Tak na svatbu vzpomínám docela ráda – bylo to  zajímavé. Nejprve jsem se pohádala u kadeřnice, která mi mermomocí chtěla kroutit vlasy do vlnek a následně do vlnek vplétat kvítečky.

Celá ženichova rodina měla pekelné zpoždění, jeli jsme na poslední chvíli.  Pak jsem málem umřela smíchy při obřadu, kde v nejvypjatější chvíli začala hlasitě kvílet žalem moje babička. Při obědě mě unesli a ženicha následně přemlouvali, aby mě našel. Velkým zadostiučiněním je pro mě účet, který za nás platil.

Na konečnou fázi svatby vzpomínám úplně nejradši – do již neobývaného starého baráku bez elektřiny jsme pozvali naše kamarády na mejdlo. Vystřídalo se jich tak 80. Bylo tam spousta svíček kvůli orientaci, topilo se v kamnech (byl prosinec), bylo tam tak 6 kytar a každý spal, kde zrovna upadnul…. Jen ta svatební noc se musela trochu odložit…

catcat

---------------------------------------------------

Inu, není nad romantiku :o))) Catcat, díky za příběh.

Krásnou neděli vám všem přeje editorka