Foto: Shutterstock
Svatá Lucie už stovky let noci neupíjí. Nebo ano?
Patří k nejznámějším pranostikám, ale když se nad ní člověk zamyslí, nedává mu příliš smysl. Už ze školy totiž dobře víme, že noc se začíná zkracovat až po zimním slunovratu, který připadá na 21. prosince. Letos nastane v tento den přesně 3 minuty po 16. hodině. To je od 13. prosince ještě celých 8 dní, kdy se noc prodlužuje. Jak tedy může noci Lucie upít?
Nejznámější vysvětlení kalkuluje s přechodem z Juliánského na Gregoriánský kalendář v roce 1584. Tehdy z měsíce října vypustili celých deset dní, takže se po noci ze 4. října budili rovnou do rána 15. října. Díky tomu se posunul i termín zimního slunovratu.
Vědci mají ale jiné vysvětlení. Doktor přírodních věd Miroslav Šobr, Ph.D. z katedry fyzické geografie a geoekologie říká: „Odpověď je, že se noc zkrátí pouze z jedné strany. V období od podzimní rovnodennosti do zimního slunovratu se v naší zeměpisné šířce postupně zkracuje den a prodlužuje noc. Nejkratší den nastává právě ve dni zimního slunovratu. Podíváme-li se ale na doby západu Slunce, tak až téměř do poloviny prosince skutečně Slunce každý den zapadá o něco dříve, než předchozí den. Od 13. prosince se to ale mění a Slunce zapadá od tohoto dne už stále později! Jak je to ale možné, když se až do slunovratu délka dne zkracuje? Je to vykompenzováno pozdějším východem Slunce ráno,“ popisuje s tím, že pranostika zřejmě vznikla až ve dvacátém století, kdy bylo možné přesnější měření tohoto jevu.
Svatá Lucie, panna s očima na talíři
Svatou Lucií se stala mučednice ze sicilských Syrakus, která žila na přelomu 3. a 4. tisíciletí. Dívka z dobře situované rodiny po otcově smrti našla útěchu ve víře v Ježíše Krista a tajně zasvětila Bohu i své panenství. Její matka o tom však neměla tušení, a tak její ruku přislíbila mladému pohanovi. Když nakonec díky sévmu zázračnému uzdravení prozřela a dceru vdát odmítla, ženich se za odstoupení od sňatku pomstil. Udal Lucii římskému císaři Diokleciánovi jako křesťanku. Když se jí úřady snažili domluvit a přesvědčit ji ke sňatku, odmítla.
Svatá Lucie od Domenica di Pace Beccafumiho
Foto: Domenico Beccafumi, Public domain, via Wikimedia Commons
Podle jedné z legend si měla dokonce vypíchnout oči a poslat je na podnose svému nápadníkovi, když se do nich prý zamiloval. Ale do rána se stal zázrak. Panenka Marie dívce darovala oči nové, ještě krásnější. Proto soudce rozhodl, že bude poslána do nevěstince. Ani to ji ale nezastrašilo. Měla prohlásit: „Tělo je poskvrněno jen tehdy, když s tím duše souhlasí.“ Do místa neřesti se ji však ani párem volů nepodařilo dotáhnout. Její víra jí měla propůjčit nadlidskou sílu, díky níž se nehnula z místa. Byla tak mučena a nakonec popravena. Vojáci jí měli nejprve vydloubnout oči a posléze jí proklát hrdlo. Proto je dodnes vyobrazována s očima na tácku a s mečem.
Ochránkyně zraku i strážkyně hospodyněk
Svatá Lucie je dodnes patronkou zraku a nevidomých, ochránkyní světla ale také přadlen. A právě s nimi souvisí stará česká tradice – obcházení Lucek. Maskované dívky (Lucky) v dlouhých bílých šatech navštěvovaly 13. prosince všechna stavení a kontrolovaly, zda hospodyňky nepředou. To bylo totiž v tento sváteční den přísně zakázáno. Stejně jako draní peří nebo šití. Kterou nachytaly, té se pomstily. Třeba rozfoukáním peří nebo rozmotáním nití. A tak se před nimi měly na pozoru a kolovraty odnášely raději na půdu.
Zdroj informací: Přírodovědci.cz – PhDr. Miroslav Šobr, Ph.D., České zvyky, Slezské zemské muzeum, Církev.cz
Nový komentář