Bojíte se před návštěvou zubaře? Trápíte se nervozitou, strachem a nespavostí? Věřte, že nemusíte!
Ošetření u zubního lékaře může představovat pro celou řadu pacientů nesmírně stresující zážitek, a tak se ke každé návštěvě nezřídka odhodlávají mnoho dní, týdnů, ale také měsíců či dokonce let. Tomu také bohužel většinou odpovídá stav chrupu, jenž může být v opravdu dezolátním stavu.
Nakonec se odhodlají většinou až v okamžiku, kdy přichází nějaký akutní problém a bolest převáží nad strachem z tolik obávaného ošetření. Bohužel v takové chvíli pacient většinou zjistí, že zubní lékař, u něhož kdysi dávno byl, již řadu let neordinuje, změnil působiště, či prostě nejeví zájem o ošetření pacienta, jenž nedochází pravidelně a objeví se vždy jen s nějakým problémem (navíc neohlášeně a mezi řádně objednanými pacienty, čímž narušuje běh ordinace). Nakonec se již bolest nedá vydržet, následuje vyhledání pomoci na pohotovostní službě (které až na čestné výjimky zrovna šetrností a ohleduplností neoplývají), nepříjemný zážitek se opakuje a začarovaný kruh uzavírá.
Co je příčinou tohoto strachu, který z běžné nervozity někdy může dosahovat až takové úrovně, že jej dokonce mohou provázet i tělesné příznaky, jako třes, nespavost, nevolnosti i zvracení? V drtivé většině případů jsou to předchozí negativní zkušenost z ošetření, často zakořeněné až v útlém dětství, kdy nešetrný přístup (doprovázený nedostatkem spolupráce ze strany rodičů, kteří svou úlohu podceňují a dítě na ošetření psychicky nepřipraví) dokáže do budoucna vytvořit celou problémů. Dítě sedá na křeslo, často netuše co se vůbec bude dít, najednou se jej chopí několik párů rukou, a cosi nepříjemného, často bolestivého, mu někdo cizí provádí násilím v tak citlivé oblasti, jako je hlava. Malý pacient pak zmítán směsicí strachu a nejistoty bojuje ze všech sil. Vždyť bojuje o život.
Tento pocit nejistoty a ohrožení může přetrvávat až do dospělosti, zejména není-li lékařovou oblíbenou disciplínou komunikace s pacientem (ten pak sedá na křeslo, aniž by věděl, co se vlastně bude dít, či dokonce které zuby a proč se budou ošetřovat) a rutinní aplikace lokální anestezie.
Velký kus práce u bázlivých pacientů udělá právě šetrný přístup a normální komunikace. Je až k neuvěření, jak málo stačí - vše probrat, vysvětlit pacientovi postup a důvod konkrétního ošetření, přizpůsobit plán a tempo ošetřování jeho vlastním potřebám a pochopitelně vždy se snažit místní anestezií minimalizovat nejen bolestivé ale i nepříjemné vjemy. Požadovaná odborná erudice nulová, výsledek výborný.
Někdy je ovšem problém tak zásadního rázu, že ani šetrný přístup nestačí. Pacient prostě onen první krok i přes oboustrannou snahu nezvládne udělat. V tu chvíli přichází na pomoc anesteziolog. Ona dvě kouzelná slovíčka znějí analgosedace a premedikace a v obou případech jde o ovlivnění vědomí pomocí léků. V případě analgosedace podá lékař-anesteziolog pacientovi nitrožilně látku, která jednak vede k odbourání strachu, zklidnění pacienta a v neposlední řadě také zajistí, že si pacient na případné nepříjemné pocity z ošetření nepamatuje. Výsledek (odpovídající požití většího množství destilátu) je kouzelný a dostavuje se prakticky okamžitě. Pacient, ještě v čekárně třesoucí se hromádka neštěstí, vchází rázně do ordinace, bodře lékaře poplácává po zádech a rozverně se ptá, který že to dnes „škubne“. Při výkonu je ve stavu polospánku (někdy se podání sedace nazývá „přiuspáním“, protože nedosahuje intenzity celkové anestezie), omezeně s ošetřujícím komunikuje a je schopen do určité míry spolupracovat. Po jeho skončení podá anesteziolog protilátku, která pacienta opět „probere" a ten pak odchází s doprovodem domů.
Možnosti použití analgosedace jsou velmi široké, omezení (kromě vážných celkových onemocnění, která vždy musí posoudit anesteziolog) a rizika minimální. Teoreticky by se dalo říci, že analgosedaci (či přesněji sedaci) lze použít prakticky při každém výkonu, na druhou stranu celá řada výkonů (estetické výplně, broušení a otiskování na korunky a můstky) vyžaduje výbornou spolupráci pacienta, jsou časově náročnější a je tudíž vhodnější je provádět při vědomí. Nakonec k takovýmto výkonům se přikláníme až po základním ošetření akutních obtíží a v tu chvíli již bývají prakticky všichni pacienti normálně spolupracující.
