Existuje dokonce celá kniha o dějinách chutí. V ní se autor snaží vypátrat například proč Evropané, jejichž kuchyně široce používala koření od dob Římské říše, s příchodem 19.století zcela tuto svou zálibu v koření opustila. Homér zase popisuje podrobně nejenom svou dobu, ale široce píše o jídle. Jídlo a pití pro něho nejsou pouhou nutností, poživatinou, která jen udržuje při životě a navrací sílu. Podle Homéra je jídlo zdrojem radosti a potěšení, a tvoří základy života komunity.

Každá rodina, krajová oblast si uchovává své tradice. Ty jsou často spojeny i s tradičními pokrmy. Do přípravy jídel se otiskují i historické události, míchají se zvyky, které přinášejí jiné kultury v průběhu migrace národů po Evropě. Některé tradice naopak zakořenily a zná je každý.

Husa na Martina

636cc061efd55obrazek.png
Foto: Shutterstock

Na svatého Martina se v Čechách stala populární Svatomartinská husa. Tušíte, jak tato tradiční pochoutka vznikla? Když pomineme fakt, že právě na podzim jsou husy ideálně vykrmené a připravené na porážku, existují hned dvě pověsti vážící se ke svatému Martinovi. Jedna z nich praví, že jej husy rušily kejháním při kázání. Proto každoročně pykají na pekáči. Trest za jejich hlučnost hraje hlavní roli i ve druhé legendě. Podle ní se svatý Martin ze skromnosti schoval v husinci, aby tak unikl jmenování na biskupa. Jenže husy se ukázaly jako zrádkyně a pěkně nahlas jej vyzradily. Přesto je svatý Martin dodnes považován za patrona domácích zvířat, husy nevyjímaje.

Víte, že i konzumace husy měla svá pravidla? České tradice praví, že sluhovi patřilo křídlo, aby při své práci „létal“, výše postavený sluha pak dostal stehno. Zbytek patřil hospodáři. 

Vandrovnice - sladká výslužka na cestu

mam.jpg
Foto: Shutterstock

Další z typických dobrot, které se připravovaly právě na svátek svatého Martina, jsou Svatomartinské rohlíčk či také vandrovnice. V tu dobu totiž čeládce u hospodářů končila sjednaná služba a odcházela jinam. Sladké vandrovnice, zahýbáky, rohlíčky, martiny či roháče byly výslužka na cestu, ale dostávaly je také koledníci. Receptů na ně najdete dostatek, některé jsou kynuté a jiné ne, liší se i v náplních, kde najčastěji figurují ořechy, mák, ale i povidla.

Svatomartinské víno

636cc0e665350obrazek.png
Foto: Shutterstock

Svatý Martin je spojen také s prvním vínem nového ročníku. Označení Svatomartinské víno ve spojitosti s vítáním nového vína se začalo užívat již na dvoře císaře Josefa II. Právě na jeho svátek vinaři načínají a chutnají takzvané Svatomartinské víno. Svěží a ovocná vína zrající pouze několik týdnů. Nést jméno Svatomartinské mohou jen některá vína. Na území České republiky k nim patří odrůdy bílých vín Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský. U červených a růžových vín to je Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Navíc musí projít hodnocením nezávislé komise, která posuzuje vlastnosti vína.

Zdroj informací: tiskové informace, Wikipedie, Česká televize - Naše tradice

Všechny svatomartinské recepty najdete v následujcích článcich: 

Reklama