mariupal.jpg

Foto: Profimedia

V Mariupolu žije také Angela Timčenko, která se tam narodila. Na svém Facebooku denně veřejně (v době psaní článku) informuje o tom, jak to ve městě vypadá a jaké problémy řeší její rodina. „K jakým bohům se máme modlit, ke komu máme padnout na kolena, aby nás vypustil z tohoto kotle? Zřejmě už za salvami nejsou slyšet modlitby. Je třeskutá zima… A není sníh, takže nebude ani voda,“ píše v jednom ze svých příspěvků z 10. března s tím, že přemýšlí, jak upéct vajíčko v alobalu, protože má ještě posledních šest kusů a děti mají hlad.

Z jejích příspěvků mrazí. Stejný den o pár hodin později opět píše: „Každá žíla na těle se nám třese. Žijeme tu ve třech rodinách. Z toho 6 dětí. Jídlo dochází. Máme ho maximálně na 5 až 6 dní. Dospělí jídlo důkladně omezili. Jsem unavená a mám stále méně síly.“

Lidé se v komentářích snaží poradit, jak může vejce připravit. Jiní přidávají čísla žalmů a podporují v modlitbě. Jiní zase píší, že by rádi poslali finance. Na to ale Angela odpovídá, že to, co potřebuje je chléb a voda. Finance jí jsou v aktuální situaci k ničemu.

„Díky sousedům jsem dostala balíček sypaného čaje. To znamená, že zítra budeme mít pro děti a starší lidi teplý čaj. Na ulici i doma je stále pekelná zima, zbylo trochu jídla. Včera stál můj muž 6 hodin frontu v jediném fungujícím obchodě, koupil těstoviny a cukroví,“ vysvětluje aktuální situaci týkající se potravin.

Bojí se vylézt na ulici, aby nezemřela. Někdy dokonce píše, že výbuchy slyší několik dlouhých hodin v kuse. Ačkoliv si ve většině příspěvků stěžuje na zimu, v jiném zase uznává, že je zima k něčemu dobrá – mrtvoly se nerozkládají. „Známý jel na kole z Kirova na trh Slavutich. Napočítal 23 mrtvol,“ zmiňuje se.

„Mám otázku. Bez sarkasmu. Co chránit v Mariupolu, když je město poseté mrtvolami, když lidé umírají ne na výbuchy, ale na hlad? Když lidé neumírají zimou, tak pod ruinami,“ ptá se v příspěvku z 11. března. Podle ní je ve městě daleko víc mrtvých, než uvádějí média.

Každý den se modlí. Zvuky odstřelování a mrtví… už si na to zvykla. Nic jiného není. Přes to ale nepřestává doufat. Se svým manželem s ní o tom, co budou dělat, až tohle všechno skončí. Pokud přežijí. Neplánují cesty kolem světa ani nic velkolepého. Mají jen skromné přání: „Uvaříme si horkou, černou kávu a koupíme tučný nezdravý kalorický dort!“

V sobotu 12. března Angela informuje o bojích, které probíhají téměř u jejího domu. „Připadá mi to jako tanková bitva v centru města,“ píše. Modlí se, aby se jí splnily všechny její plány. Aby její děti vyrostly a měly se dobře.

„Vzduchové pumy smíchané se salvami z kulometů... Město je zahaleno černým mrakem. Smrad a saze,“ píše v neděli. „Dnes máme nejoblíbenější a nejhlasitější diskotéku. Hasí vše co je. Dětem vylétla okna… A jaký bude další den? Nebudeme naživu, já to vím,“ stojí v zatím posledním příspěvku na jejím Facebooku.

Zdroje: iDnes, Facebook Angely Timčenko