Sexualita hraje jednu z nejdůležitějších rolí v životě. Objevujeme ji odmalička, zvykáme si na své tělo, zkoušíme. Už velmi malé děti se samy sebe dotýkají, prozkoumávají, co jim dělá dobře. A právě v takových chvílích je důležité nechat jim jejich prostor, případně se je snažit opatrně směrovat. Naznačit, že nejde o věc veřejnou, nikoli ale špatnou. Znát své tělo je žádoucí, doteky jsou v pořádku a intimita běžnou součástí lidského života.

„Sex uvolňuje napětí. Láska ho způsobuje.“ —  Woody Allen, americký režisér a herec

Ne vždy se na přirozené lidské potřeby hledělo v tomto duchu a řada z nás si s sebou dlouhodobě nese nejrůznější předsudky a bloky. Některé z nich nám následně mohou bránit v tom, abychom si milování s partnerem užili tak, jak bychom si přáli. Nedokážeme se uvolnit a hlavou se nám honí ledasco. Neschopnost užívat si sex naplno může mít mnoho příčin; přinášíme ty nejčastější.
ses.jpg
Foto: Shutterstock

Nevím, jak „to“ pojmenovat

Umění komunikovat je jedním z důležitých pilířů partnerského života, ať už se týká čekoholiv. V případě sexuality jde často o věc náročnější, delikátní, s poněkud odlišnou atmosférou, než když řešíte třeba nedělní oběd. Často se zaseknete na relativní banalitě, a to, jak „to dole“ pojmenovat, abyste nepůsobily infantilně, ale ani jako učebnice anatomie. Někdy k „přezdívce“ dojdete přirozenou cestou, jindy je potřeba trochu aktivity alespoň jednoho z partnerů. Obecně ale nejde o zásadní překážku a lze ji relativně snadno překonat empatickým přístupem a zvolením správné formy.

Stydím se a obávám partnerovy reakce

Každý člověk prožívá sexualitu trochu jinak. Po svém, unikátně a neopakovatelně. I to bývá důvodem, proč se často jeden před druhým stydí v obavách, zda jsou jeho touhy v pořádku. Zda nepohorší příliš bizarní představou, zda jej partner nezavrhne, nebude považovat za morálně zkaženého člověka. Milování má ale mnoho odstínů, variant a příchutí, a je jen otázkou domluvy, co ano, a co už je za hranou. Pokud ale veškerá přání zůstanou nevyřčena, není ani šance zjistit, zda by partner novou aktivitu sám rád nevyzkoušel. Ne každá technika je obvyklá, ale každá, která rozpálí oba partnery a nikomu neubližuje, je v pořádku.

„Tvoje tělo tě dělá sexy. Tvůj úsměv tě dělá pěknou. Ale tvoje osobnost tě dělá krásnou.“ —  Ashley Purdy, americký hudebník

Bojím se, že selžu

Strach ze selhání není jen mužskou záležitostí, jak by se mohlo zdát. Přesto bývá obvyklejší, protože právě u muže je tzv. „selhání“ jasně viditelné. Důležitou roli hraje psychika; vkládá-li si dotyčný už v samotném počátku do hlavy strach z toho, že se nezadaří, může se jeho nervozita opravdu projevit i níž. Černé scénáře a obavy nejsou dobrým motorem partnerské intimity, zvlášť u dvojice, která se teprve poznává. Muž „zklame“ jako muž a partnerka může nabýt dojmu, že není pro dotyčného dostatečně atraktivní. Na potíže je zaděláno a mlčení v tomto případě rozhodně neznamená zlato.

Selhání se však obávají i ženy. V jejich případě jde často o neschopnost dosáhnout orgasmu, a čím déle „snažení“ trvá, tím vzdálenější může samotné vyvrcholení být. Často pak dotyčná zahraje divadlo. Snad proto, aby potěšila partnera, někdy i z důvodu, aby ji muž nepovažoval za frigidní chudinku.

se2.jpg
Foto: Shutterstock

Mohl by se vám líbit také článek Zaostřeno na ženský orgasmus: Souvisí s centimetry a věkem sílí

Stydím se za své tělo

Nízké sebevědomí, obava z toho, že se nebudete partnerovi líbit. Že nejste dostatečně atraktivní, máte malá prsa, velké břicho, dolíky na zadku… V pozici takové nebo makové jsou vaše domnělé vady viditelnější, proto se striktně držíte té, kde je vidět co nejmíň. Vůbec nejlepší je pak milování ve tmě, protože právě ta vám přináší alespoň nějaké uvolnění. Takhle často uvažuje mnoho (především) žen. Pravda je ale taková, že během milování vás partner vnímá jako celek, nesoustředí se na detaily a už vůbec nepočítá dolíky na vašem pozadí. Naopak vizuální efekt umocňuje jeho vzrušení, ať už máte tělo jako Twiggi, anebo Věstonická venuše.

Slyšela jsem, že…

Předsudky, převzaté názory, zabudovaná schémata, bloky... Co je a není vhodné je v sexu velice diskutabilní. Jsou-li partneři naladěni na stejnou vlnu, pak záleží jen na nich, kterou z praktik zvolí. Nezávisle na tom, co kdy slyšeli od rodičů nebo kohokoli dalšího.

Jedním z relativně častých předsudků a věcí, které se některé ženy (ale i muži) vyhýbají, je orální sex. Obecně lze tyto bloky rozdělit na nechuť orální sex poskytovat, ale i na zábrany jej přijímat. Příčinou může být předešlá špatná zkušenost, nedostatečná hygiena partnera, který orální sex vyžadoval, případně obava ze vzhledu či vůně vlastního pohlavního orgánu.

„Mnoho lidí se bojí říct, co chtějí. To proto nedostanou, co chtějí.“ —  Madonna, americká zpěvačka

Promluvíme si?

Asi vás nijak nepřekvapí naše rada. O problémech je třeba hovořit, ale pokud vám některá z ožehavých témat opravdu „nejdou“ a s partnerem to zatím nesvedete, vyhledejte specialistu. Nespěchejte na sebe, ani na sebe navzájem, dopřejte si čas a prostor. Popřemýšlejte, zda jsou vaše obavy relevantní, zamyslete se nad svým vztahem k sexualitě i ze širšího hlediska. Jak k milování přistupovali rodiče a co ve vás jejich vedení zanechalo? Líbilo se vám, jak se k sobě chovali? Dotýkali se, projevovali si náklonnost? Je spousta věcí, které v konečném důsledku vaše vnímání intimity utvářely, a některé je možná načase změnit.

Reklama