Nejedná se o můj příběh,  i když jsem byla jedním z aktérů, co by asi čtyřleté děcko.
S maminkou jsem byla na jedné dovolené bez táty, a to na Zemplínské Šíravě. Já si z této dovolené nic nepamatuji, a tak vše, co napíši, znám jen z vyprávění mamky.

 
Mamka se hned po příjezdu seznámila s mladou paní, která měla také malou holčičku. To by nebylo nic zvláštního, ale tato mladá žena byla vyloženě cáklá a jak se později ukázalo, až nebezpečně. Byla totiž velice chytrá, a to tak, že běžné životní a osobní situace nezvládala řešit. Byla uznávaným expertem v matematice a chemii, měla mnoho písmenek před i za jménem.

 
Prvních pět dní pobytu měla dovolenou trávit sama, a proto byla vybavena tzv. itinerářem činností pro ostatní běžných - kdy, co, jak, kdo, kde atd.. Jenomže tento důležitý dokument drahá přítelkyně mé matky hned druhý den založila neznámo kde. Tak se ráno stalo, že děvčata nedorazila na snídani. Máti je šla popohnat a nalezla je na pokoji, kde v šíleném zmatku a nepořádku pobíhala paní profesorka mezi svršky všeho druhu, toaletními potřebami a vším, co se běžně i neběžně na dovolenou vozí. Musela ji i její dceru pomoc obléknout atd.. Od toho rána měla mít na starost další dvě ratolesti, i když si nepřipouštěla, že tu starší bude muset také hlídat. A tak nás dvě vzala ten den na výlet  parníkem po přehradě a jí řekla, ať si trochu odpočine (paní profesorka byla totiž ze ztráty itineráře v šoku).

 
My se z výletu vrátily před večeří, a paní profesorka nikde. Na vrátnici nám řekli, že se šla asi projít. Nevrátila se ani po večeři, ani po obědě a opět ani po večeři. Nutno podotknout, že tentokrát začala hysterčit máma. Zjistila, že si s sebou nevzala nic - doklady, peníze zůstaly na pokoji. Byla kontaktována tehdejší policie a její manžel přijel hned následující den a  hned se vložil  do řešení tohoto případu - zajistil několik telefonátů a uklidnil strážce zákona.

Během dopoledne následujícího dne zakroužil nad přehradou polský vrtulník a ladně dosedl na parkovišti před hotelem. Z vrtulníku s radostným úsměvem a rozevlátými vlasy vystoupila mladá vědátorka a běžela v ústrety svému manželovi, jakoby se nechumelilo, však taky nechumelilo - bylo léto a třicet stupňů ve stínu. Velice šťastně mu vyprávěla, jak vyřešila děsně složitý chemický problém v polské chemičce, do které zabloudila během své odpolední vycházky, a vyprávěla to tak, jako bych třeba já vykládala o svíčkové pečeni na slavnostní oběd pro celou rodinu. To, že nechala v hotelu bezprizorní pětileté dítě, ji po celou dobu ani nenapadlo. Zapomněla, že je na dovolené s dcerkou, že má dcerku - zkrat!!!, chemie vyhrála.
 
Máma se z těch tří dnů dovolené vzpamatovávala do konce naší dovolené.
 
I já ve svém životě potkala několik švihlých vědátorů, ale takto zas ne. Když to máma vykládala, tak mi bylo líto, že si to nepamatuji, to musela být docela sranda, no né?     
 
Ivča
 
Tý jo, ta byla ale švihlá, tedy spíše nemocná. Nejsem psycholog, ani psychiatr, ale trošku to dle mého laického názoru zavánělo autismem....
 
Děkuji Ivčo!
Reklama