Kyselé věci obvykle okomentujeme slovy: „je to kyselé jako citron“ nebo „je to kyselé jako šťovík“. Jako děti jsme šťovík okusily asi všechny, aniž bychom si uvědomily, kolik vitaminů vlastně do sebe ládujeme.
Výskyt
Šťovík, lidově také kyseláč, modrohlávek, šťavel, kobylí šíp, kyselka nebo pletich má rád vlhčí místa. Roste na loukách, stráních, pastvinách, na březích potoků a řek. Nalézt ho však můžeme také na venkovských zahradách. Pokud vám tam tedy ještě neroste, určitě si ho „nasaďte“. Budete mít malou „apatyku“ přímo pod okny.
Listy i květy
V bylinných herbářích je šťovík označován jako středně vysoká, vytrvalá bylina s rýhovanou lodyhou. Listy má dlouze řapíkaté, kopinaté, střídavé a nedělné. Vyšší listy mají kratší řapík a nejvyšší listy nemají žádný. U šťovíku používáme právě listy a oddenek, případně celou nať. Sbíráme je během dubna a května. Šťovík používáme vždycky čerstvý.
Šťovík také kvete, a to od června do srpna. Květy tvoří latu s jednoduchými větvemi. Květy jsou pravidelné a okvětí je sestaveno ve dvou kruzích.
Zdroj cenných látek
Šťovík sbíráme brzy zjara, ještě před květem. Tehdy je v nich zdroj cenných látek nejbohatší. Šťovík obsahuje vysoký obsah vitamínu C, karoten, z nerostných látek: železo, mangan a křemík. Těmito složkami povzbuzuje činnost tlustého střeva a podporuje chuť k jídlu. Obsahem železa podporuje tvorbu krve. Šťovík obsahuje také kyselinu chrysofanovou a kyselinu šťavelovou. Účinky kyseliny šťavelové je třeba potlačit přídavkem mléka, smetany nebo sýra do pokrmu.
Kuchyňská přísada
Jako kuchyňská přísada se šťovík používá do polévek, do všech nakyslých omáček a také do majonéz. V ruské kuchyni je považován za jednu z nejpopulárnějších kořenných bylin, používaných jako příloha k masitým jídlům, jako náplň do pirohů, tvoří také tradiční a nenahraditelnou součást známého ruského boršce. Jako zelenina a koření se používají pouze čerstvé listy. Zahradní šťovík lze použít také jako náhražku špenátu. V našich podmínkách je šťovíku do jídel používán jen občas, ale třeba v sousedním Slovensku si z něj vaří i polévku.
Foto: Shutterstock
Šťovíková omáčka slovenská
Ingredience
- 8 lžic usekaného šťovíku
- 2,5 lžíce másla
- 1 lžíce mouky
- 5 dl zeleninového vývaru nebo vody
- 1 lžička cukru
- 1,5 dl smetany,
- 1 lžíce mouky, sůl
Postup práce
Uděláme bledou jíšku, přidáme šťovík, trochu jej osmažíme, zalijeme vodou nebo zeleninovým vývarem, osolíme, osladíme a povaříme. Zahustíme smetanou, ve které jsme rozmíchali lžíci mouky. Poté necháme přejít tvarem.
Dobrou chuť – a netvařte se u toho tak kysele. :)
Použitý zdroj: www.lecivapriroda.cz
Nový komentář
Komentáře
Taky jsem šťovík jako dítě ráda jedla
mám na zahrádce, vařím polévky a omáčky,jako nádivka do závinů a mas,výborný je třeba s lososem. Není pravda, že se používá pouze čerstvý, třeba v Polsku ho mrazí nebo zavařují a v Rusku ho i kvasí.
Jako děti jsme se cpaly šťovíkem běžně, teď mě to už ani nenapadne.
Na šťovík jsme chodily jako malé děti.
Natrháme misku šťovíku, z kterého otrháme stonky, použijeme
zelenou část listu. Dáme dusit na pánev na trochu másla , oleje(podle chuti)
šťovík nasekáme jako listový špenát. Dusíme až není ve šťovíku žádná voda. Odložíme na pozdější
dobu. Množství nemůžu říct dělám podle chuti.Miska je asi 1,5 l a špenátové
listí tak načechrané v plné misce.
Suroviny na polévku:
Maso podle vlastního
uvážení, pokud není maso může se použít bujon
2 vajíčka
2-3 brambory
1 smetana na šlehání
Sůl
Šťovík podle chuti
Šťovíková polévka podle mé paní tchýně, všem moc chutná.
Uděláme si vývar
záleží jaký máte nejraději, ale já sama se domnívám , že nejlepší je z uzeného
masa.
Přidáme veškerou
kořenovou zeleninu a jednu cibuli , necháme vařit. Zvlášť si uvaříme nakrájené
brambory na drobné kostičky. Tyto
brambory po uvaření odcedíme a přidáme do uvařeného vývaru. Zeleninu necháme v
polévce nakrájenou na drobno, cibuli vyndáme.
Přidáme udušený šťovík, necháme
provařit. Rozšleháme dvě vajíčka , které za stálého míchání přilijeme do
polévky. Po provaření přidáme smetanu ke
šlehání a trochu ji zahustíme moukou, toto už musíme provařit opatrně, aby se
nám polévka nesrazila. Samozřejmě , že osolíme a ochutíme podle vlastního
uvážení.
telelot — #1 když ono té přírody ubývá, kam jsme dřív mohly na česnek dojít za pět minut musíme jet hodinu autem.
kyselá je i rebarbora, však už na zahrádce roce. Moc se těším na buchty.
babca — #4 taky si to tak pamatuji, ale je už to dávno
dala bych si, mám ráda kyselé...
Jako děti jseme ho jedly
Šťovíkovou omáčku jsme doma kdysi dělávali celé jaro, měli jsme ho na zahradě.
Jako děti jsme ho žvýkaly věčně

jéééé šťovík, ten jsem neměla snad 30 let