Foto: Shutterstock

K prvnímu dítěti svého muže přemlouvat nemusela. Přál si ho snad ještě víc, než ona. A tak se těšila, jak jí taky se vším pomůže. Jenže poté, co se Jonáš (2) narodil, bylo všechno jinak. „Zůstala jsem s miminkem doma na mateřské a Standa, můj muž, se najednou úplně změnil. S Jonym si sice občas pohraje, ale tím veškerá jeho pomoc končí. Celé to spadlo jen a jen na mě. A aby toho nebylo málo, vyžaduje, abych mu podstrojovala, obskakovala. Dokonce si po sobě přestal uklízet,“ zlobí se Žaneta, která po něm každou chvíli odnáší použité nádobí, nebo sbírá špinavé prádlo. Domluvy, prosby ani výhrůžky ale nefungují.

„Prostě mi řekl, že jsem teď od státu placená za to, že se doma starám o dítě. A když nedělám nic jiného, tak musím hravě zvládnout i domácnost. Já to sice zvládám, ale jsem uštvaná jako kůň. Snažím se věnovat malému a nesnesu nepořádek, takže jedu od rána do večer,“ popisuje situaci u nich doma Žaneta, kterou to sice vytáčí, ale rozvádět se kvůli tomu nechce. Časem si už zvykla, že manžel ruku k dílu nepřidá, ale naopak jí ještě přidělá práci svou nepořádností a pohodlností. Jenže zároveň už ví i to, že Jonáš bude jedináček. Navzdory nesouhlasu manžela a rodiny nebo přesvědčování od kamarádek.

„Standa by si sice druhé dítě přál, ale to nehrozí. Už se těším do práce, až si od všeho odpočinu. Alespoň na těch osm hodin. Nedovedu si představit, že bych se starala o třetí dítě. Ehm, abyste tomu rozuměly, já už teď totiž dvě děti mám. Jonáška a manžela,“ dodává jízlivě Žaneta.

Čtěte také:

Reklama