Milé ženy-in,
dlouho jsem zvažovala, zda na dnešní téma napsat či nikoli. Zvítězilo to, že mám čas, dlouho jsem ničím nepřispěla a dnes už se nestydím o tom mluvit či psát. Vždy tomu takhle nebylo, tak hezky po pořádku.
Už jednou jsem psala, že jsem byla neposeda a temperament mi nechyběl. Moje matka byla nervák, takže fyzické tresty jsem zažívala docela často. Měchaček o mě zlomila několik. Ty používala, když už ji bolely ruce. :o)
Vzpomínám si, jak mě učila samohlásky. Byla jsem v 1. třídě a moc mi to nešlo. Ukázala a, já řekla e. Ona o, já i. Vypěnila. Chytla mě za košili na zádech a praštila se mnou o zem. Bohužel jsem přistála bradou na dřevěném prahu dveří. A tak mám jizvu na bradě. Není to tak hrozné, necelé 2 cm.
Tím to nekončí. Hned vedle mám 2 menší. To jsem se dívala s mladší sestrou v obýváku na pohádky. Matka myla nádobí v kuchyni. Asi chtěla pomoct utírat nádobí, já ji neslyšela, tak se tam přihnala s hrncem v ruce a majzla mě s ním. Bohužel zas okrajem hrnce a zas do brady a zas jizva.
Zajímavé na tom je, že ségra nedostala nikdy. A když, tak jednu přes zadek. Možná to bylo tím, že já byla z prvního manželství, byla jsem starší. Nevím. Nevzpomínám na to ráda. Ale už se o tom nestydím mluvit. Jako dítě jsem se styděla a zapírala. Když jsem přišla do školy a učitelka se mě zeptala, co jsem dělala, odpovídala jsem stejně: ,,Upadla jsem." Hrozně jsem se styděla. Přísahala jsem sama sobě, že až budu dospělá, nebudu své děti nikdy mlátit. A dodržuji to.
Mám kluka a holku, jsou ještě malí, 5 a 3 roky. Jednu výchovnou přes zadek znají, ale nic víc. Starší, když ke mně jde a vystrkuje zadek, říká. ,,Maminko, ale jednu a malou, jo?" To už se v duchu směji. Je to všechno v klidu a domlouvám a vysvětluji. Nechci, aby zažívali to, co já.
Vaše edith1975
Děkujeme za pěkný a zajímavý příspěvek.
To já si většinu jizev skutečně způsobila sama, vlastní ,,blbostí" :). Mám pocit, že rodiče si obvykle, když mě trestali, uchovali chladnou hlavu. Jenom tátu jsem jednou vytočila tak, že mi rozbil nos a zeď mi dala druhou... Ale to už mi bylo dvanáct a byla to cílená puberťácká provokace... :)
Jaké jsou Vaše zkušenosti s fyzickými tresty? ,,Mlátili" Vás rodiče? A co učitelé ve škole? Podělte se s námi o své zážitky na redakce@zena-in.cz!
Nový komentář
Komentáře
átéčko :obdivuji tě
edith1975: Nejlepší cesta, jak se s tímhle vyrovnat, je odpustit.
zřejmě nebyla šŤastná, a potřebovala se vybít.
Žábina: Nekřičím ani na psa, natož na děti
S každým je třeba mít trpělivost. S každým, kdo si to zaslouží.
edith1975: Asi měla matka nějaké starosti, problémy, nedokázala se s tím vyrovnat? Ale děti se fakt nemají mlátit, já jsem své syny nikdy nebila. Manžel byl opačného názoru a tak jsme spolu často měli kvůli dětem dlouhé hovory. S dětmi je potřeba vyjít slovně, mít na ně čas, klid, domluvit, vysvětlit. Držím palce.
átéčko: Dobře děláš.
Momentálně jsou naše vztahy chladné, což mě mrzí, ale to by bylo na delší povídání.
átéčko: jsi dobrá, nevím jestli bych to dokázala
Naši mě bili pořád a za každou blbost. Bylo mi 18 a musela jsem být do 21:00doma. Jinak jsem si mohla vybrat nářez, anebo za každou minutu domácí vězení...
Já jsem své děti vychovala bez bití a bez křiku, který jsem také nesnášela.
Rodiče si bitím chtěli zajistit úctu!!
Teď jsou staří a potřebují pomoc. Pomáhám jim, i když se mě matka snaží psychicky vydírat. Pomáhám jim, protože jsou mými rodiči. Oni mi s mými dětmi nepomáhali
Já se jen dále budu snažit nebýt jako oni.
ty se nemáš zač stydět,to by se měla stydět matka
Děs běs!
To je strašné moc tě lituji.Naši nás takhle nikdy nemlátili,sem tam nějaká výchovná na zadek a domluvy.A takhle to teď funguje i v mé rodině. Nechápu co tím kdo získá když mlátí děti hlava nehlava.
je dobře že svoje děti vychováváš jinak
Moje máma a táta mě taky dost bily a na své 3 děti spíš křičím,než sáhnu po něčem jiným(třeba vařečku).Vždycky stačí když naznačím,že pro ni jdu a je klid(i pro mě,trpím s nima když jim manžel dává na zadek)
edith1975:je mi Tě líto,maminka mě nebila vůbec a od tatínka jsem dostala celkem třikrát a ZASLOUŽENĚ.Jizvy nemám a jen si pamatuji co nemám dělat a jak se slušně chovat.
To je fakt hrůza, já někdy nechápu kde se to v těch matkách bere
Jaký s ní máš vztah teď ?