kid.jpg
Foto: Shutterstock

Sandra, 32 let – Ponižování a tlak. Bylo to zbytečné
Moje rodina by se pravděpodobně nikdy nedala označit za zcela harmonickou a takovou tu pohádkovou. Rozpory s rodiči jsem měla poměrně brzy, a to i přesto, že jsem byla bezproblémové dítě. O to více nerozumím tomu, že na mě rodiče (především otec) vyvíjeli i přes mé hladké studium na gymnáziu a později na vysoké neúměrný tlak. Nikdy jsem nepřinesla na vysvědčení špatné známky, nikdy jsem neudělala průšvih. Přesto mě přísně trestali, nadávali mi a ponižovali mě. Následky si nesu dodnes. Stále mám pocit, že nic, co udělám není dost dobré, bojím se křiku a sama na sebe uplatňuj neustálý tlak.

Vrcholem všeho bylo, když absolutně nepřijali ani po deseti letech vztahu mého manžela. Mnohokrát jsem se snažila s nimi promluvit, ale oni si absolutně své chyby neuvědomují a o spoustě věcí mi tvrdí, že se vůbec nestaly.

Lucie, 25 let – Sexuální obtěžování
Tohle je něco, o čem se mi opravdu špatně mluví. Ví to jen pár nejbližších a ani zbytku mojí rodiny to nikdy nemůžu prozradit, nepřijali by to a odsoudili by mě. Měla jsem odjakživa takový ne úplně standardní vztah s bratrancem. Na jednu stranu mi byl blízký, byla s ním legrace a dokázal se mě zastat před ostatními vrstevníky. Ale na druhou stranu si dnes už uvědomuji, že mě prakticky celý život sexuálně obtěžoval. Napřed se jednalo o osahávání, vyžadování líbání, ale někdy v období střední školy přitvrdil.

Byla rodinná oslava a bohužel jsme také tajně něco vypili. Dospělí byli v dolním patře babiččina domu a on se ke mně začal čím dál více divně tulit. Napřed mi to ani nepřipadalo divné, ale potom mi vzal ruku a strčil ji do svých kalhot. Bránila jsem se, ale zalehl mě a pokoušel se do mě proniknout. Křičela jsem, jak to jen šlo, a to ho asi vyděsilo. Vstal a odešel. Od té doby se mu vyhýbám, jak jen to jde. Mám to o to snadnější, že je již nějakou dobu ve vězení za krádeže.

Robert, 40 let – Nezájem je to nejhorší
Rodiče nebyli zlí. Fyzicky mě nikdy netrestali, nezakazovali ani nic podobného. Dlouho mě i mým kamarádům připadalo, že jsou vlastně ideální. Až nedávno mi došlo, že o mě spíš nikdy neměli skutečný zájem. Byla pro ně podstatná jejich kariéra, dovolené a jejich způsob trávení volného času. Nikdy nepřišli na to, že mám dyslexii a že trpím depresemi a dodnes vidím, že mě absolutně neznají jako člověka. Neví ani základní věci, které o mě tuší třeba kolegové z práce. Dokonce bych řekl, že máme jako lidé velmi málo společného. Samozřejmě si zavoláme a vidíme se v létě a na Vánoce, ale to je vše. Dneska na dětství vzpomínám s hořkostí. Stále mě odkládali k babičce a nemám s nimi z dětství žádné hezké vzpomínky. Oni si žili svůj sen a já bydlel vedle nich. Vůbec vlastně nechápu, proč chtěli mít děti.

Iveta, 29 let – Máma mi dělala do každého kluka
Máma na mě celý život žárlila. Je hrozné to tak říct, ale bohužel si to myslí všichni příbuzní. Už když jsem byla na druhém stupni, schválně mě stříhala na kluka, abych vypadala jako blbeček. Ponižovala mě a neustále trousila rádoby nenápadné poznámky na můj vzhled. Nejhorší to bylo pokaždé, když jsem si přivedla nějakého přítele. Vždycky se předváděla a málem se k němu i lísala. Mě naopak shazovala a poukazovala na moje nedostatky. Většina kluků se vyděsila a pro mě bylo těžké vysvětlovat, že já jsem jiná než ona a že celá naše rodina není duševně nemocná. Přítrž tomu udělal můj manžel, po kterém se v opilosti sápala a pokoušela se ho na oslavě jeho třicetin líbat i před jeho rodinou. Řekl, že bude lepší se s matkou nevídat a mě se po letech ulevilo.

Marie, 78 let – Syn nás okradl
S nejstarším synem to bylo vždy trochu složitější než s dcerami. Byl živější, a navíc ho můj první manžel hodně přísně fyzicky trestal – tím se asi taky hodně věcí pokazilo. Nic naplat, na své cestě životem dost zbloudil a skončil za podvody ve vězení. Po propuštění jsme se mu s druhým manželem a celou rodinou pokusili odpustit a vzali ho bydlet k sobě. Chvíli to vypadalo, že nebude žádný problém a přeci jen bude mít vše šťastný konec. Ovšem jednoho dne jsme se probudili a syn v domě nebyl. Nepřikládali jsme tomu větší váhu až do chvíle, kdy jsme zjistili, že má pryč nejen své věci, ale také kompletně všechny naše peníze. Veškeré úspory. Pár měsíců na to ho vypátrala policie a byl ve vězení znovu. Za další podvody. Dnes jsou vztahy dost napjaté, ale snažíme se začít od začátku, i když úplně odpustit se to nedá. 

Čtěte také:

Zdroj: Respondeti redaktorky

Reklama