Další příspěvek je od čtenářky s nickem BastMetztli, která vzpomíná na svá školní a studijní léta s trpkostí. Děkuji za upřímnou zpověď a vy si přečtěte její příběh.

Zatím děti nemám a nevím, jestli je někdy budu mít. Pokud ano, rozhodně jim neudělám to, co dělaly mně mamina s generálkou (babča z máminy strany, která s námi 14 let bydlela). Generálka nikdy neměla ráda dívky, což se projevovalo na životě mé maminy, no a projevovalo se to i na mém životě od 9 do 23 let.

Mámin bratr, můj strejda směl téměř vše, mohl si také vybrat střední školu, kde bude studovat. Mamina ne, prostě ji šoupli na zemědělku - v jejím případě chmelařinu. Jak zkoušela v děství a vlastně po celý život mamina, tak jsem od generálky zkoušela i já. Kdykoli jsem něco udělala (přesně dle přání generálky), bylo to stejně špatně. Byla jsem nemehlo, blbec a naprostý ignorant.

Můj starší bratříček ne. Když měl něco udělat, udělal to vždy dokonale. Nějaké vyřizování apod. se po něm nechtělo, na to jsem tu přece byla já. Co se týče školy, na základce nosil bratr stále poznámky a byl dvojkařem a trojkařem. Ode mě se čekalo více. Mamina mi stále říkala, že musím mít dobré známky, abych se dostala na dobrou střední školu. Dobrými známkami myslela jedničky. Před každým rodičákem jsem měla zažívací potíže.

Bratr to nijak neprožíval, sice mu mamina vyčítala, co si vyslechla od učitelů, že vyrušuje atd., ale jeho známky zřejmě stačily. Já dostala vždy kázání a občas pohlavek, když jsem měla v pololetí na lístečku známku 1-2. To pak byly i zákazy. Jednou, jedinkrát jsem dostala 2 z testu z dějepisu, nesměla jsem za trest na výlet a měla jsem zaracha. Musela jsem mít vyznamenání, abych se, podle slov naší maminy, dostala na dobrou střední školu. Při každém vysvědčení (i na gymplu) si generálka neodpustila srovnání mých známek a známek mého bratra.

Já měla na gymplu z matematiky, fyziky a chemie průměrné známky, bratr dělal administrativní obor, ale generálka srovnávala a nadávala mi, že on má lepší známky a že jsem úplně blbá. Tady pak rejpala do maminy kvůli tátovi, protože táta nebyl extra študákem a ani od nás neočekával geniální výkony. Nejvíce mě odrovnalo, když jsem přišla domů s maturitním vysvědčením a s vysvědčením z konce čtvrťáku, které bylo, aby se neřeklo. Nikomu na něm nezáleží. Odmaturovala jsem s vyznamenáním, ale generálku jsem neomráčila... Nadávala, že mám trojky na tom vysvědčení z konce čtvrťáku.

Studovala jsem na gymplu, ne však z vlastní vůle. Já chtěla na sklářskou průmku (byla však hodně daleko,což se rodičům moc nezamlouvalo), na oděvní průmku (mamina ji okamžitě zamítla, protože bych prý neměla slušné zaměstnání), pak jsem chtěla na stavební průmku, ta prošla, ale až jako druhá škola v pořadí. Na přihlášku mi mamina jako první, preferovanou školu, napsala gympl. Na gympl mě vzali bez přijímaček, díky prospěchu, takže k přijímačkám na stavebku jsem se už nedostala. Jelikož jsem se dostala na gympl, bylo prakticky jasné, že mě čeká také vysoká škola.

Samozřejmě, na vysokou stavebku či oděvku jsem jít nemohla, chyběly mi základy ze střední školy. Takže se mi tím zúžil výběr. Přesto, že jsem na gypml nechtěla, měla jsem kolem sebe fajn spolužáky. :-) O gymplácích se říká tolik nesmyslů, ale my nejsme divní, fakt ne.

Pokud budu mít dítě, podpořím jeho výběr studia (pokud to nebude úplná ptákovina) a podpořím i jeho zájmy (samozřejmě, pokud nepůjde o něco v rozporu se zákonem). Nebudu plánovat dítěti budoucnost a život. Budu ráda, když dítě bude se svým životem spokojené, ať skončí u jakékoli profese.

Krásný den všem, BastMetztli

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

To musel být strašný teror. Jakou jste si nakonec zvolila vysokou? Vymanila jste se konečně z vlivu „generálek“?

Co tomu říkáte, milé ženy-in? Zažila jste doma něco podobného? Nutili vás rodiče do školy, kterou jste nechtěla? Nebo vám nechali volnou ruku?

Jak to řešíte se svými dětmi? Pomáháte jim s výběrem školy nebo povolání? Nebo je necháváte, ať se rozhodnou podle svého? Už mají nějakou představu, čím by chtěli být? Shoduje se stou vaší?

Napište nám na dnešní téma: redakce@zena-in.cz