Na večer jsme svolali rodinnou poradu. Moje rodina je roztroušená po republice, jedinou mamku mám blízko, ale ta zrovna byla po chemoterapii a nebylo jí nejlépe, takže mi po telefonu sdělila, že ať si to rozhodneme podle sebe a pak jí akorát řekneme, s čím budeme chtít pomoct. V sedm večer už k nám dorazili moji budoucí tchánovci s budoucí švagrovou. Pozitivně naladění, že nám náš plán schválí i snoubencova rodina, jsme se jali sdělit náš plán.
Dohovořili jsme, chvilka ticha, pak hysterický výkřik. Tchánovi se nelíbilo absolutně nic. „To nejde. Já už jsem vám zařídil hospodu, pozval toho a toho, bude to tam a tam a ve dvě bude oběd, guláš a knedlíky, a když dámy nemůžou bílou mouku, tak si vezmou ke guláši chleba. V 6 bude večeře, hudbu vám neschvaluju, vždyť nemají ani tahací harmoniku, musí se hrát dechovka, bude tam babička. No a ty, děvče, nebudeš spát doma, ale pojedeš den před svatbou k mamince, a tam přijde ženich odprosit a...“
Koncem léta jste si mohli přečíst článek s názvem Jak zkazit den D aneb největší svatební prudiči, ve kterém se čtenářka Vlaďka vypsala ze svých předsvatebních útrap. Chcete vědět, jak to všechno dopadlo?
Pokud jste čekali, že z toho bude zaručeně „pravá jihočeská“, budete zklamáni. Svědkové, rodina a přátelé se již předchozího dne sjeli do blízkého okolí budoucích manželů. Jako každou svatbu i tuhle doprovázeli menší zmatky, ale po hromadném odjezdu směrem k radnici šlo všechno jako po másle.
Vlaďka a Petr byli oddáni v sobotu o půl dvanácté, následovalo focení, slavnostní oběd v hotelu a volná zábava. Odpoledne nastoupila kapela a mikrofonu se ujala Vladčina švagrová, která zaslouží velkou pochvalu za zpěv, za výdrž i za to, že taneční parket nikdy nezůstal prázdný. Pochvala za výdrž patří i sympatické obsluze v hotelu, jež neměla nejmenší šanci si odpočinout. Poslední svatebčané odcházeli kolem třetí hodiny ranní. Někteří dne následujícího trpěli bolestmi hlavy, které přičetli nadměrnému dodržování pitného režimu, a jiné zase bolely svaly, což připsali na vrub nadměrnému pohybu na parketu.
Podrobnosti vám určitě přijde vylíčit nevěsta sama, jen co se vrátí z půjčovny šatů a posvatebních maratonů po úřadech.
Určitě jste zvědavé na fotky. Tak tady jsou! Ač se to nezdá, aktéři na fotkách ještě nejsou pod vlivem alkoholu. Endorfiny, endorfiny....
Podepsali to!
A takhle jim to slušelo
Malý zlomek velké rodiny
Kluci se učili vázat kravatu
Bazén posloužil i bez vody
Střepy lítaly...
I na diskotéku došlo!
Papej polívčičku
Na koho tu kudlu máš?
Žena-in přeje novomanželům všechno nejlepší na společné cestě životem.
A jak vzpomínáte vy na svou svatbu?
Nový komentář
Komentáře
nevzpomínám, nemám na svatbu hezké vzpomínky
já vzpomínám ráda. Všechno jsem zařídila s ženichem sama, nikdo mi nic nevytkl, všichni se opili a všichni si to chválili, tak jsem ráda, že to tak dopadlo. A hlavně jsem ráda, že mi do toho nikdo nekecal, by se se zlou potázal.
vladka006 — #37 Takže všechno bylo jak má být. A to je to nejlepší co se může stát. Takže ještě jednou 100 % štěstí.
cicinka — #32 Už bych ségře přála, aby byla konečně s partnerem šťastná. Já moc na vztahy z jiných kultur nevěřím. Sama jsem jeden kratší měla. Taky černouška. Byl to zmetek, chtěl 4 manželky a mě povolil jen jednoho manžela - sebe
, já chtěla taky aspoň 4 
.
Mamka mi udělala radost, jak se tak dobře bavila, tančila, měla chuť k jídlu a mě tím plesalo srdce radostí. Od doby, co se dozvěděla o rakovině, tak se nikde pořádně bavit nebyla.
