obrazek.jpgFoto: Shutterstock

Trocha zeměpisu
Jak již bylo řečeno, Grónsko je největším ostrovem světa. Geograficky sice náleží k Severní Americe, avšak politicky i historicky patří k Evropě. Je totiž autonomní součástí Dánského království a v jejím čele stojí dánská královna Markéta II. Ovšem i přes tento fakt má Grónsko svoji vlastní vládu a parlament řídící zemi.

Celý a oficiální název země zní v grónštině Kalaallit Nunaat, což by se dalo přeložit do češtiny jako země Gróňanů. V našich krajích používaný název Grónsko je odvozeninou od dánského výrazu pro sousloví zelená země. Takto totiž v roce 983 pojmenoval ostrov objevitel Erik Rudý, který připlul do Grónska z Islandu.

Proč a kdy se vypravit do Grónska?
Rozhodnete-li se dát své příští dovolené dobrodružnou a opravdu netradiční tvář díky cestě do Grónska, pravděpodobně vaše kroky povedou přímo do hlavního města Nuuk, kde žije naprostá většina obyvatel. Z celkového počtu přibližně 56 tisíc jich tu žije 15 tisíc. Divoká země vás rozhodně překvapí nedotknutou panenskou přírodou, nejproduktivnějším ledovcem severní polokoule, architekturou tradičních obydlí původních místních obyvatel. Jejich domy září barvami na kilometry daleko a mnoho z nich disponuje moderním vybavením.

Za ideální čas návštěvy se považují měsíce červenec a srpen, kdy je zde velmi stabilní počasí s překvapivě vysokými teplotami, které v maximu dosahují až 15 stupňů Celsia. V tomto období také nejlépe můžete pozorovat místní flóru. Severská tundra je unikátní ekosystém vyznačující se nejrůznějšími odstíny barev a neokoukanou krásou plaché přírody. Drobné květiny a trpasličí stromy jsou zodpovědné za charakter místní krajiny. Podle cestovatelů, kteří Grónsko navštívili, je již jen samotné přistání na tomto území vizuálním zážitkem na celý život. Může za to nejen ledová krajina, ale také četné fjordy a plovoucí kry.

Co v Grónsku stojí za vidění?
Kromě zmíněné přírody, která přímo vybízí k pěším túrám, jsou zde další neopakovatelná místa a aktivity lákající k vyzkoušení. Určitě mezi ně patří plavba mezi ledovými krami. Především v nočních hodinách se jedná o monumentální podívanou. Na krách je možné spatřit zástupce místní volně žijící zvěře jako jsou tuleni, lední medvědi či mroži.

V hlavním městě je turisticky oblíbených míst hned několik. Například Národní muzeum vystavující kolekci eskymáckých mumií a amuletů. V Nuuku se také nachází dílna Santa Clause, před níž stojí největší poštovní schránka na světě. A jste-li vyznavačem netradičních adrenalinových zážitků, rozhodně musíte absolvovat vyjížďku se psím spřežením. Místní obyvatelé vás na požádání rádi svezou. Jsou milí a rádi si povídají o životě v jejich rodné zemi.

GRONSKO.jpg
Foto: Shutterstock

Tak trochu jiná gastronomie
Bez ochutnávky místní kuchyně by návštěva Grónska rozhodně nebyla kompletní. Zvláště pak pokud se řadíte mezi masožravce, budete jistě spokojení. Získáte totiž jedinečnou možnost ochutnat naprosto nové druhy masa. Především tulení, které je tu velmi oblíbené, pižmoní nebo také velrybí. Veganům se tu žije těžce, protože maso je základním prvkem většiny jídel. Zemědělství a vůbec rostlinám obecně se tu příliš nedaří kvůli ledovému klimatu. Místní mají rádi polévku auaast, která se skládá z tuleního, sobího nebo velrybího masa s cibulí a bramborami. Oblíbený je zde také ammassat, což je sušené maso mořských ryb. Tradiční eskymácké jídlo je také mattak neboli plátky syrové velrybí kůže s tukem. Jako dezert můžete v letních měsících sehnat borůvkové koláče.

Češi v Grónsku – manželé Alena a Jaroslav Klempířovi
Tito manželé a zároveň členové International Organization of Journalists, pracují v oboru sociální geografie, etnografie, historie, klimatologie a glaciologie. Jsou v současné době pokládáni za největší znalce Grónska, kde také mnoho let žili a stále se do ledové země vracejí. Volný čas trávený v rodné zemi jim vyplňují cestopisné přednášky a rozhovory o jejich životě za polárním kruhem.

Jaroslav Klempíř podle svých slov v rozhovoru pro Český dialog od dětství toužil být polárníkem. Fascinoval ho příběh Roalda Amunsena, který jako první dosáhl Jižního pólu. Rozhodnutí k žití v Grónsku prý nebylo impulzivní, bylo třeba se na takový krok připravit jak vědecky, teoreticky i fyzicky. Grónsko se manželům stalo doslova druhým domovem. Po rocích pracovních pobytů poznali nejen krásu grónské přírody, ale především život Gróňanů, o kterém velmi rádi vyprávějí. „Život v Grónsku je mnohem klidnější než v ostatním rozjitřeném globalizovaném světě. Od Čechů se nejvíce liší tím, že si zachovali hrdost k rodné zemi, byť života v nesmírně drsných klimatických podmínkách. Zachovávání lidových tradic. A hlavně si nestěžují, jsou usměvaví a milí. Tak jsme je poznali my,“ uvedl v rozhovoru Jaroslav Klempíř.
 
 Zdroj: National geographicAdventura - GrónskoInvia - GrónskoGrónsko: průvodce100+1 GrónskoČeský dialog: Jak se žije Čechům v GrónskuPolární cestyKlub cestovatelůNa cestách po Grónsku s Eskymáky z Česka, Wikipedia - Grónsko