Upořádali jsme výzvu, abyste nám napsali vaše příběhy s tématikou svatebních darů. Vybrali jsme šest příspěvků, které následně odměníme. Děkujeme za všechny zaslané příběhy, bylo jich tolik, že jsme je nemohli všechny odměnit. Musíme přiznat, jak jsme si čtení užili, příběhy jsou plné dojetí, lásky nebo naopak popisují chvíle, které jste rádi, že jsou pryč. Doufáme, že vás vybrané příběhy pobaví a zaujmou stejně jako nás v redakci.
- Svatební miminko
Dokonalý svatební dárek jsem dostala přímo já, 12. 10. 2021 jsem se vdávala. Svatba měla být o rok dříve, ale kvůli covidu jsme ji museli odložit a čekat, kdy otevřou restaurace. V lednu 2021 jsem otěhotněla, což jsme chtěli, a v dubnu se otevřela veškerá zařízení. Vytoužená chata, kde jsme plánovali svatbu byla volná až 12. 10. Celé léto bylo plno a tento termín na nás jaksi zbyl. Celý den byl krásný, vše podle představ i našich možností. Navečer jsme dostali dary, některé super, jiné jsem zastrčila hluboko na dno skříně, ale nejlepší dárek jsme dostali přesně ve 23:58 hodin. Byla to Janička. Narodila se o tři týdny dřív, vše bylo rychlé, večer ve 23 hodin začaly menší bolesti a už jsme jeli. Takže výročí svatby je dnem narození naší dcerky a zároveň naším nejkrásnějším svatebním darem.
Na jaké zajímavé dárky pro nevěstu a ženicha vám rádi dáme tip? Určitě na takové, které neskončí někde na dně ve skříni nebo zapomenuty ve svém původním obalu. Myslíme, že každý, kdo chce obdarovat novomanžele, má radost, že je jejich dárek potěšil. Můžete jim dát třeba dárek pro společnou plavbu životem. Jak je vidět i v následujícím příběhu, působivá plachetnice ze stíracích losů Velká Černá perla patří mezi oblíbené dárky. Třeba díky vám svoji plavbu společným životem odstartují rovnou milionově. Ideální je, když plachetnici z losů rovnou vyrobíte. Není to nic těžkého, chce to jen trochu zručnosti. Může vypadat jako třeba tato na obrázku. Návod, jak na to, najdete na stránce ZDE.
- Zábavná plachetnice
Zúčastnila jsem se velké svatby synovce, svatební dary byly svatebním párem odkládány na podlouhlý stůl v rohu místnosti. Z dálky jsem přihlížela nějakému vtipnému dárku od kamaráda ženicha, všichni poblíž se hodně smáli... Po gratulacích jsme všichni usedli ke krásné tabuli a začalo se hodovat. Jen jedna mladá maminka nemohla nějak u stolování udržet svého zvídavého šestiletého Honzíka. Ten pořád odbíhal ke stolu s dary a okukoval. Maminka jej napomínala, že je to neslušné..., pak na mžik se hošík ztratil z dohledu a najednou po něm byla velká sháňka. Několik jeho blízkých vyběhlo ven, před restauraci u rybníka, kde objevili Honzíka jak si v zákrutě s vyzutými botičkami a vyhrnutými parádními kalhotami s něčím u hladiny hrál, nejprve na místo doběhl jeho táta, samozřejmě, že hocha pokáral, že k vodě sám nesmí a tázal se ho co to má a s čím si to hraje. Honzík na to: „nu, přece na stole tam byla plachetnička, tak jsem ji chtěl pustit na vodu.“ To už doběhl zbytek jeho rodiny a zírali, co že to má. Kdo jste viděl, tak to byl ten vtipný dárek, losy Černá Perla, podložené a napíchané na špejlích do tvaru plachetnice, snad cca 7 ks. Honzíkův táta stačil včas zachránit nejen nenamočený svatební dar, ale i průzkumníka Honzíka. Vtipnou plachetnici pro jistotu donesl před novomanžele, s přáním, ať setřou příslušná pole pro výhry. Nepadla ani jedna. Novomanželé o svatebním dni neměli tzv. štěstí ve hře, věřím tedy, že se jim splní pořekadlo, že budou mít štěstí v lásce. To jim přeji.
