Jsou taková místa, která všichni proklínáme, ale stejně se do nich znovu a znovu vracíme, a navíc v nich necháváme svoje těžce vydělané peníze.

Každý z nás byl někdy v supermarketu. Ti nejšťastnější jen jednou a řekli si, že víckrát ne. Pojďme si dnes tedy povídat o svých zážitcích z těchto olbřímích mašin na vyrábění peněz, o komplexech, kam se denně lije zboží v hodnotách milionů korun, aby se ještě týž den dostalo po malých kapkách až k nám do ledniček a do spíží.

Pěstujete nakupovací kulturu a jezdíte na rodinný výlet do super-hyper-mega-giga-marketů? Nebo jste naopak prohlédli to pozlátko a našli onoho zakopaného psa (nebo zapečeného švába) a do mastodontních hangárů už by vás jen tak nikdo nedostal?

A pokud už nejste vyznavači tohoto globálního náboženství zvaného shopping, pojďte mi říct důvody, které vás donutí jít vystát mnohaminutovou frontu na kus salámu, další na sýr a ještě jednu, nejdelší, u pokladny? Kde je ten hnací motor?

Mají tam něco, co jinde nemají? Nebo je to jen pohodlné a všechno je na jednom místě (ale hledejte v desítkách tisíc položek nějakou drobnost). Nebo se modlíte k bohům jménem Akce a Nejnižší cena? Možná také patříte k těm, kteří do těchto obrovských lidských ZOO chodí jen proto, že slouží bohyni s podmanivým jménem Sleva (cizokrajně se jí říká Sale) a její volání a přízeň vám vynahradí veškeré martyrium, které pro ni musíte v obchodě přetrpět...

A co takové produkty jednotlivých obchodních domů? Jednotné obaly, nejnižší ceny, často pochybná kvalita... Jak se díváte na stále se zvyšující počet věcí, které si takto můžete nakoupit, aniž byste se museli rozhodovat o značce, protože všechno zboží je stejné pro celou Evropu?

A jsou některé obchodní domy, do kterých už by vás nikdy nikdo nedostal? Chodíte do některých rády? A co igelitové tašky? Ty vám tam dávají?

TÉMATA:
DŮM A BYT