Mažu si to takhle po Národní, sluníčko svítí, koukám jen tak letmo do výloh, a v tom mě jedna z nich zaujme. Vpluji do krámku plného svěžích barviček a dostanu chuť si něco koupit.
Třeba nějakou vzdušnou blůzičku nebo top. Všechny byly tak lehounké, éterické a úžasně něžné, že mi přesně padly do nálady. Probírám se ramínky a přemýšlím, co bych si tak mohla vyzkoušet.
Ujala se mě příjemná mladá prodavačka, snášela modré z nebe, já zkoušela, ona se rozplývala, jak mi všechno sluší.
Když jsem nad něčím váhala, okamžitě přikvačila s jinou variantou. Nebylo divu, kromě mě v krámku nikdo jiný nebyl.
Nakonec jsem si z té hromady věcí vybrala jemně květovanou tuniku z tenoučké bavlny. Po dlouhé době příjemná změna. Měla jsem pocit, že jsem v ní omládla, a chtěla si ji hned obléknout. Žádný problém, slečna si vzala cedulku, já srolovala svou šedou blůzu do kabelky a vyrazila do ulic v nové. Bylo příjemné vnímat obdivné pohledy. V duchu jsem si říkala, že mi těch osm set padesát za to stálo.
„Musím v ní přijít zítra do práce, co na ni řeknou holky!“ A aby byla úplně dokonalá, musela jsem ji vyprat. Nastavila jsem poctivě program na třicet (podle údaje na cedulce) a těšila se, až ji pěkně pověsím profoukat na balkon. Vyndala jsem ji z pračky, protřepala a zbývalo narovnat rukávy. Ale jak jsem strčila ruku do rukávu, projely mi prsty látkou tak snadno, jako by byla z papíru. Raději nebudu publikovat slova, která mi vyjela z úst.
„To přece není možné, aby se po prvním vyprání rozpadla,“ sakrovala jsem. Kdyby stála dvě stovky, tak rukávy ustřihnu a dál to neřeším, ale takhle... Místo v blůze jsem přišla do práce pěkně nabroušená a odhodlaná k reklamaci. Holky mi moc nadějí nedávaly. „To svedou na tebe,“ říkaly skepticky a zřejmě po špatných zkušenostech.
„To je evidentní vada materiálu,“ hájila jsem se já. To mi musí vyměnit nebo vrátit peníze.
A kdo myslíte, že měl pravdu?
Když jsem přinesla blůzu do obchodu a popisovala onu nepříjemnou věc, tvářily se prodavačky, jako bych ji roztrhala záměrně. Jinou mi dát nemůžou a peníze vrátit už vůbec ne. Sepsaly jsme reklamační protokol a do čtrnácti dnů, nejdéle prý do měsíce se uvidí. No to je fakt dobrý, teď nemám ani blůzu, ani peníze, jenom vztek a nechuť si zase něco koupit.
Jak myslíte, že reklamace dopadne? Klikněte na anketu
Nový komentář
Komentáře
danca79 — #44 a svatba?
Eva_Fl — #42 v Calgary
Kurna, jsem odklepla nedokoncenej prispevek, zatracenej telefon
danca79 — #41 kde vubec jsi?
Eva_Fl — #39 jo, to chapu
ja to brala z toho hlediska ze pupek se tehulim fakt meni ze dne na den...nohy se az tak nemeni, teda pokud neotekaji 
Ja v CR posledne nakoupila par hadriku v Orsay, a zatim drzej, tukam na drevo
v Calgary jsou vsechny hadry na jedno brdo a jeste predrazeny, tak
Jo, jeste dvoje lyzaky, abych nezapomnela.
danca79 — #38 ja jsem taky potrebovala v necem chodit ted, ne az se vyridi nejaky reklamace. V Cesku jsem mivala tak 4-5 paru bot, z cehoz jedny byly na jogging a druhy na aerobik.
mindulinka — #35 to bylo presne to, co jsme resily - ona ty gate potrebovala v ten danej moment, ne az za 30 dni zakonny lhuty - fakt v tomhle pripade ty obchody nedavaj smysl, kor co se tehuli tyce, vzdyt nikdo neni schopen predpovedet, jakou rychlosti jim pupek poroste a co jim sedne dneska, za dva tejdny uz jim treba nebude, ze....
Nikdy jsem nešla do krámu s tím, že mi reklamaci neuznají. A vždycky se zadařilo. Myslím, že mi hodně pomáhá, že vypadám přísně a nepřístupně.
A nemá se ona tenoučká bavlna čirou náhodou prát v ruce?
danca79 — #33 Že by si jiné lacláče vyzvedla až po porodu - to bude akorát po zákoné lhůtě
Ono ani tak nezáleží na reklamačním řádů, ale o slušnosti obchodníka. Pokud je evidentně zakoupená věc k běžnému užívání nepoužitelná, slušný obchodník sám vrátí peníze nebo vymění zboží. Pokud tak neudělá hned a dává si zákonné lhůty - na které má samozřejmě právo, většinou už z něj nikdo peníze neuvidí.
To mi pripomnelo, jak jsem tropila scenu kdyz se tehotny svagrovy zacly rozpadat tehotensky dziny po dvou dnech noseni. Mlada stala vedle me a skoro brecela, kdyz ja se na prodavacku rozcilovala, jak ze ji ty gate automaticky nevymeni nebo nevrati penize???? (jsem fakt rozmazlena zivotem v zahranici, neb tady je to automaticky - kdyz muzou automaticky ti tu vec vymeni, a kdyz nemaj velikost nebo tu vec nechces, tak ti vrati penize...vyjimky jsou fakt jen spodni pradlo nebo "final sale" a v tom pripade daj v tom krame kredit na pristi nakup....).
No chytla jsem se tam i s pani vedouci, a fakt blbej reklamacni rad rikal 30 dni, tak jsem musela sklapnout. Nicmene kdyz pani vedouci videla jak laterim a svagrova stoji, drzi si pupek a ma slzy v ocich neb tehotensky laclace fakt nechtela, punchochace na kuzi nesnesla a jen tak v sukni ji v unoru byla kosa, tak slibila ze se bude snazit to popohnat a vazne slib splnila - ozvala se za asi ctyri dny at si dojdem pro penize protoze to bylo uznane jako vada materialu, a dokonce zavolala do jiny pobocky kramu kde tyhle kalhoty jeste meli, a svagrovy je dali na stranu at se pro ne hned stavi.
Evo, mela jsi kliku, ze rvani zabralo, kdyz jsi kupovala ty boty, neb u tech kalhot to vypadalo ze na me zavolaj policajty, pokud se neuklidnim
Anai — #31 ano - a právě tady se ukazuje výhodnost nakupování přednošených věcí. Tam by se totiž něco takového vůbec stát nemohlo!
Dana Svobodová — #21 Mělas udělat lehčí scénu, ono by to vyšlo... já to tak někdy trošku záměrně přeženu, jevím se hystericky a obvykle mi vyhoví, ale nestává se mi často, spíš ojediněle, nakupuju s sekáčích
átéčko — #27 No tak to vidíš...už se nesměju.
A že to je hezký, jak odsuď svýho času vypadly všechny ty nenávistný bestie, jak se tady teď nikdo nehádá a jsme na sebe hodný?
gentiana — #25 Ty si dej lexaurin a lehni si.
Světýlko — #26 Ty se směješ, ale já jsem si kdysi pořídila plavky Triola, na kterých byl štítek s tím, že se nesmí prát...
A prodavačka se zeptala " a neprala jste je náhodou?"... a byla jsem v háji. Já jsem je totiž vyprala
A nebylo na štítku: NEPRAT?