- Houpací křesílka
Když se vdávala má o několik let starší kamarádka, vdávala se už podruhé, myslela jsem si, že svatební dárek vyřeším jen obálkou s penězi. Ať si novomanželé koupí, co potřebují, sami. Ovšem kamarádka mě pozvala na svatbu jako svědka a společně se mnou pozvala i mého syna i přítele jako svatební hosty. Nechtěla jsem proto svou povinnost odbít pouhou finanční hotovostí. Kamarádčina teta mi poradila, že si její neteř přeje do své domácnosti houpací křeslo, takové retro, jako bylo kdysi. Podařilo se mi sehnat sice nové křeslo, ale ve staromódním designu. Mělo dřevěné područky a čalounění dekorované velkými květy. I mně se křesílko líbilo, ovšem neměla bych ho kde ve svém malém bytě dát. Byla jsem přesvědčená o tom, že se kamarádce bude líbit a těšila jsem se na den, který měl dva zamilované lidi navždy spojit. Do svatby zbývaly ještě dva týdny, ale já už měla dárek doma. Dva týdny ovšem přemýšleli i ostatní svatebčané. A tak se také stalo, že se na svatbě sešlo rovnou osm houpacích křesel. Nechci se chlubit, ale to mé bylo určitě nejhezčí! I ostatní totiž napadlo poradit se s tetou nevěsty, která ochotně s výběrem dárku pomohla. Nevěsta i ženich byli zmateni. „Sice jsem si křeslo přála, ale jedno. Udělaly mi ale radost všechny,“ řekla nevěsta nakonec diplomaticky. Co ale s tolika křesílky? Kamarádka si nakonec nenechala jen jedno, ale vybrala si dvě křesílka. Proč by se nepohoupal i její novopečený muž? Jsem hrdá na to, že mé křesílko bylo mezi vybranými. To bylo nakonec pro nevěstu. K němu si jako doplněk vybrali houpací křeslo s čalouněním zdobeným psy. To proto, že čerstvý novomanžel je nadšený milovník psů. Šest křesel zůstalo ladem. Co s nimi? Kamarádka pracuje několik let v domově seniorů. Má klienty domova velmi ráda, vždyť pro ni představují takovou improvizovanou velkou rodinu. Aby její svěřenci ze svatby také něco měli, křesílka novomanželé darovali domovu. Dědouškové a babičky jimi byli velmi potěšeni. Křesílka dnes zdobí společenskou místnost, chodbu i některé z pokojů a těší se velké oblibě. Zdálo by se, že kamarádka vlastně přišla o svatební dary. Paní ředitelka domova ovšem byla velkorysá. Společně se svými podřízenými vybrali slušnou částku jako svatební dar pro svědomitou zaměstnankyni. Za ni si novomanželé dovolili příjemný pobyt na horách. A tak všichni byli nakonec spokojeni. Kamarádka nám dokonce vyfotila spokojené důchodce odpočívající v křesílkách. Houpací křesla tak skončila na tom nejlepším místě.
- Rozbitý lustr a hodně lásky
Nevím, jestli střepy znamenají štěstí, ale mě určitě přinesly. Na naší svatbě před deseti lety se sešlo mnoho darů. I když jsem dopředu dala vědět, co bychom potřebovali, někteří milí kamarádi, ale i mí příbuzní nám chtěli udělat překvapení. Nejhorší dárek, který jsme dostali, byl opravdu nehezký retro lustr. Dal mi ho můj tatínek, který věděl, že mám ráda různé retro kousky, které si do interiéru našeho bytu různě objednávám z druhé ruky. On ten lustr sehnal někde ve starožitnictví a měl utkvělou představu, že je to ten nejlepší lustr, který kdy viděl a že se mi bude líbit. Stejně tak jsme dostali i zvláštní nádobí, takový servis s talíři a jemnými kvítky, který se ale rozhodně nehodil do naší domácnosti. Ten mi pro změnu dala jedna moje kamarádka. Byla jsem z toho zaskočená, přece jen mě mrzelo, že tyto dva dárky jsou takové navíc, se kterými nebudu vědět, co si počít. Jak svatební den plynul, hodně se jedlo, pilo, veselilo a já jsem měla z toho lustru trochu zkaženou náladu, i kvůli tátovi. Pak jsme se kolem půlnoci ještě přesouvali do baru kousek od restaurace a museli jsme pobalit věci. Všichni se nahrnuli pomáhat a odnášet a v tom se to stalo. Manželův svědek, který nesl krabici s lustrem zakopl na schodech a jako v nějaké bláznivé komedii letěl dolů nejprve lustr a pak opilý svědek. Tomu se celkem nic nestalo, ale lustr byl napadrť. Táta na to koukal a nemohl vyslovit ani slovo. Já jsem se ale začala strašně smát, opravdu takovým naprosto bezuzdným smíchem, vzala jsem tátu za ruku a řekla mu, že ho mám ráda a že ten lustr se měl rozbít a jeho střepy nám mají přinést štěstí. Objímali jsme se a díky rozbitému lustru jsme si řekli, jak se máme rádi a jak jsme šťastní, že se máme.
