Úvodní díl článku najdete TADY.

VGlasgow dost fouká vítr, taky tam mží, poprchává, prší a leje, někdy i padají kroupy nebo zuří bouře. A čas od času vysvitne na několik málo minut sluníčko, aby prosvítilo hustou skotskou mlhu, kterou by jim mohl záviděl i Rákosníček.

A to všechno se střídá vkrátkých intervalech. Když máte jen trochu štěstí, než dojdete zdomu do centra města, zažijete všechna roční období. Tak proč tam jezdit? Čtěte dál…

Dobré chutnání a hodně povídání…

Ve Velké Británii není proti etiketě během stolování houževnatě diskutovat. Zlé jazyky tvrdí, že jde o opatření velmi praktické, člověk totiž během hovoru zapomene, že jí, a hlavně co jí. Skotská kuchyně není ztěch, které labužníci a fajnšmekři považují za gastronomickou pecku. Vdomácnostech se ohřívají polotovary vmikrovlnných troubách, na ulicích se chodci cpou sendviči a smaženými bramborovými lupínky (crisp) a vrestauraci dostanete spíše italské, francouzské, japonské nebo čínské speciality.

Klasickým jídlem do ruky je fish and chips, hranolky se smaženou rybou vmáslovém těstíčku, nebo plněná bageta zrychlého občerstvení Subway. Každý by měl ale počítat s tím, že konzumování těchto delikates je přímo úměrné srostoucím a nepříliš atraktivním tukovým madlem voblasti boků.

Co si dnes doma asi ohřejeme... v supermarketu naleznete vše– od lasagne po sushi...

Červené jezdí v Londýně, v Glasgow se museli spokojit s bílými dvoupatrovýmiautobusy.

Speciální kapitolou stravování skotského národa jsou sladkosti. Ve zkratce by se jejich podstata dala popsat jako: cukr scukrem sypaný cukrem. Nemáte chuť na Creamy Egg, koblížek, smetanovou zmrzlinu jménem 99 Penny nebo nejčokoládovatější čokoládu Dairy Milk?

Na RSAMD fungovalo něco, co by se dalo přirovnat knám dobře známé menze, ale chuť a kvalita jídla ani zdaleka neodpovídala jeho ceně – povařená guma od tří do šesti liber. Snad právě proto si valná většina mých spolužáků vařila doma a obědvala z plastových krabiček. Ve studentské odpočinkové místnosti byly vedle kulečníku, televize a pohovek kdispozici totiž i mikrovlnné trouby.

Libra

Ve Velké Británii se platí librou, a to i když je země členským státem Evropské unie. Vedle sebe existuje britská a skotská libra. Je mezi nimi jediný rozdíl: Zatímco sbritskou librou zaplatíte všude, tu skotskou vám většinou přijmou – překvapivě – jen ve Skotsku, vLondýně vám ji, jak jsem si na vlastní kůži sama zakusila, súsměvem vrátí stím, že tyhle peníze nepřijímají.

Fish and chips... váš žlučník podá demisi!


Glasgow– most přes řeku Clyde.

Vposledních letech libra vůči koruně dost oslabila, což má sice za následek, že už se tolik nevyplatí vyrazit do Británie za prací, ale na druhou stranu tam dostanete některé produkty za skvělé ceny.

Nakupování ve Skotsku – věřte si!

Jste-li zahraniční student žijící uprostřed města Glasgow a nemáte-li zrovna chuť investovat většinu svého kapitálu do rychlých občerstvení nebo restaurací, nezbude vám nic jiného než jít nakoupit a uvařit. Skotové si potrpí na kvalitní lokální produkty, což je trochu paradox, když vidíte, vjakém množství nakupují polotovary vplastových vaničkách – dvě večeře za pět liber a tři minuty. Za libru dostanete půl litru čerstvě presovaného pomerančového džusu a na krabičce od jahod si můžete přečíst nejenom, kde vBritánii byly nasbírané, ale i to, kdo je sbíral – třeba Bill.

