Další příspěvek na téma dětské oblékání nám poslala čtenářka s nickem Selinka. My jí děkujeme a vy si přečtěte, jak to funguje u ní doma

Dobré ráno. Syn nosí dceřiny ponožky. Dcera nosí moje. Já nosím její.

Každé ráno dcera stojí před skříní a zírá do ní, jako by se tam měl zhmotnit její idol ze superstar. Spodní prádlo jí musí ladit s ponožkami i tričkem. K tomu, pochopitelně, i gumička do vlasů. Co se týká bot, má smůlu, musí jí stačit troje. Asi proto už si začíná nenápadně přivlastňovat moje a každý nový kus oblečení komentuje slovy „jé, to by mi ale slušelo, můžu si to půjčit?“

Syn to má o něco jednodušší. Chce jen tričko se Spidermanem.  Ostatní ho totiž škrábou, koušou a ze všeho musí ustřihnout lísteček. Onehdá dostal úžasný komplet z maskáčoviny. Máme po starostech, nic jiného nechce.

Následuje snídaně. Hypnóza lednice i špajzu.  Chleba se sýrem nebo šunkou? To je přežitek, ještě k tomu nedobrý. Takhle kostíci, brumíci a úplně nejlíp rohlík s nutelou. Kdyby bylo na nich, tak se ostatně ničím jiným, než nutelou neživí. Já ji jako první nekoupila. To babička. A proto si tyhle radovánky pět dní v týdnu vybírá ona a ne já :-)

Hezký den, Selinka

S těmi ponožkami jste mi připomněla moje dcery. Jedna si koupí zásobu novývh ponožek a druhá jí je šlohne.

Máte doma také nějakou zajímavost, co se oblékání dětí týče? Oblíbily si vaš děti určitou věc, a nechtějí ji ze sebe sundat? Jak to řešíte? Bývá u vás řev, nebo na to jdete diplomaticky? Co vás na oblékání vašich dětí baví, zlobí, čemu se smějete, co vás dokáže vytočit?

Napište nám na dnešní téma na redakce@zena-in.cz

Dnešní soutěž: tričko

Reklama