shutterstock-1909622488.jpg

Foto: Shutterstock

Pitný režim bez ledu

Lidské tělo je přibližně z 60 % tvořeno vodou, a právě voda hraje klíčovou roli při termoregulaci a řadě dalších tělesných procesů. Kolik bychom si jí měli dopřát? Denní příjem vody by měl odpovídat okolo 35 až 40 ml vody na kg naší váhy. Samozřejmě s přihlédnutím k fyzické aktivitě, věku i zdravotnímu stavu. Pijte pravidelně a přiměřeně během celého dne – nedostatek i extrémní nadbytek tekutin znamená vyšší zátěž ledvin. A pozor si dejte na oblíbené ledově vychlazené nápoje. „Mnoho lidí se domnívá, že vypitím studeného nápoje své tělo ochladí. Je to ale spíše naopak – organismus totiž musí ledové pití nejprve zahřát, aby ho mohl zpracovat, a tím vydává další energii navíc. Nejlepší je proto i v létě volit nápoje, které mají teplotu okolo 15° C,“ doplňuje Karel Le, specialista na chlazené a mražené potraviny z online supermarketu Košík. „Je to, jako kdybyste do moře nalili sklenici studené vody a mysleli si, že se ochladí,“ vysvětluje ústavní nutriční lékař FN Motol Petr Tláskal. 
 
Ovoce a zelenina jako jasná volba

Po čem tedy v horkých letních dnech sáhnout? Skvělou volbou je ovoce, které obsahuje hodně vody – například oblíbený vodní meloun, tvořený z více než 90 % vodou. Najdete v něm cenné antioxidanty včetně vitaminů A a C a také minerály jako fosfor, selen či zinek. Pokud máte zahrádku, dopřejte si denně hrst bobulí – jahod, rybízu nebo borůvek – i ty vám s hydratací pomohou. V létě si můžete bez obav vychutnat také citrusové plody, které jsou výborným zdrojem vitaminu C, jenž pomáhá bojovat proti volným radikálům a chrání před poškozením způsobeným UV zářením.

Ani v létě bychom ale neměli spoléhat jen na ovoce, protože obsahuje hodně přirozeně se vyskytujícího cukru v podobě fruktózy. Na jídelníček proto zařaďte i dostatek zeleniny, která je na horké dny ideální. Sáhnout můžete po okurce, salátech, rajčatech či ředkvičkách. A nezapomeňte také na bylinky – máta má díky obsahu mentolu příjemně chladivý efekt, a k tomu i antibakteriální a antivirální vlastnosti. Domácí limonáda s citronem a mátou vás tak zaručeně ochladí.

64aeb6e17ad07blobid0.jpg
Foto: Shutterstock
 
Jakým potravinám se v létě vyhnout

Zatímco v zimě se potraviny, které tělo během konzumace „rozpálí“, mohou hodit, v létě pocení při jídle příliš neoceníte. Patří sem například česnek, pepř, chilli nebo zázvor. Na zimu si nechte také kořenovou zeleninu – koneckonců na hutný zeleninový vývar má v srpnu chuť jen málokdo.
 
Omezte maso a alkohol

V létě většina z nás přirozeně tíhne k lehčím jídlům, která jsou snadno stravitelná. Pokud jste celoroční „masožravec“, zkuste během horkých dnů příjem masa omezit. Jídla bohatá na bílkoviny totiž pocit tělesného tepla spíše zvyšují a konzumace půlkilového steaku tak dá tělu v létě opravdu zabrat.

Stejně tak byste se v horkých dnech měli vyvarovat přílišné konzumaci alkoholu, který organismu koneckonců nesvědčí bez ohledu na roční dobu. Alkohol významně ovlivňuje termoregulaci a dehydratuje a pokud tekutiny nedoplníte, hrozí ve vyšších teplotách riziko vyčerpání i úpalu.

shutterstock-1784482877.jpg
Foto: Shutterstock

Doplňte důležité minerály

Pocení a nadměrná fyzická aktivita vyžaduje doplnění látek, které tělo vyloučí. V létě nezapomínejte dodat organismu především hořčík, který je důležitý pro správné fungování nervového systému, hraje zásadní roli v regulaci krevního tlaku a přispívá ke správné hydrataci organismu. Dopřát si ho můžete v listové zelenině ve formě salátu, v avokádu na ranním toastu nebo třeba v banánech, které rovněž patří mezi potraviny s „chladivým“ účinkem.

I v létě bychom se měli snažit našemu tělu především naslouchat – pokud nemáte ve vedru chuť na oběd, jednoduše si dejte něco lehčího a větší porci nechte na večer. Jezte sezónní potraviny, které nevyžadují složitější tepelnou úpravu, a celkově jídelníček odlehčete.

Zdroje: Národní zdravotnický informační portál, specialista na chlazené a mražené potraviny Karel Le, ústavní nutriční lékař Petr Tláskal via Vitalia.cz, National Library of Medicine, Michaela Fojtů/Masarykova univerzita