Glasgow, největší metropole Skotska a jedno z„nejvymazlenějších“ epicenter nakupování na britských ostrovech, není žádné perla pro zážitků chtivé turisty. Ulice, vysoké domy, dvoupatrové autobusy a nic.

Tedy nic… jen když se špatně díváte… ono by se i něco našlo, něco málo skryté za blyštivým pozlátkem moderní doby, za miliony výkladních skříní… jen hledat.

O co je ale město chudší co seturistických lákadlech týče, o to větší dojem ve mně zanechal zdejší model studia na vysoké škole a skotská nátura vůbec. A proto: Kdyby se mě dnes někdo zeptal: „Studovat do Skotska?“, odpovím okamžitě: „Srozběhem, ale nikdy ne bez deštníku, kvalitních bot a nepromokavé bundy!“

Glasgow– klasická ulice mimo centrum města.

Semlelo se to…

Na stáž do Skotska jsem se dostala téměř omylem. Jak to tak někdy bývá: Bez většího mého přičinění se zázračně protnuly potřebné vertikály i horizontály a já byla postavena rovnou před jasné rozhodnutí: Jet, nebo nejet na pracovní stáž do Glasgow? A já si řekla: Proč ne? Kolikrát mně ještě někdo bude nabízet peníze za to, že budu studovat vzahraničí?

Zažádala jsem si o individuální studijní plán, sbalila to nejnutnější, 11. dubna 2008 prošla pasovou kontrolou a odletěla spřestupem vLondýně směr Glasgow. Směr Královská skotská akademie hudby a dramatického umění (Royal Scottish Academy of Music and Drama – RSAMD), kde na mě čekal úkol vykonávat práci asistentky režie při vzniku inscenace Mnoho povyku pro nic od Williama Shakespeara.

Royal Scottish Academy of Music and Drama– často se obědvá přímo na schodech školy.

Byrokracie ve Skotsku?

Projít úspěšně složitým papírováním, zapsat se na školu, získat identifikační kartu zaměstnance, vynutit si formulář o absolvování stáže a všechny jemu podobné… takové úkony bývají hrůzou každého studenta, který vyrazí na zkušenou do zahraničí.

Rozdílné kreditové systémy, nesrovnalosti vpotvrzeních, chyby vinformacích, nejen kulturní nedorozumění, ale i obyčejná neochota udělat něco jednoduše, když by to šlo složitě… vGlasgow trvala celá tato procedura neuvěřitelných pět minut. Byla mi vydána karta školy a já mohla jít.

Na dotaz, kdy se mám do kanceláře opět dostavit – je přece jistě bezpodmínečně nutné podepsat stohy lejster! –mi slečna odpověděla, že až budu sněčím potřebovat pomoc. Vrátila jsem se tam skytkou, a to až když jsem se sGlasgow loučila.

Něco málo o škole

Královská skotská akademie sídlí přímo vcentru města Glasgow. Nabízí bakalářské a magisterské programy studia voblasti dramatického umění a hudby. Můžete se zde stát profesionálním činoherním nebo muzikálovým hercem, producentem, operním zpěvákem, dirigentem, flétnistou či bubeníkem. Škola samotná disponuje několika divadly a koncertními sály a těší se velmi dobré pověsti.Kromě Britů zde studují i Němci, Islanďané, Američani nebo Japonci– pravidelně jsou totiž pořádány jakési nábory mimo Velkou Británii.

Studenti herectví– William Shakespeare– Mnoho povyku pro nic.

Pro občany Evropské unie se roční školné pohybuje okolo dvou tisíc liber, pro ostatní jde o částku podstatně vyšší, asi dvanáct tisíc liber. Existují ale mnohá štědrá stipendia, která vám na vysokoškolské studium přispějí nebo ho celé pokryjí.

Zažádat si o ně můžete vkraji, kde jste se narodili, ve městě, kde bydlíte, u zaměstnavatelů vašich rodičů nebo i na škole samotné, která vedle prospěchových stipendií vyplácí i vysoké studijní odměny třeba za úspěšnou reprezentaci nebo nevšední houževnatost.

Nepoštěstí-li se či vám chybí určitá částka na doplacení školních výloh, banky poskytují výhodné překlenovací úvěry bez navýšení, které začnete splácet vten moment, kdy se zvás stane vydělávající profesionál voboru, který jste studovali. No a studenti, jako jsem byla já – přijíždějící na školu na stáž – jsou placení jakéhokoliv školného jednoduše zproštěni.

Studentská místnost je součást školy. Odpočinete si tu, ohřejte si jídlo, zahrajete si kulečník a kouknete chvilku na telku... každý dle své libosti!

Zpětná vazba, profesionalita a vstřícnost

I když jsem byla na RSAMD přijata jako zaměstnanec, během stáže samotné mě všichni brali jako jednoho ze studentů, což mělo své výhody. Například mimo zkoušení inscenace se mi podařilo poznat i tamější životní styl včetně studentského života a způsobu výuky.

