Každý rok v české přírodě skončí až 100 milionů PET láhví a podobné množství plechovek. Přestože Češi třídí odpad ve velkém, ve výsledku se k recyklaci dostane jen méně než polovina PET lahví, a dokonce pouhá čtvrtina plechovek. Cenný materiál z omezených zdrojů tak těžíme, vyhazujeme na skládky a pálíme ve spalovnách. Evropská unie proto stanovila jasné cíle v letech 2026 a 2027 musíme vysbírat 80 % nápojových PET lahví a plechovek. Podle další evropské směrnice pak máme splnit cíl recyklovat 90 % PET lahví do roku 2029. Cíle jsou to ambiciózní, ale splnitelné.
Cestou, jak toho dosáhnout, by měl být zálohový systém. Jde o jednoduchý princip: při nákupu zaplatíte za každou lahev nebo plechovku pár korun navíc, ty pak dostanete zpátky, když obal vrátíte. Všechny vrácené obaly pak putují k opakované recyklaci tzv. “z lahve do lahve” a “z plechovky do plechovky”. Materiál tak neustále cirkuluje. Zálohové systémy fungují už v 16 evropských zemích.
Švédský příklad pro ostatní
Z evropských států funguje zálohování nejdéle ve Švédsku. To zavedlo zálohy na plechovky už v roce 1984, o deset let později následovaly PET lahve. Tamní obyvatelé dnes zálohování považují za samozřejmost. „Obaly skladujeme doma v tašce vedle koše a jednou týdně všechno odneseme. Je to jednoduché,“ uvedl jeden z oslovených Švédů. Lahve a plechovky se vracejí do automatů v obchodech s potravinami a na dalších doplňkových sběrných místech, jako jsou čerpací stanice, restaurace, kempy nebo lyžařská střediska. Zájemci mohou peníze také rovnou darovat na charitu.
Kdo chce vrátit větší množství obalů, může využít speciální zařízení Pantamera express, které dokáže zpracovat desítky lahví najednou, prostě jen vysypete tašku. „Pantamera express je lepší, protože nemusím házet jednu flašku podruhé do automatu v supermarketu, takže vždycky chodím sem,” podělila se s námi o zkušenost uživatelka tohoto zařízení.
Češi třídí na jedničku, recyklace ale drhne
Švédsko se dlouhodobě řadí mezi evropské lídry ve sběru jednorázových obalů. Díky zálohovému systému dokáží vrátit do oběhu téměř 90 % plechovek a 86 % PET lahví. Výsledek? Každý rok zachrání přes 19 870 tun hliníku a 23 244 tun plastu, které znovu použijí na výrobu nápojových obalů.
Češi sice patří mezi špičku v třídění odpadu, i přesto ale většina nápojových obalů končí na skládkách nebo ve spalovnách. Třídění totiž není totéž, co recyklace. Náš současný systém je bohužel neefektivní většina vytříděného materiálu skončí bez dalšího využití. Bez zásadní změny, jako je zavedení zálohování, nemáme šanci dosáhnout výsledků, které ve Švédsku považují za samozřejmost. A na limity stanovené Evropskou unií můžeme s naším systémem rovnou zapomenout.
|
Čísla mluví jasně Švédsko: Díky zálohování se daří vysbírat 86 % PET lahví a 90 % plechovek, které následně míří k recyklaci. Česko: K recyklaci se tříděním dostane jen 49 % PET lahví a pouze 26 % plechovek. |
Švédsko a Česko mají přitom velmi podobné podmínky. Obě země mají zhruba 10,5 milionu obyvatel. Plánovaný systém u nás do začátku počítá s více než 11 tisíci sběrnými místy. Ve Švédsku zálohomatů aktuálně funguje 14 600. Srovnatelný je tak i počet obyvatel na jeden zálohomat (v ČR na něj připadá zhruba 991 lidí, ve Švédsku 712). Švédský systém tedy zvládá při podobných počtech fungovat bez problémů.
Jak bude systém vypadat u nás
- Výše zálohy: Navrhovaná výše zálohy je jednotná pro všechny typy obalů a činí 4 Kč za kus.
- Sběrná místa: Plánuje se vytvoření sítě více než 11 000 sběrných míst. Povinnost přijímat zálohované obaly budou mít všechny prodejny a čerpací stanice s prodejní plochou nad 50 m², stejně jako online prodejci. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude povinné ani dobrovolné sběrné místo, ho zřídí provozovatel systému.
- Kdo to zaplatí: Hlavní náklady ponesou výrobci, kteří už teď platí poplatky do systému barevných kontejnerů provozovaných společností EKO-KOM. Další náklady pokryjí příjmy z prodeje vysbíraného materiálu a nevrácené zálohy.
- Očekávané výsledky: Hlavním cílem je zvýšit míru recyklace nápojových obalů na 90 %, snížit množství odpadu a omezit znečištění životního prostředí.
Příklady ze zahraničí ukazují, že zálohování je jednoduchý a funkční způsob, jak zlepšit míru recyklace a snížit množství odpadu v přírodě. Obaly, které by jinak skončily jako jednorázový odpad, se stanou surovinu, kterou můžeme opakovaně využít. Česko má tak nyní šanci udělat velký krok směrem k čistšímu prostředí.
Více ZDE
Nový komentář
Komentáře
Článek neříká, co se s těmi vrácenými obaly stane. Jestliže je systém už teď neefektivní a co se vytřídí, tak stejně končí na skládkách a spalovnách, tak čemu pomůže vytřídit toho víc? Pořád se to nebude recyklovat. Navíc vzniknou další náklady na svoz obalů, někde se to taky musí skladovat, vyčlenit na to prostory, slavná uhlíková stopa bude utěšeně narůstat, a pro koncového zákazníka taky plno obstrukcí navíc, toho to bude stát taky čas, peníze, už teď je problém vrátit skleněné lahve, protože tyhle nebereme, a jinde zase bereme jen ty, co zákazník koupil u nás, jéje, máme automat na lahve mimo provoz... Chtěla bych vidět ucelenou koncepci, jak bude celý systém provázaný, jak přesně to bude fungovat, kolik se toho skutečně recykluje a co se pak stane s tím už jednou recyklovaným materiálem, a hlavně bych to chtěla vidět u asijských zemí, které se s tím nemažou a všechno hází do oceánu. Evropa sakumprásk celá neudělá tolik znečištění jako Indie samotná.