Když jsem byla na dovolené v Itálii, překvapilo mě, že tam auta ve dne nesvítí. No, občas nesvítila ani za soumraku, a to mi dost vadilo. Já jsem svítila pořád a byla jsem tak trochu za blázna, ale zvyk je železná košile.

auto

V Itálii je svícení ve dne dobrovolné a většina řidičů nesvítí. Chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykla, a můžu říct, že mi to dost vadilo. Zvláště za soumraku, kdy není viditelnost zrovna nejlepší a vy už se hůře orientujete v prostoru, jsem měla pocit, že na silnici vládne chaos. Někdo svítil, jiný ne, a vypadalo to dost nepřehledně. Ale jak už jsem psala, Italové jsou pohodáři, z ničeho si moc nedělají a patrně ani svícení nijak zvlášť neřeší. „Jsem skvělý řidič i se zavázanýma očima a tvoje chyba, když mě nevidíš.“

Tak na to bych asi neměla dlouho nervy a jsem ráda, že u nás je svícení povinné. Při nekázni českých řidičů by jistě dopravních nehod přibylo. A kdyby se náhodou zákonodárci rozhodli, že denní svícení zruší a nechají to na rozhodnutí řidičů, určitě bych té možnosti nevyužila a svítila dál. Tak jako v dobách, kdy to ještě povinné nebylo. Přijde mi to rozumné a mnohem bezpečnější.

Nejde přece jen o to vidět, ale být viděn. Zvláště tmavá auta, která barevně splývají se silnicí, lehce přehlédnete, nebo pozdě zaregistrujete. Výhodou celodenního svícení je i to, že nemusíte řešit, kdy reflektory zapnout. Když se stmívá? Když hustě prší? Když jedete lesem?

Takhle nasednete do auta, automaticky rozsvítíte a máte po starostech. A pokud náhodou zapomenete, určitě se najde starostlivý řidič kolega, který vás probliknutím upozorní.

Chtěla byste, aby bylo svícení ve dne zrušeno?

Reklama