Seznamte se v současné době s nejspolehlivější metodou přirozeného plánování rodičovství, tzv. symptotermální metodou (STM). Je vhodná zejména pro ženy, které z jakýchkoliv důvodů nemohou nebo nechtějí používat hormonální antikoncepci, nitroděložní tělíska ani jinou dostupnou antikoncepci. STM pomáhá nejen vyhnout se těhotenství, ale zároveň napoví párům, kdy má jejich snažení o potomka největší šanci na úspěch.

Odkud k nám STM přichází ?
STM byla vypracována v rámci vládního programu Spolkové republiky Německo na základě spolupráce týmu odborníků z řad gynekologů, psychologů a pedagogů. Metoda je podložena laboratorními a ultrazvukovými vyšetřeními.

Jak vysoce se lze na STM spolehnout ?
K vyjádření spolehlivosti metody se používá tzv. Pearl Index, který vyjadřuje počet původně neplánovaných otěhotnění na 100 žen, které během jednoho roku (12 cyklů) používaly danou metodu. Do dlouhodobé evropské perspektivní studie, jenž měla ověřit spolehlivost a přijatelnost této metody, bylo k 1. 6. 1994 zapojeno 1 271 žen z 10 zemí Evropy, což představuje 17 218 cyklů s indexem spolehlivosti 2,2–2,9 (2,2–2,9 neplánovaných těhotenství na 100 žen a rok). Ve všech případech otěhotnění byl pohlavní styk v plodném období, jednalo se tedy o chybu uživatele (v plodných dnech nemají páry provozovat nechráněný styk).
Studie německých gynekologů z roku 1996, v níž bylo zhodnoceno 65 cyklů, potvrzuje, že termín ovulace určené ST metodou a laboratorními a ultrazvukovými vyšetřeními je naprosto shodný.

Na jakém principu je  STM založena ? 
STM vychází z faktu, že k početí může dojít pouze v tzv. plodném období. Zbývá tedy určit, kdy přesně k plodnému období dochází. STM k tomuto zjištění používá dva faktory (metoda je tedy postavena na principu tzv. dvojí kontroly), což zaručuje její vysokou spolehlivost.
Prvním ukazatelem je sledování změn některého z příznaků – symptomů, druhým ukazatelem je změna bazálních teplot. Nejčastěji ženy sledují změny hlenu děložního krčku, méně často změny na děložním čípku.
Vzhled a kvalita hlenu jsou dány množstvím estrogenů – čím je vyšší, tím je hled tekutější a doprovázen pocitem vlhka. Tento typ hlenu můžeme považovat za nepřímou známku ovulace. S nástupem progesteronu hlen zhoustne, stává se lepkavým, až nakonec není pozorován. V neplodném období na začátku brání hlenová zátka průniku spermií do krypt hrdla děložního. V kyselém prostředí pochvy spermie během 4–8 hodin umírají. S blížící se ovulací se hlenová zátka rozpouští, hlen se stává řidší a spermie mohou pronikat k právě uvolněnému vajíčku.
Co se týče méně často používaného pozorování děložního čípku, ten se na začátku plodného období vytahuje vzhůru a měkne, jeho branka se otevírá. Plodné období končí, když je čípek po tři dny uzavřený, tuhý a nízko.

Bazální teploty se měří ráno, nejlépe ihned po probuzení, a opět se zaznamenávají do tabulky. Před ovulací má bazální teplota nižší hodnoty, po ovulaci dochází k jejímu vzestupu. Fáze vyšších teplot až do konce cyklu (tedy neplodné období) trvá 12 až 16 dnů.

Popsala jsem vám jen zhruba, v čem vlastně STM spočívá. Pokud vás zaujala, víc informací získáte na www.volny.cz/cenap/ , kde si také můžete objednat záznamové tabulky a odborné publikace k této metodě a podobným tématům, a také využít poraden pro ženy s různými problémy (v těhotenství, v přechodu…).  

 
TÉMATA:
ZDRAVÍ