e87268a092b65-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Vzhledem k tomu, že svrab se šíří poměrně snadno v rodinách, kolektivech či zdravotnických zařízeních, je důležité vědět, kde se můžete nakazit a jak dlouho je člověk se svrabem pro své okolí infekční. Také jak konkrétně může dojít k nákaze. Na tyto dotazy v naší odborné poradně odpovídá Prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. 

Jak se mohu nakazit svrabem? Kde například? Znamená to, že je ideální si nikde v MHD nesedat? 
Svrab je kožní onemocnění, které způsobuje parazit zákožka svrabová, malý roztoč, který se zavrtává do kůže. Nakazit se můžete přímým, delším kontaktem kůže na kůži s nakaženou osobou, typicky v rodině, na letních táborech, v domovech pro seniory nebo při cestování. 

Nákaza v MHD je méně pravděpodobná, přesto je dobré být obezřetný, zejména pokud jezdíte často a v letních měsících, kdy lidé nosí kratší oblečení a dochází k většímu kontaktu kůže s povrchy. Pokud máte podezření, že jste se mohli dostat do kontaktu s někým nakaženým, je vhodné věnovat pozornost hygieně a případným příznakům, jako je svědění kůže. 

Jak je nakažlivý člověk, se kterým jsme v nějakém kontaktu, který má svrab? Jde o kontaktní nákazu? Jak si to máme představit konkrétně? Původce svrabu je aktivní po celý den a může někam „přelézt“? 
U svrabu jde o kontaktní nákazu. Člověk se svrabem je nakažlivý od doby, kdy má příznaky (svědění, pupínky), a to až do doby, než je řádně přeléčený. 

Přenos si představte jako delší tělesný kontakt, například když s někým sdílíte postel, objímáte se nebo nosíte stejné oblečení. Krátký kontakt jako je podání ruky, obvykle k nákaze nestačí. 

Zákožka nepřelétává, neskáče, ale umí lézt. Mimo lidské tělo přežije zhruba 24–72 hodin, takže se může dostat třeba do ložního prádla nebo oblečení a přelézt na jiného člověka, pokud si ten člověk prádlo oblékne nebo si lehne do stejné postele krátce po nakaženém. 

bc244bd9a2848-obrazek.jpgProf. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. 

Prof. Monika Arenbergerová je přední česká dermatoveneroložka a odbornice na infekční kožní onemocnění. Působí na Dermatovenerologické klinice 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde se věnuje jak klinické praxi, tak výzkumu. Specializuje se mimo jiné na léčbu svrabu, atopické dermatitidy a kožních infekcí. Je autorkou řady odborných publikací a pravidelně vystupuje na domácích i mezinárodních konferencích. Vedle své odborné činnosti se aktivně podílí na osvětě v oblasti kožního zdraví. 

Zajímavé informace:  

  • V Česku výrazně stoupá výskyt svrabu. Jen v Praze se letos nakazilo 328 lidí, celorepublikově jde o více než 5 000 případů za první polovinu roku. 
  • Vyšší čísla hlásí i další evropské země 
  • Nejrizikovější období je léto, kdy se lidé více sdružují, cestují a méně dbají na hygienu. 
  • Nemoc se šíří těsným kontaktem i přes textilie – sdílené ručníky, povlečení nebo oblečení. 
  • MUDr. Monika Arenbergerová doporučuje při výskytu příznaků okamžitě navštívit lékaře a současně léčit i blízké kontakty. 
  • Lékem první volby je permetrinový krém, který je šetrnější k podrážděné pokožce. 
  • Důležitá je také dekontaminace prostředí – praní prádla na 60 °C, uzavření nenošeného oblečení do pytlů apod. 
  • Hygienici apelují na zvýšenou osobní hygienu a prevenci zejména v kolektivních zařízeních a při cestování. 

Naše články: 

TÉMATA:
KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ MONIKA ARENBERGEROVÁ SVRAB