Svatba. Pro někoho nejkrásnější den v životě. Pro někoho trápení. Záleží na tom, čí svatba to je. Jaké to je, když se vám vdává nejlepší kamarádka a vy jste stále svobodná? A přesto, že vám to slíbila, nejste její svědkyně.
Jana byla moje nejlepší kamarádka od patnácti let. Seděly jsem v jedné lavici celé roky na gymnáziu. Spolu jsme prožívaly první lásky a zklamání, diskotéky, zábavy, večírky. Bydlely jsme v jiných městech
Ale nebyla to jen radost. Když mi Jana oznamovala, že se bude vdávat, měla jsem radost a na sliby jsem si ani nevzpomněla. O několik měsíců později, když jsme seděly u sklenky vína, jsem se jen tak náhodou zeptala, kdo jde za svědka ženichovi Zdeňkovi. Odpověděla, že jeho nejlepší kamarád, náš spolužák z gymplu. Tehdy mě napadlo zeptat se, kdo jde za svědka jí. Očekávala jsem automatickou odpověď, že bratr. Ale odpověď mi vyrazila dech. Její kamarádka z vysoké školy, které byla taky za svědka na její svatbě. Od té doby jako by mezi námi vyrostla nerozbitná zeď. Nedokázala jsem svoje pocity ovládnout, zvláště potom, co mi řekla: „Já vím, že jsme si to slíbily, ale…“ Rychle jsem se vymluvila na bolest hlavy a odešla. To „ale“ mi od té doby vrtalo v hlavě. Má mě snad ráda míň? Nezáleží jí na mně, po tom všem, co jsme spolu prožily? Pozvala by mě vůbec na svatbu, kdybych o ní pořád nemluvila? Copak pro ni už tolik neznamenám?
Přišla rozlučka se svobodou a na ní všetečné otázky bývalých spolužáků: „Proč nejdeš Janě za svědka? My jsme mysleli, že to budeš ty.“ Já taky.
Potom jsme se asi měsíc neviděly, ona měla moc starostí se svatbou a já byla moc zklamaná a nešťastná, že jsem „až druhá“.
Ráno v den svatby jsem byla u Jany doma už v devět hodiny. Uklidňovala jsem ji a přebírala úkoly co kam zanést, co zařídit, zorganizovat. Svědkyně se ozvala, že bude mít zpoždění. Jana se mě zeptala: „Máš tady občanku? Kdyžtak ji zastoupíš?“ Svitla mi naděje. Svědkyně ale přijela včas. Začínala jsem ji nesnášet.
Na svatbě to bylo ještě horší. Pořád si mě s ní pletli. Nejdříve si mě spletla Janina babička: „Tak vy jste měla svatbu v prosinci? Vám byla Janička za svědka, že? No to je hezké, že jste spolu stále kamarádky.“ Při házení svatební kytice, kdy se všechny svobodné dámy měly postavit do řady, mě odchytil její strýc: „Kampak, vy jste přece taky vdaná!“ Nejen neustálé opakování toho, že jsem i přes pokročilejší věk stále svobodná, ale i toho, že já nejsem Jany svědkyně, mě zraňovalo.
Litovala jsem, že jsem neposlechla rady kamarádů a na tu svatbu jela. Ale Jana i Zdeněk vypadali tak šťastně. Svědkyně byla v šestém měsíci těhotenství a vyklubala se z ní docela fajn holka. Nemohla ale pít a tancovat, a tak jsem s nevěstou propařila celý den já. Ona šla brzo spát a já se bavila, i když mi srdce krvácelo. Pak jsem se šla projít se svědkem ženicha, naším společným kamarádem. Také se divil, že za svědka nejdu já. Pak mi říkal řadu rozumných důvodů, proč jde ta druhá. Jana byla přece za svědka jí, a tak jí to musela oplatit. Asi má pravdu. Rozum to chápe, srdce se vzpouzí. Ale když jsem viděla, jak Jana září radostí a štěstím, řekla jsem si, že opravdový přítel se oprostí od maličkostí. Pro mě je důležité, že našla někoho, kdo ji miluje a kdo se o ni postará a že jim to vydrží. Pořád je mi sice líto, že jsem byla až „druhá“, ale prožily jsem spolu tolik, že jí to nedokážu mít za zlé. Pořád je to moje nejlepší kamarádka, jenom s malým minusem.
Nový komentář
Komentáře
kapybarra:
Nebyla jsi za svědka na její svatbě? Nezoufej! Třeba budeš časem vypovídat jako svěvek u soudu při jejím rozvodovým řízení. Svědek jako svědek...
Nyotaimori: klid, já taky ne
Mám svůj okruh lidí, ale rozhodně jsem se neřezala do ruky na důkaz největšího přátelství
Na svých přátelích si nejvíc cením toho, že se vzájemně neomezujeme (ani žádnými hloupými sliby, majetnickými vztahy apod.) a tudíž se máme moc rádi.
Srdce mi krvácelo
Já jsem svoji nejlepší kamarádku "opustila", když se ke mě začala chovat jako k manželovi
Nyotaimori: Taky nemám, a po tomhle článku jsem tomu ráda
Nyotaimori: Ja si myslim, ze takova kamaradka neni k zahozeni. Mam ji od prvni tridy a je to super - vim, ze je tu vzdycky pro me, poradi, zasmejeme se, zaparime. Proste se zname cely zivot, nemusime si nic predstirat, vysvetlovat, je to parada. Nevymenila bych ji za nic na svete a dala bych za ni ruku do ohne.