Pozornosti hodnou zkušenost jsem udělala skonfekčními čísly. Zvyklá na spodní prádlo velikosti L, nakoupila jsem několik epesních kalhůtek svyobrazením skotské vlajky pro své kamarádky, odhadovala jsem jen, zda-li jsou o něco větší či menší než já. Doma jsem si ty své L navlékla, a ty mi v mžiku spadly zpět ke kotníkům. Ve Skotsku jsem byla M, a to bez debat. Sdebatami jsem to někdy dotáhla i na S, z čehož jasně vyplývá, že vobchodech se tu oblékne i menší slon či větší hroch.

Glasgow– People´s museum, najdete zde expozici dějin města a jeho obyvatel.

Když sleva, tak sleva!

Město Glasgow je něco jako poutní místo pro nákupy milující jedince. Slevy jsou tu stále, ale ty nejmasivnější startují klasicky vlétě a po Vánocích. Seženete tu všechno od slaďoučkých šatů pro družičku velikost 48 přes extravagantní klobouky všech možných tvarů a barev až po sexy podvazky smedvídkem Pů. Ale když se tady zlevňuje, tak jde o slevy všech slev, osmdesát procent nebo vše za pět liber není výjimkou – čistí se sklady a není nic víc out než loňská kolekce!

Kam si tak vyrazit?

Zabavit se vGlasgow ve volném čase nebyl žádný problém. Jako téměř studentovi RSAMD mi stále někdo nabízel lístky na činohru i do opery zdarma nebo svelkou slevou, dostala jsem se jako čestný host na koncert BBC Skotského symfonického orchestru a kromě toho jsem měla volný vstup na všechny akce školy – divadla, opery, muzikálové večery.

Klasický zadní dvorek. O nějakém slunění se ale nemůže být řeč, v Glasgow spíš fouká vítr.

Stará univerzita v Glasgow, padne tu na vás atmosféra starých dobrých časů, kdy se na přednášky chodilo ještě v obleku.

Školní knihovna disponovala dobře vybaveným oddělením DVD – za dobu své stáže jsem stihla sjet na čtyřicet filmů. No a pak tu taky byla muzea a galerie zřizované státem – placené tedy zpeněz daňových poplatníků, a proto se vstupem zdarma. A když se vám nic ztoho nechtělo, stačilo se vyvalit na gauč a pustit televizi: Máte-li kdispozici více než padesát programů, jen těžko se stane, že vás nic nezaujme: Já si oblíbila reality show, ve kterých navštěvoval psycholog rodiny, co byly manipulovány vlastním psem! První díl byl o šestičlenné rodině, která trpěla pod nadvládou čivavy… bez legrace!

V nepřeberném výběru nejrůznějších kaváren a čajoven pro mě kralovalo knihkupectví Borders, kde jste si mohli vybrat knihy dle svého gusta, nezaplatit je, jen si je vzít ke svému stolku a podle libosti si číst. Cenově nákladnější byly vstupy do tanečních a hudebních klubů, ale kino stálo dokonce o fous méně než vČechách.

Skotští vysokoškolští studenti

První, čeho jsem si na spolužácích všimla, byla jejich profesionalita. Pozdní příchody na zkoušky nebo nepřipravenost se netolerovala. Téměř všichni měli také stálé zaměstnání při škole, aby si přivydělali na své výdaje. Oproti Čechům byli slušňáci na plné čáře, avšak nebylo to vždy jen pozitivní – aby někoho neurazili, neřekli nahlas svůj názor, nasadili úsměv a pak si šuškali za rohem. Srandu si ze sebe uměli ale udělat pekelnou, nic pro ně nebylo svaté, a když na to přišlo, rozjeli to ve velkém.

