Jako malá holčička jsem si představovala, že budu mít „pohádkovou" svatbu (a taky jsem si např. myslela, že vdávat se budu kolem ještě před 20:-) – asi jako každá malá holka (nějaké peníze jsem v tu dobu samozřejmě neřešila). Postupem času jsem měnila názor - vdávat jsem se nechtěla, pak zase chtěla s tím, že svatba bude malinká jen pro pár příbuzných/známých. Nebudu přece dělat šaškárny pro příbuzné, které nevidím, jak je rok dlouhý… to raději oslavím se svými kamarády, se kterými si mám co říct a jsou mi věkově bližší…

Nějaké svatby jsem absolvovala jako host, vždy to byly svatby tak kolem 40-50 lidí. Nikdy to nebylo v uzavřených prostorách (sálech, „kulturních domech“ atp.) Vždy tak nějak blízko přírodě – jednou na hájence blízko lesa, na zahradě... Bylo to prima...
No, a teď si myslím, že chci svatbu pro pár příbuzných a známých (a že jich je:-), ale nic složitého… obřad pod modrou oblohou, oslavu taky… což preferuje i můj nastávající… placení neřešíme – nevíme zatím, co nás čeká, ale chceme utrácet ze svých…

A ještě něco: Pokud Vás tato událost teprve čeká, zařiďte si to podle svého a hlavně si to užijte, tak jak chcete vy... Zdrbnou Vás, ať už bude svatba velkolepá či nikoliv… účastníci či nezúčastnění… takže tak, můj názor.
 
MirkaK

Rozhodně díky za další slovo do pranice. Svatba na louce je vůbec skvělý nápad, někteří moji známí se brali „na keltský způsob“ a opravdu to nebylo marné. Co na to říkáte vy, milé ženy-in?

Reklama