Naopak ideální je použití analgosedace při ošetřování akutních problémů u bázlivých pacientů, kdy potřebujeme například extrahovat několik zkažených zubů najednou, či odstranit ze zubů nervy a provést ošetření kořenových kanálků. Tímto způsobem jsme schopni během jediné (či několika mála) návštěvy pacienta zbavit akutních obtíží, tak abychom dále mohli v klidu a postupně pracovat ne odstranění jeho strachu z ošetření. Podobně vhodné je použití analgosedace pro náročnější a obtížnější výkony, jakými je například extrakce všech tří zubů moudrosti v jediné návštěvě či zavádění většího množství implantátů.
Na rozdíl od analgosedace, při níž musí bezpodmínečně asistovat anesteziolog, je premedikace typem ošetření, které může realizovat sám zubní lékař. Jde v něm v podstatě o podání stejného léku jako při analgosedaci, jen ne nitrožilně, ale jinou formou - tedy například v podobě pilulky. Premedikace opět vede ke zklidnění pacienta, jen výsledek není tak výrazný a k jeho dosažení je třeba určité doby, než začne lék zabírat. Zatímco u dospělých není ve většině případů nutná (a pokud potřebujeme opravdu účinné ovlivnění vědomí, přikloníme se k podání analgosedace) může být vhodným pomocníkem při ošetřování malých dětí. Dítě se po podání premedikace během 30 a 45 minut dostává do polospánku a v ideálním případě při ošetření dobře spolupracuje. I pokud ale strach a pocit ohrožení malého pacienta převáží nad tlumivým účinkem léku, prakticky vždy se dostavuje amnézie a dítě si tak na nepříjemné zážitky nepamatuje a nevytváří si k dalšímu ošetřování někdy tak špatně překonatelné bariéry.
Oba typy ošetření, tedy analgosedaci i premedikaci v našem zařízení pacientům po předchozím vyšetření nabízíme.
MUDr. Vladislav Růžička
ERPET MEDICAL CENTRUM
Pštrossova 10, Praha 1
Nový komentář
Komentáře
strach ze zubaře je nic proti panické hrůze ...
macamala — #28 to bezpochyby
mio — #26 Já mám taky fajn zubařku. Tak říkám, více takových lidí ve zdravotnictví, ale nejen tam. Není nic horšího než arogantní blbec.
Já mám úžasnou zubařku. Provádí veškeré úkony, které už většinou zubaři přenechávají dentálním hygienistkám,v rámci preventivní prohlídky a zdarma.
Když mi provádí nějaký úkon, tak vždy velice jemně a neustále se ptá, zda mě to nebolí.
Když jsem byla v nemocnici s osmičkami, tamní chirurg mi říkal ať si jí vážím, že tak krásně udělané plomby ještě neviděl. Chodím k ní ráda a budu k ní chodit, i kdybych se odstěhovala na druhý konec republiky.
Co se týče frekvence čištění zubů, moje zubařka taky říká, že by kvalita měla převažovat nad kvantitou. Čili jedno důkladné vyčištění denně stačí. Já se čistím ráno a večer (občas i v průběhu dne, když mám špatný pocit v ústech), ale jsem si vědoma toho, že po ránu ta kvalita za moc nestojí, je to jen taková rychlovka.
macamala — #25 tak doufám, že zoubky budou mít dlouho zdravé, ať ten strach mít nemusejí. Dost se divím některým matkám, které jdou poprvé k zubaři s dítětem, až když nastane problém, takže 1.návštěva je hned bolestivá
U naší paní doktorky jsme fakt CELÁ rodina, začal k ní chodit brácha, když studoval a velmi kvalitně a takřka bezbolestně mu spravila chrup, tak jsme tam postupně nalezli všichni a jsem ráda, že k ní můžou chodit i naše dětim, protože je fakt bezvadná. Lidsky i profesně
mio — #24 Tak aspoň děcka nebudou mít jednou takový strach ze zubaře. Dneska je to daleko lepší, když si člověk může vybrat doktora. Dřív měl přiděleného dle místa bydliště. Sice jsem byla malá,přesto jsou věci, co pamatuju, nedej bože, když byl vedle na obvodě lepší doktor (ať zubař, praktik).
macamala — #11 taky chodíme vždy všichni 4 naráz (jsme tam jak Hujerovi) včetně dětí - s těmi od 1,5 roku věku, můžu je mít na klíně, paní doktorka nás povozí na křesle, dětem "spočítá" zoubky a je to
macamala — #20 Dante Alighieri — #21 Na zubní hygienistky tady nedám dopustit.
Dante Alighieri — #21 Ano ano, rovněž investovat do kartáčku, který mi sedne.
macamala — #20 Kolem čištění zubů panuje spousta mýtů. Ono je to slovo "pořádně" vlastně dost zavádějící. Pak si kdekdo myslí, že když zabere a přidá na minutách, bude to správně. Všechno je to o jemné technice.
