Jsem mámou 3 dětí. Starší syn již 2 roky pracuje. Studoval na Ostravské a pak Karlově univerzitě. Dcera vystudovala střední školu. Mladší syn studuje na Slezské univerzitě v Karviné.

 

Právě on byl velice živé dítko, nebylo dne, kdy by se něco kolem něj nedělo. Poznámky ze školy, rvačky, výlety do neznáma, rozbitá kolena i okna. Mnohokrát se stalo, že jej sourozenci dotáhli domů zabláceného, mokrého, občas i bez bot. Moc jsem se nezlobila, jen domlouvala. Nebyly žádní „zaraši“, protože bych tím potrestala celou rodinu. Když měla naše děcka schůzku rodičů, nikdy jsem na ní nechyběla, v rámci možností jsem také pomáhala třídě. Na naše děti jsem si vždy našla čas a malé prohřešky jsem trestala velmi mírně.

Jednou z kuriózních poznámek mladšího syna bylo: Leze na WC po zdi. Když jsem si jej představila coby mouchu, jen jsem se pousmála a poznámku podepsala. Těch ještě bylo od všech dětí! Ale žádné stahování z kůže...

 

Já také chodila do školy a nikdy jsem při svém rozhodování na to nezapomínala. Mladší syn vystudoval střední školu a přihlásil se na vysokou. Vloni jsem si s dojetím prohlížela jeho diplom s prvním titulem - Bc. Ve studiu dále pokračuje. Na škole se setkal s mnoha zajímavými lidmi, organizoval i návštěvu p. Sobotky i pana prezidenta Klause.

 

Není tedy pravdou, že z malých nezbedů vyrostou grázlové. K dětství patří i nějaké to zlobení a je potřeba dát dítěti najevo, že je budeme mít pořád rádi a že máme radost z každého jejich úspěchu. Pochvala je moc důležitá a účast na besídkách, vystoupeních dětí apod.

Jarka

Soutěž ŠKOLA a VIDEO. Hrajte s námi o zajímavé ceny! Soutěž stále pokračuje!
Reklama