ŽENA-IN - Švestkové hody

Pro švestky, slívy a jejich křížence a odrůdy existuje společný botanický název, slivoně. Do střední Evropy přinesly kvalitní odrůdy slivoní slovanské kmeny. Předtím tento strom rostl planě v Orientu. U nás už byly ve 14. století za císaře Karla IV. kříženy a vypěstovány pod jménem švestka. Později se rozšířily do celého Rakousko-Uherska.

Slivoně jsou ovocené stromy, které nemají příliš velké nároky ani na půdu ani na teplo. Ovoce z těchto stromů je nejchutnější a nejšťavnatější čerstvé, ale v dolním oddílu chladničky vám vydrží i několik dní. Podle druhu dozrávají slivoně asi od poloviny července až do září.

Zralé plody poznáme podle toho, že jsou pružné a dužnina jde snadno oddělit od pecky. Sklizeň plodů bychom měli přizpůsobit tomu, na co budeme slivoně používat. Pokud z nich chceme vyrobit povidla nebo vypálit slivovici, musíme počkat, až budou plody přezrálé. Tehdy mají totiž nejvíce cukru. Pokud z nich ale chceme vyrobit zavařeninu nebo džem, je lepší, když jsou plody ještě tuhé, ne však zelené. Musí mít tu správnou švestkovou barvu.

Švestky jsou vynikající pro svůj obsah vitaminů skupiny B a provitaminu A, z minerálních látek mají značně vápníku a železa.

Některé druhy slivoní
žluté slívy - aromatická sladká chuť, dužina nejde odloučit od pecky, přímá spotřeba
blumy - kříženec slívy a švesky pravé, sladká, jemná a šťavnatá dužina, při vaření se rychle rozpadají
mirabelky - malé, kulaté plody, které mají kořenitou, šťavnatou dužinu, dobře se zavařují
červené slívy - jejich plody chutnají lehce natrpkle, jsou skvělé jako kompot
švestky - mají modrou až červeně či tmavě modrou slupku, vejčitý tvar. Dužina je nakyslá až kořenitá a sladká, lze je zavařovat i sušit.