dětí za nepřijatelné. Česko je jednou z posledních evropských zemí, kde podobná úprava chybí. V praxi to však nebude znamenat, že stát bude postihovat rodiče za to, že dítěti ojediněle dají pohlavek, spíš má tato úprava působit preventivně.
Zdroj: respondentka Alena, novinky.cz
Čtěte také:
- Tchán mě nedopatřením viděl nahou a měl k tomu nemístnou poznámku. Teď se mu nemůžu podívat do očí, stěžuje si Soňa
- Snacha zahýbá mému synovi, ale já to držím v tajnosti a doufám, že přestane, věří Dana (60)
Nový komentář
Komentáře
Aleno, jako přesvědčený pacifista jsem tady toho názoru, že bych udělala výjimku a dala pěstí do obličeje tobě a pak tvému manželovi. Dvanáctileté dítě a vy nevíte jak si vede ve škole? Co jste to za lemply rodiče?
Ten manžel je primitiv! Přece se snad o dítě zajímám celý rok, chodím na rodičovské schůzky i na konzultační hodiny a pak nejsem překvapená. A facky za špatné známky? To jako fakt? Škola dnes nic neznamená. Znám jednoho kamaráda pouze s výučním listem. Ale je na práci tak šikovný, že si už vydělal na rodinný dům (bez hypo, našetřil) a 2 byty k tomu. A rozhodně nekončí. Oproti tomu sestřenka i s VŠ stále neví co se sebou a tu byla měsíc jako servírka, tamhle měsíc prodávala v Tescu, pak byla asi 3 měsíce jako asistentka v jednom podniku, nakonec je už 7.rok doma s dětmi. Za půl roku jí RD končí a ona absolutně neví co bude dělat, neví co chce, vejšku si udělala pouze na přání rodiny. Já říkám mým dětem, že na známkách nezáleží, důležité je, aby byly v životě spokojené.
V dnešní době nevědět jak si syn po celý rok vede ve škole a překvapeni rodiče až v den vysvědčení, velice zvláštní.
Za špatné vysvědčení nenadávám, ale snažím se domluvit. Za pěkné vysvědčení dávám dárky. Prostě jen skrze motivaci. Syn letos donesl na něj moc pěkné vysvědčení. Neměl samé jedničky, ale na něj velmi dobré a já tak věděla, že se prostě snažil. Proto jsem mu koupila myslím si moc pěkný dárek. Vybrala jsem pro něj chytré hodinky https://www.armodd.cz/armodd-silentwatch-5-pro-cerna-s-kovovym-reminkem-silikonovy-reminek/ Je s nimi spokojený, takže zřejmě dobrá odměna.
Toho, že se syn špatně učí, jste si všimli až na vysvědčení? A to až na výročním? Divná, divná věc.
Par facek by zasloužili rodiče. Celý rok je nenapadlo zkontrolovat, jak si syn vede, ale pak jsou překvapení.
Nakonec se přece jen doma vyjasnilo. Jenom nechápu rodiče, co se přes rok nestarají o známky svých dětí a najednou jsou překvapení, co dítě donese na vysvědčení. Facka snad něco řeší? Už je to přece hotové a nedá se s tím nic dělat. Ale rozhodně to není konec světa, za dva měsíce bude další školní rok a pak znovu a znovu. I tatínek by za to selhání dostal špatnou známku, z chování zcela určitě.
Hlavně se měl starat během roku, na vysvědčení už je pozdě, takže vcelku zbytečná facka.
Souhlasím s tím, že trestat děti za špatné známky je hloupost. Přijde mi, že otce nenaštvala ani tak ta známka, jako spíš "nekomunikace" ze strany syna. Což je v jeho věku naprosto běžný jev. Prostě tátovi ruply nervy, komu se to v životě nestalo? Čímž ho neomlouvám. Na druhou stranu, v pozici matky bych z toho nedělala kovbojku. Zde je ale chyba rodičů, že se vůbec nezajímali o to, co se ve škole děje. Čtverka určitě nevznikla "jen tak" ze dne na den.
Já svým dětem vždy říkám, že špatná známka nám akorát říká to, že se na dané učivo mají zaměřit, že v něm mají slabiny. A že je prostor ke zlepšení :-)
Takový příkladný tatík by si měl nafackovat sám . To nevěděl , že kluk chodí od září do června do školy ?
Rodiče nekontrolovalY? To tedy byli tvrdí rodiče. Copak rodiče nechodí na rodičák? Přece ten kluk nedostal čtverku ze dne na den, nějaké zhoršení tam muselo proběhnout. Že se špatnými známkami nechlubí, kdo by se chlubil? Už se nepodepisují žákovské?
Ano, vím, že se dá zapomenout a není tam všechno.