Svojí nej kámošce jsem svědčit nebyla,svědčila jí jiná,která když se pak vdávala ji ani nepozvala na svatbu.Žíly mi to rozhodně netrhá,žádné mínus u mě nemá,nevím proč taky a nej kámošky jsme dál.Kdybych se vdávala někdy já,za svědka mi půjde ikdyž já jsem jí nebyla,přece nebudu něco takovýho oplácet.
ok, jedine co nechapu je to, ze kdyz jdu nekomu za svedka, tak mu to MUSIM oplatit??? co to je za blbost? to je snad jeji volba, ze me chtela za svedka. je to to same jako s pozvanim na narozky...to, ze me nekdo nekam pozve, neco mi da atd. jeste neznamena, ze musim toto oplatit, to je snad kazdeho dobra vule a chteni to udelat, ale nic na oplatku neocekavat...nebo se pletu?snad ne, nechtela bych mit kamarady, kteri mi neco davaji, nekam mne zvou...jen proto, ze ocekavaji to same ode mne! to pak neni zadne kamaradstvi!!!
paviocko:
Je to smutné, i když velmi poučné. Hodně to mrzí, zvlášť, pokud tomu kamarádství věříš.
Já se zatím vždycky zklamala. Holky jako kamarádky se mi doslova nikdy neosvědčily.
A i když bych hodně překousla, tak to, že může mít mého přítele kdy se jí zachce, to prostě ne! Jak vůbec může na něco takového pomyslet a prohlásit to?? Nejsem najivní, ale nadávám si, že jsem byla tak blbá a tak dlouho jí věřila! Je to už skoro rok a pořád mě to hlodá..
Drž se a kdyžtak se ozvi, kdyby Ti bylo smutno.
Taky jsme si s kámoškou slíbily svědčení. Já jí svědčit byla, ale pak mě tak hustě nas*ala, že jsem ji na svou svatbu ani nezvala
Stejně nebylo o co stát
Myslím,že oplata svědectví nebyla hlavní důvod. Koho si zvolím za svědka, je jen má svobodná volba. Nikomu nic oplácet nemusím.
Mám kamarádku od první třídy ZŠ. Na svatbě jsem ji byla, ale za svědka si vzala sestru. Ani ve snu by mne nenapadlo se k vůli tomu trápit. I kdyby mi to slíbila, tak se lidé mění a ona má právo si zvolit koho bude chtí. Myslím, že takové starosti jsou opravdu zbytečné.
damanka to vystihla nejlíp
ježíš stojí Ti to zato, tak to řešit ? vždy´t o nic nejde, na svadbě jsi byla, tak kde je problém ?
Radka S: Tak to jsme na tom podobně. Taky jsem si myslela, že se svojí nejlepší kamarádkou překonáme všechno.. to, že mě nepozvala na svatbu bych přežila, ale teď už se přestala ozývat úplně... kdo ví, co jí přelítlo přes noc. Vždycky strašně plánovala, jak mi bude pomáhat zařizovat byt (ona ho už zařízenej měla) a vymýšlet doplňky a ještě nikdy u nás nebyla.... Nicméně život jde dál, no což!
Tak já mám slovy dvě nejlepší kamarádky, už pár desetiletí. Ani jedné jsem nebyla na svatbě. Vůbec, natož jako svědkyně. A co? Žiju. Ani žádné mínusy u mě kamarádky kvůli tomu nemají. Snad přátelství je trochu o něčem jiném, nestojí přece na tom, kdo byl na čí svatbě. BTW ony dvě na mé svatbě taky nebyly, a půl slova nikdy žádná neřekla, že mám mínus.
Já to chápu, mě by to taky mrzelo, ale asi bych z toho nedělala takovouhle aféru
Taky nechápu, proč to oplácet.
Řekla bych, že to byla výmluva. No nic, je to choulostivé.
Já si taky myslela, že mám nejlepší kamarádku. Tedy jenom jednou a taky naposledy. Na svatbu mě ani nepozvala, nešlo mi o hostinu atd, stačilo by, kdyby řekla, že by chtěla abych byla na obřadu...
Ještě jsem jako naivka běžela za ní do porodnice, koupila dárečky, aby si nemyslela, že o ni nestojím. Tím to skončilo. Od té doby mi ani jednou nezavolala. Já jen jednou, přestalo mě bavit vnucovat se.
Nedávno jsme se potkaly na jedné akci, nedokážu to překousnout. Ona tady nikoho nemá a myslela si, že pojedeme dál, jako by se nechumelilo. Ale nejde to, hodně mi ublížila.
Takže asi tohle o institutu kamarádky.
Jo a ještě jsem se dozvěděla, že prohlásila, že mého přítele může mít, kdy se jí namane! No chápete to??? Inteligence bublajícího bahna!
Já nechápu, proč je to takové drama ...
Všichni si přece nemůžou pořád oplácet "svědčení" - jaký by to mělo smysl?
Stejně tak nevím, proč bych měla zvát všechny na jejichž svatbě jsem se (třeba úplně náhodou) ocitla
A institut "nejlepší kamarádky" je také velice problematický.