- Geniální svatební cesta s velkou radostí
Tony se žení! Tak to bylo vcelku překvapující oznámení mého dlouholetého kamaráda. My jsme ještě s ostatními kamarády byli taková veselá partička. Po letech jsme měli díky Tonyho svatbě zase šanci být tak trochu pospolu, zavzpomínat, vyrazit si z kopýtka. Abychom novomanžele nezahltili fůrou nepotřebných dárků, na které se bude jen prášit, vymysleli jsme geniální plán. Protože jsme byli z různých koutů naší vlasti, novomanželé od nás dostali svatební cestu. A nejen tak ledajakou. Tajemně vypracovaný poukaz se týkal návštěv - tedy objíždění nás všech. V rámci toho bylo samozřejmostí zajištění ubytování a stravy zdarma, včetně doprovodného programu :-)). Náš nápad se setkal s velkou radostí a když došlo k jeho naplňování, všichni jsme si užili spoustu zábavy. Tato poznávací svatební cesta se povedla a existuje o ní skvělá fotodokumentace :-)).
- Hrací skříňka s baletkou, dárek od srdce dělá radost dodnes
Svatební dary. To je kapitola sama pro sebe. Dnes už si ženich s nevěstou dávají seznam toho, co potřebují, anebo dostávají peníze. Když já jsem se vdávala, bylo velké překvapení, co v kterém dárku bude, peníze svatební hosté darem nedávali. proto jsme byli fakt zvědaví, když jsme druhý den šli rozbalovat dary. Bylo to jako děti u stromečku. Tak jsme dostali spoustu praktických i nepraktických darů. některé jsme pak rozdali. Třeba žehliček, což byla tehdy novinka s napařováním, se sešlo pět. Musím říct, že oproti klasické žehličce super žehlení, jen jsem musela dávat pozor na nohy, protože když jsem ji postavila, kapala z ní horká voda. Také jsme dostali jednu porcelánovou sochu jezevčíka, mixér a spoustu skleniček, a tak. Od mojí milované babičky jsem dostala sadu porcelánového nádobí s pomněnkami – tak nadčasové, že i po 35 letech vypadá báječně. Nejhezčí dar mi ale dala kamarádka. Vůbec nevím, kde to tehdy sehnala, ale věděla že jsem jako malá holka toužila po hrací skřínce s baletkou, jakou jsem vídala v amerických filmech. A ona ji, nevím jak, opravdu sehnala. Nádhernou intarzovanou šperkovnici, když ji otevřu, začne hrát "pro Elišku" a tančí v ní malá skleněná baletka. Ten dárek mě dojal, byla jsem absolutně šťastná. Dnes tu skřínku milují moje děti i vnoučata. A já samozřejmě taky, i když kamarádka nedávno zemřela na rakovinu prsu, mám na ni navždy památku. Nejhezčí dary jsou totiž ty osobní, od srdce.
Děkujeme všem, kdo nám poslal svůj příběh. Všem publikovaným příběhům – jejich autorům posíláme odměnu.
Čtěte naše články:
- Svatební fotky 2023: Letos frčí černobílé, rozmazané i v přirozených barvách
- Tipy na svatební dárky aneb Nádobí a povlečení už jsou dávno z módy
- Svatební aktivity, kterými hravě zabavíte všechny hosty: Od kola štěstí po kvíz
- Ikonické svatební šaty posledních let: Jednoduchost a elegance v podání krajek a hedvábí
