Na stopování neměla nikdy dost odvahy čtenářka s nickem Ifulinkaa. Svůj důvod si i rozumně obhájila.
Krásný den všem:-)
Stopování je něco, co jsem nikdy nezkoušela. Neměla jsem dost odvahy. Měla jsem se ráda. Poslechla jsem rady ohledně všude číhajících úchylů v podobě řidičů. Cestovala jsem málo. Občas mne lákaly spolužačky, když nám ujel vlak. Ony jely, já tvrdla na nádraží, čekajíc další spoj. Bála jsem se jet s cizími.
O co jsem přišla? Trocha adrenalinu? Jedno odpoledne dříve doma? Nebo taky vyplnění všech hrůzným scénářů objevivších se ve večerních zprávách? Ne, díky!
Potom nemohu posoudit, jaké to bylo dříve a dnes. Mohu mít jen názor. Dnes by to mohlo být vlastně lepší. Na cestách je stále více a více aut.
Častěji potkávám stopovat kluky. Pokud vidím holku, nezdá se mi, že by úmyslně provokovala zjevem, aby upoutala řidiče. Většina z nich je nejspíše v té situaci, kdy jim ujel spoj a nechtějí čekat. Pardon, já nezastavím. I v tomto případě jsem posera. Kdoví, koho si do auta beru. Zloděje, násilníka? Nechci. Zlobte se, nebo mne chvalte. Názor nezměním.
A do práce jezdím busem, tam zastavujeme pravidelně skupinkám čekajícím a ostatní mají smůlu.
Nestíháš, nejedeš. Nemyslíš, zaplatíš. Myslím, nezastavím, nestopuji!
Příjemný den s bezpečnou dopravou kamkoliv přeje Ifulinkaa
pozn. redakce: text nebyl redakčně upraven
Děkujeme za názor. Posera rozhodně nejste! Spousta žen se bojí stopovat.
Téma dnešního vydání: Autostop
Autostop může být vášní, vzrušením, koníčkem, může být pocitem nutnosti a nevyhnutelnosti, ale také nebezpečím, hazardováním a neuváženým jednáním. To vše je autostop. A i když už není autostop tím, čím býval, přesto se mu budeme v dnešním tématu věnovat.
- Budeme nostalgicky vzpomínat
- Budeme se zabývat výhodou i nebezpečím tohoto způsobu dopravy
- Budeme srovnávat, jak se stopovalo dříve a jak dnes
- Budeme si povídat, zda a proč ubylo stopařů
- Budeme si povídat, jestli to mají ve stopu holky jednodušší než kluci
- Budeme si vyprávět příběhy ze stopování
- Bude nás zajímat, jestli sami stopujete nebo naopak stopařům zastavujete
- Budeme prostě stopovat
Těším se na vaše příspěvky, na vaše názory – ať už kladné, či záporné.
Psát můžete na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Nejlepší příspěvek odměníme sladkou – 70% kakaovou bonboniérou s příznačným názvem – merci
Můžete jí tak třeba poděkovat řidiči, který vám zastaví, anebo si ji slupnout sama při stopování
Nový komentář
Komentáře
Tak se řadím mezi posery. Ani já jsem nikdy nestopovala a stopaře neberu z pudu sebezáchovy.
Taky myslím, že je plno jiných věcí, které stojí za to vyzkoušet. Stopování mezi ně neřadím.
Stopovala jsem pouze jednou,asi v 16 letech.Negativní zkušenost,která naštěstí dopadla dobře.Od té doby nestopuji a stopaře neberu!
No jo, no, nemůže stopovat každý, protože pak by bylo na silnicích narváno
stopovala jsem, občas i teď, když je to potřeba a někdy stopaře vemu, když si vzpomenu na sebe, jak jsem potřebovala svézt
Nezlobím se, chválím
Stopaře jsem taky nikdy nevzala, ale asi jen proto, že se ještě nenašel žádný, co by stál za vzítí
Moje řeč Ifu, také jsem nikdy nestopovala
a do auta nikdy nikoho neberu, jezdí se mnou děti a člověka, kterého neznám, nevozím 
Já tedy stopovala - a už nikdy
.
Stopaře taky neberu, mimo jiné za něj jako šofér přebírám zodpovědnost a náhoda je blbec
Tak jsem si vzpomněla, jak jsme šly v 17 s kamarádkou ze zábavy, 7 kiláků domů jsme to měly, zastavil nám taxík (byly dvě v noci) a hodil nás zadara domů. Dnes by mi asi svítila v hlavě kontrolka. I když ..my vlastně nestopovaly .. takže jsem na tom jako ty, nikdy jsem nestopovala a nehodlám s tím začínat.