Pro mě svatba byla jako rodinná párty. Kamarádi ani nakonec tak dlouho s námi nevydrželi. Na prcka se těšíme všichni 100x víc jak na celou svatbu.
idiska — #34 Díky moc. Neboj, dobře to dopadne. Já měla taky hrozný hoňky, stresy, pomalu vše jsem musela zařídit sama. 14 dní před svatbou jsem byla sama. Manža byl nejdřív přes týden na vinohradě na Slovensku, pak pomalu týden na školení. Už jsem to viděla blbě. Ráno se nestíhalo. V 10 dopoledne v sobotu byl manža ještě pomalu v pyžamu a říká:"Je to dobrý miláčku, nestíháme, jako vždy." Já lítala s jedním okem namalovaným a hledala fén na vlasy. Ale pak šlo vše jako po másle, i na obřad jsme dorazili včas. Počasí taky přálo. Bylo sice pod mrakem, ale nepršelo. Pršet začalo až při večerním rautu.
Jo a tchán, který nejvíc kecal, že to chce podle sebe a basta, tak se nakonec do ničeho neangažoval a chtít od něj jakoukoliv spolupráci se nedalo. Ne, že by byl uraženej, že to podle něj není, ale prostě byl lenoch
. Tchýně zase ze začátku nic neříkala, ale pak chtěla vše podle sebe. Dokonce chtěla změnit menu. Ale měla smůlu, paní z hotelu jí řekla, že je to podle nevěsty a jen ona má právo cokoliv měnit. Takže z mých zkušeností, ten kdo zpočátku měl nejvíc připomínek, byl ve finále naprosto v klidu.
vladka006 — #28 Vlaďko, hodně štěstí v manželství, gratuluji. Co druhá ségra, ta se ještě vdávat nebude? Doufám, že jsem něco neprošvihla
Mámě přeji, aby se brzy uzdravila.
Vlaďko, přeju Vám oběma hodně štěstí
Mě to teprva čeká...20.2.2010...první plány probíhají tak 2 týdny a už jsou tu první menší hádky
...při mém štěstí a rodině to taky bude zážitek 
Eva_Fl — #4
já taky - ale byly všechny hezké...každá je pěkná.
vladka006 — #27 Ségra je teda pěkné číslo.
Jinak si myslím,že máš pěknou a velkou rodinu. A mamince moc přeju, aby se brzy uzdravila a vše bylo O:K.
Jinak moje první svatba a doufám, že poslední byla ....no taková normální. Před 14,5 roky. Celou jsme si jí s manželem zařizovali sami. Bydleli jsme už spolu a tak moje rodina za námi musela přijet. Což mrzelo mámu. Ale zase manžel pozval spoustu přátel,jelikož rodinu měl minimální. Ale dnes si říkám, že bychom jí udělali úplně jinak. Skromněji. Je zajímavé, že většina lidí co na ní byla už s námi tolik nepečou. Včetně mé svědkyně. Našli jiné přátele a odešli za voláním vyšších vrstev
Ale lidé odchází a přichází.
Ale Vlaďko....dny ,kdy se mi narodili synové, jsou těmi nejkrásnějšími. Svatba ....kam se na to hrabe.
Naše svatba první a zároveň poslední se konala před 47 lety a to už je svatební PRAVĚK, ale drží to dodnes !Jen vím, že jsme ji měli doma v bytě, sousedka na patře nám půjčila i svůj byt a z protekce jsem dostala od řezníka 10 kg na řízky a 6 kg na svíčkovou. Strejda opatřil nedostatkovou šlehačku od sousedovy krávy a pobil i slípky do polévky.Dnes to je jako pohádka !
vladka006 — #27 Vynáší to sestře?
Té paní s šátkem na hlavě to sluší
Nevěsta asi neměla moc času hledat dobře padnoucí šaty
Všechno nejlepší.
A ta kytička je nádherná. Miluji kaly.
cicinka — #26 Díky za pochvaly.
cicinka — #26 Přede mnou na té rodinné fotce jsou synovec a neteř z předchozích sestřiných vztahů. Synovec je napůl Vietnámek a holčička napůl Angolanka
, teď to bude napůl Nigerijec/Nigerijka, ještě není jisté.
vladka006 — #24 Týýýý jo. Tak to budeš mít krásného synovečka nebo neteřinku. Mě se černoši moc líbí.
A jinak jsem zapoměla pochválit i tebe a ženicha. Moc vám to sluší. Štěstí z těch fotek přímo sálá.
Matka se mi pokoušela vnutit svoji představu koho pozvat na MOJI svatbu, ale neprošlo jí to.
cicinka — #22 Skoro, ségra s ním čeká dítě. Ale prej má mnoho kamarádů, svobodných
cicinka — #21 Tu pohotovou reakci mám jen na tchýni
.
vladka006 — #19 A co ten krásnej černoch? Taky příbuzný?
vladka006 — #19 Vlaďko všechno nejlepší a samé slunce na té společné cestě. Jsi bezva holka, když dokážeš tak pohotově reagovat.
Tak prudičům sbohem 