O přesném datu vybudování ateliéru panují dohady. Jisté je, že půdorys objektu je znám z roku 1901, nicméně je pravděpodobné, že stavba byla starší. Původně byl ateliér postaven na Královských Vinohradech a později přenesen na zahradu domu čp. 432 na Újezdě. Plán byl zpracován stavitelem Jindřichem Krinkem a povolení k užívání bylo vystaveno na Jindřicha Břinka a Jana Kohouta 14. listopadu 1901. Podle svědectví Boženy Sudkové, sestry Josefa, získal Sudek ateliér od fotografa Laubeho.

Nájemní smlouva z 1. června 1927 je psána na Josefa Sudka, ing. Schneebergera a na majitele domu pana Emila Wolfa. Majitel domu se zavazuje provést nutnou opravu střechy. Ve smlouvě majitel uvádí, že nechtěl ateliér dále pronajímat, ale činí tak, protože podepsaní nabídli vysoký nájem, aby budovu získali (4 000 Kčs ročně a 2 000 Kčs na opravy).
Josef Sudek v ateliéru v jednoduchých podmínkách žil a pracoval a současně ho až do smrti využíval jako laboratoř. Budova ateliéru měla jednoduchou dřevěnou konstrukci, dispozičně řešenou do tvaru L. Celý objekt byl poměrně malých rozměrů – délka necelých 12 m, větší šířka 7,5 m. Tento malý prostor byl rozdělen na tři části, z nichž nejkomfortnější byla temná komora s velkým zvětšovacím přístrojem. Velký a nejprostornější byl vlastní ateliér s prosklenou stěnou, která propouštěla dostatek světla k portrétování.

Od počátku druhé světové války, která omezila Sudkovu tvorbu v exteriérech, zde začalo vznikat několik slavných fotografických cyklů. Ateliér však nesloužil jenom k práci. Sudek se zde setkával také se svými přáteli při „koncertech" z jeho obrovské sbírky gramofonových desek.

Po smrti Josefa Sudka žila dále v ateliéru jeho sestra Božena, která již však neměla sílu o ateliér i zahradu pečovat, a tak celý objekt velice rychle chátral. V květnu roku 1985 vznikl v ateliéru požár, který znamenal další devastaci. Poté probíhalo už jen postupné odstraňování zbytků objektu a jeho zařízení. Nakonec se dochovaly pouze fragmenty oken, dveří a vnitřního vybavení.

Obnova ateliéru začala v červenci 2000 na podnět dr. Anny Fárové, znalkyně Sudkova díla a života. Na původním místě byla postavena replika ateliéru a zároveň byla obnovena i okolní zahrada. Na projektu rekonstrukce se účastnilo několik institucí pod záštitou primátora Prahy Jana Kasla. Nový objekt je zpřístupněn veřejnosti od 16. září 2000. Ateliér Josefa Sudka slouží jako muzeum a galerie. Jsou zde však vystaveny nejen exponáty a fotografie z pozůstalosti Josefa Sudka, ale pořádají se zde i výstavy fotografií dalších umělců.

Reklama