Jako profesionální a vten samý moment přátelský bych pojmenovala vztah mezi vyučujícími a studenty. Nepociťovala jsem rivalu – „vychovávám si budoucí konkurenci“ – ani se nedělaly rozdíly mezi studenty a studentkami – „ale vždyť to jsou ještě kluci“. Předpisy platily pro všechny stejně a zároveň byla největší odpovědnost nechána právě a pouze na studentech samých: Oni sami za sebe se mohli rozhodnout, kolik energie, času a potenciálu vloží do svého vzdělání. Kdo opravdu chtěl, dostal víc, koho to moc nebavilo, dělal jen to, co musel.

Pokoj téměř v centru města za neskutečných 240 liber za měsíc, v této kategorii nic levnějšího neseženete.

Vždy na konci semestru měl každý student povinné setkání ssvými vyučujícími, kde se hodnotily jeho pracovní výkony, osobní a profesionální růst, pokroky i stagnace. Kromě toho byla na rozvrhu hodina, během která se jednou za týden setkal děkan fakulty se všemi svými studenty, aby je informoval o činnosti školy a aby oni měli možnost informovat jeho…O čem?O čemkoliv.

Škola zajišťovala studentům konkurzy do filmu, televize a divadla i pravidelně pořádala takzvané showcase vprofesionální režii, tedy předváděčky, během kterých měl každý herec dvouminutový výstup, a tedy možnost ukázat se producentům a režisérům – ti totiž chodili každoročně právě na showcase rekognoskovat terén a vybírat si své budoucí spolupracovníky.

Studenti mířící do třetího – tedy závěrečného – ročníku jsou každoročně vyzýváni, aby udali osobnosti z profesionální sféry, své vzory či guru. Ty škola pak oslovuje a každému absolventovi zajistí takzvaného tutora, jakéhosi opatrovníka, který mu vzačátcích pomůže zorientovat se a případně uchytit vbranži.

Jednou za týden je na rozvrhu setkání s děkanem fakulty. Povinné!

Angličtina jako žádná jiná

Pro všechny na školu přijaté studenty – ať jsou zUSA, Německa, Islandu nebo Pobřeží Slonoviny – je nutná velmi dobrá znalost anglického jazyka – a to i když se ta skotská angličtina od klasické britské vlecčems liší. Když jsem si poprvé objednávala vkavárně, musela jsem svou žádost o kávu třikrát zopakovat a nakonec sklonit hlavu a potupně ukázat prstem na její název vnabídce dne – i když anglicky mluvím plynně, nerozuměli mi a já jim taky ne…

Ve školní knihovně jsem později nalezla speciální sekci skazetami, s jejichž pomocí se může kdokoliv naučit akcent angličtiny, který se mu zrovna zlíbí. Já osobně zůstala u skromného předsevzetí, že se pokusím časem a pilnou prací porozumět glasgowské skotštině.

Knihkupectví jako kostel... nebudete chtít odejít!

Samá pozitiva a sociální jistoty…

Stipendium pracovní stáže ve Velké Británii činilo o chlup více než 600 liber na měsíc, což je částka, ze kterou se dá buď velmi dobře vyžít, a nebo se můžete lehce uskromnit, jak jsem to udělala já, a svůj zahraniční zážitek si za našetřený bakšiš natáhnout o nějaké to cestování.

Ubytování ve Skotsku bylo tou nejzásadnější částkou celého mého rozpočtu. Kvalita poskytovaného se liší od té, na kterou jsme zvyklí vČechách: Neexistuje, aby společně vmístnosti bydlelo více lidí, rozdíl je ale vtom, zda si student pronajme pokoj sjednoduchou a nebo dvojitou – rozlehlejší a pohodlnější – postelí. Ve studentskémbytě bývá navíc kdispozici obývací pokoj, kde nikdo nebydlí, plně vybavená kuchyně a samozřejmě koupelna s toaletou. Cena za pokoj a měsíc se pohybuje podle prostorových dispozic, lokality a stáří bytu, a to zhruba od 220 liber do 350 liber.

Město Glasgow nemá žádné dechberoucí panorama, ale kdo chce, ten si to své najde...

Pro porovnání: Minimální hodinová mzda je ve Velké Británii 5 liber a nějaké ty drobné navrch. Na luxusní kvartýr vcentru města si tedy skotský student vydělá za necelých sedmdesát hodin práce, ten český za stejnou dobu dosáhne na levný pronájem ve dvou spíše na periferii Prahy a nebo strochou štěstí na samostatný pokoj v Brně.

Někdy neztratit se znamená více než nakoupit za dobrou cenu!

Čtěte i další články autorky: Na střední školu do USA

Jaká je skotská tradiční kuchyně, a jak vypadá tamější studentská menza? Pár základních rad pro nakupování ve Velké Británii a několik typů, kam vyrazit ve volném čase! A co skotští vysokoškolští studenti? To vše a ještě o trochu více se dočtete vdruhém dílu tohoto článku!