Dante Alighieri — #19 Přesně tak to je. Chybou je právě to drhnutí, kdy si ten člověk "narve" všechen "bordýlek" k dásni, kde to vše začne hnisat. Dentální hygienistka není nic zbytečného. Jen je škoda, že tato profese tu dlouho nebyla. Když je zubař pečlivý, dá si tu práci s vysvětlováním hygieny. Ale ruku na srdce, kolik my ženské dáme za kosmetiku, kadeřníka atd. A za hygienistku?? Takže je od věci navštívit hygienistku.
wich — #17 Je "pořádně" a "pořádně". Někdo si pod tím představuje drhnutí zubů tvrdým kartáčem 10 minut (a když si čistí jen 9, tak to nevyčistil důkladně), jiný čištění podle instrukcí hygienistky. Když jsem k ní přišla poprvé, měla jsem zuby vyčištěné špatně a měla jsem zánět dásní. Po třech týdnech správného čištění mě pochválila, že čistím dokonale a zánět byl úplně pryč.
macamala — #11 Jako tví známí to má i přítelova rodina. Roky chodí k jedné lékařce, máti zavolá, objedná všechny 4 a napíše příteli, kdy si má udělat čas Vždy si někdo vzpomene, kdy zhruba mají jít příště
Bébina — #14 Jak píše Macmala - kdo chodí jednou za x let, přijde, až když je kaz zbytečně hluboký a často až tehdy, kdy bolí a hrozí zánět = pozdě (nehledě na tu ostudu ). Prohlídka je součástí prevence. Zuby se kazí i při důkladné péči.
macamala — #16 Péče o dásně je nejdůležitější v prevenci proti paradentóze. Kamarádka - zubařka se setkává se spoustou lidí, co neměli ani jeden kaz a ve 40 jsou bez poloviny vlastních zubů... Aha, oni si čistili zuby 1x denně "pořádně"
wich — #12 tomu nemůžu ani věřit , že si někdo zoubky nečistí. zrovna před chvílí mi kámoška, co je zubařka, říkala, že třeba u stavu dásní hraje hygiena velkou roli.
Když tam přemýšlím, tak platím vlastně jen 1. prohlídku (30 Kč), i když nemám problémy, chodím na druhou - ta je zdarma (patrně to má být motivace pro ty, co nechtějí chodit). Od zubařky dostanu vždy ještě vzorek nějaké pasty, která mi pak slouží, když jedu někam na víkend. Při každé prohlídce lékař vidí i malé změny, které mohou být v počátku ještě léčitelné.
Dante Alighieri — #13 Souhlasim. I sama zubarka nekde psala, ze lepsi vycistit si zuby poctive 1x denne vcetne zubnich mezer, nez treba 3x denne, ale neodstranit plak uplne. Ja tedy bez vycistenych zubu nejdu spat nikdy a kdyz si je vycistim, tak uz nic nejim, ale nekdy se mi stane, ze si je o vikendu vycistim az vecer. A moje setsra si klidne vecer po vycisteni jeste neco zobne a kaz nema a nema a jeji pritel cisti poctive a kazu ma vzdy nekolik, ono holt se to pod plombama muze kazit dal, kdezto zdravy nevrtany zub, ktery se do 30let veku nezkazil, se uz vetsinou nezkazi, tolik slova lekare. Takze nejdulezutejsi prevence je starat se o sve zuby tak, aby mel zubar pramalou sanci vubec na ne sahnout.
wich — #12 Nemyslim, si, ze kdyz si necham 2x do roka cumet od zubare do huby, zlepsi se tim zdravi mych zubu. Zubar pouze opravuje to, co clovek sam v peci zanedbal. Prevence je dulezita, ale prevence nejsou prohlidky, prevence je kazdodenni dukladne cisteni a vhodne stravovaci navyky, zvlast u deti, ktere jeste nemaji vyvinutou sklovinu. Ja treba chodim k zubari pravidelne 2x rocne prakticky od zacatku skolni dochazky, ale kdybych poslednich 15 let nebyla u zubare, nic by se nestalo, po celou tu dobu mi zuby pouze prohlizi.
wich — #12 Nečetla si tenkrát mojí další reakci, jak vidno. Já si čistím ráno i večer, ale někdy jsem schopná se po čištění ještě najíst. Ale nevidím v tom problém. Důležité je odstranění STARÉHO plaku. A když si třeba za hodinu hned zadělám na nový, nic se neděje, protože ráno ho včas odstraním. A když si člověk čistí zuby pořádně, dokonce to stačí jen 1x za 24 hodin. Až potom se totiž tvoří ty škodlivé organismy.
macamala — #11 Vždyť nedávno i tady psaly ženské, že si večer nečistí zuby Tak jaký mají děti vzor. Prohlídka 1x za rok stojí minimum peněz a času možná trošku nepříjemně stráveného na křesle oproti parádně rozjetému zánětu.
wich — #9 A to mám pocit, že do 18 zubaře neplatí, takže je to lenost. Mám kolem známé, kde to funguje tak, že jde na prohlídku celá rodinka. Dnešní děti jsou ušetřeny těch hromadných prohlídek, jdou tam s matkou nebo otcem. A toho by měli rodiče využít, ale kde nic není, ...
Jestli kašlou rodiče na svoje zuby, pak je těžko něco řešit u dětí.