Studenti RSAMD se nepovyšovali, neupozorňovali na své úspěchy, na svou velkolepost a jedinečnost, takže mě několikrát vyvedlo z míry, že například ta slečna, co se se mnou právě vesele bavila, byla před měsícem vyhlášená jako nejoblíbenější korejská muzikálová herečka, a nebo ta černoška, co mi půjčila drobné na kafe, je jednou zhlavních tanečnic Destiny's Child. To, že jsem vknihovně potkala představitele Sama ztrilogie Pána prstenů a čerstvého absolventa školy, jsem si uvědomila až potom, co jsem vyšla ven na ulici.

Školní kavárna– šálek kávy za libru.

Poměrně velké procento mužů studujících na škole bylo homosexuálních. No a co? Nic se nepředstíralo, všichni to brali jako samozřejmost. Mě jen trochu vyvedlo zmíry, když jsem vdámské šatně našla voňavku, ale nemohla jsem najít jejího majitele. Tím se nakonec ukázal herec Laurie, představitel jedné zhlavních mužských rolí, sdělil mi, že ji tam umístil proto, aby ji děvčata používala, nesnáší totiž na jevišti hrát se smraďoškama!

Večírky podle skotského gusta

Co se týče dochvilnosti Skotů při dorážení na večírky, byla jednoduše tristní. Přijít tři hodiny po jeho začátku bylo téměř samozřejmostí. A i když je ve Velké Británii oblíbeným nápojem pivo a nejtradičnějším whisky, skotská omladila pije nejraději míchané drinky – nejvíce gin stonikem a citronem.

Vpátek a vsobotu večer můžete už od šesti hodin potkat vulicích města skupinky vyrážející na mejdany. Jednak vás překvapí, jak málo oblečené mohou být Skotky vtakové zimě, a za druhé vám bude nejasné, proč se tu chodí pařit i vplesových šatech nebo širokých kloboucích… inu, jiný kraj…

Islandský večírek– slečny zpívají tradiční islandské písně.

Vminulých letech proběhla vcelé Velké Británii masivní kampaň proti kouření. Kdo se rozhodl ponechat si za vlastní tento nikotinový zlozvyk, je vdnešních dnech donucen chodit si zapálit ven před hospodu. Má to své velké výhody – například můžete vtom samém oblečení, ve kterém jste slavili, vyrazit i druhý den do práce, aniž by se vám zvedal vpravidelných intervalech žaludek.

Studovat vGlasgow má hodně co do sebe. Jen je vám někdy líto, že místní studenti nejsou schopni vnímat, jak dobrá je škola a jak vstřícní jsou pedagogové, na které nadávají. A taky by se mohli začít trochu učit cizí jazyky, sangličtinou se sice domluví všude možně, ale okorávají jim mozkové závity, což je vždycky jen na škodu.

Recept na závěr

Ať už jste jakýkoliv kuchař, je téměř jisté, že zvládnete uvařit takzvanou skotskou snídani, které se ve Skotsku dostalo přívlastku full heart attack – naprostý infarkt. A není vlastně ani divu – přežije-li totiž váš žlučník takový nájezd ihned po ránu, pak vy přežijete všechno!

Pro dvě snídající osoby potřebujete:

1 konzervu fazolí vrajském protlaku

2 vajíčka

8 plátků slaniny

6 párečků

8 středně velkých žampiónů

2 středně velká rajčata

4 až 8 plátků opečeného toustového chleba – nejčastěji se servíruje chléb světlý

Fazole, vajíčka, slaninu, párečky, žampiony i rajčata osmažíte na pánvičce – je lépe použít pánvičky dvě, aby vám jednotlivé suroviny skotské snídaně postupně nevychladly. Vše pak hezky naaranžujete na talíř. Chléb opečete vtopinkovači a můžete lehce namáznout máslem, ve Velké Británii se používá lehce solené. Vše servírujete společně sčerným čajem, šálkem silné kávy nebo čerstvě presovaným pomerančovým džusem.