Že schizofrenie vzbuzuje strach, je zcela pochopitelné. Informace o ní se totiž často objevují v souvislosti s tragickými událostmi a dalšími negacemi. „Obraz schizofrenie je v médiích do značné míry spojován s násilím, což je shodou okolností i nejčastější mýtus, který se ke schizofrenii váže. Další hojně rozšířenou nepravdou jsou informace o tom, že nemoc může vyvolávat užívání návykových látek,“ uvádí Věra Čarná, vedoucí analytička NEWTON Media.
Mýtus „schizofreniků-podivínů“ vyvraceli zejména odborníci, jako např. třinecký psychiatr a psychoterapeut Michal Raszka, který pro Týdeník Frýdecko-Místecko (6.12.2016) uvedl: „Nerad dávám lidi do jedné přihrádky. Moc záleží na postoji daného člověka, rodinném zázemí, výchově, závažnosti onemocnění, zátěži v práci. Není schizofrenie jako schizofrenie. Je mnoho nemocných, kteří žijí skutečně naplněný život, jsou produktivní, mají rodiny, starají se o děti.“ Kolektiv odborníků z Národního ústavu duševního zdraví věcnou formou popsal na portále zdn.cz varovné příznaky možného psychotického onemocnění, které by mohly přispět k časné diagnostice psychotických onemocnění (6.2.2017).
Jak, kdy a proč schizofrenie vzniká? * U některých lidí mohou schizofrenii vyvolat poruchy vývoje mozku, závažné poranění nebo potíže při porodu. * Spouštěčem mohou být psychicky těžké momenty, například rozpad rodiny, úmrtí blízkého člověka a podobně. * U mužů obvykle nemoc propuká dříve než u žen a nejčastěji se u nich poprvé projeví mezi 20 a 28 lety. * V případě žen díky působení hormonu estrogenu začíná onemocnění později, nejčastěji ve věku mezi 26 a 32 lety. * U mužů se schizofrenie vyskytuje skoro 1,5krát častěji než u žen. * První signály nemoci se často objevují několik měsíců nebo dokonce i let před jejími prvními akutními příznaky. |
„Problematika duševních onemocnění je velice složitá a oceňujeme každou snahu o přiblížení tématu široké veřejnosti. A to i s ohledem na chystanou reformu psychiatrické péče v Česku, která dává mnohem větší prostor péči o pacienty v jejich přirozeném prostředí, tedy jinak, než jsme dosud byli zvyklí. Týkat se to bude i lidí, kterým byla diagnostikována schizofrenie. Česká veřejnost by si měla uvědomit, že soužití s těmito lidmi je možné. Už dnes se s nimi běžně potkáváme, a protože o nich nevíme, tak to nikomu nevadí,“ komentuje doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., předseda České psychiatrické společnosti ČLS JEP, která kampani vyjádřila svou podporu.
Kampaň 100 tisíc neviditelných se proto snaží upozornit, že díky vhodně zvolené léčbě mohou nemocní vést kvalitní život a bez problémů splynout s okolím, tedy stát se neviditelnými. „Není lehké najít ideální řešení, v mém případě to trvalo několik let. Až vhodně zvolená léčba mě zbavila všech nepříjemných projevů nemoci a můj stav se zlepšil natolik, že o mojí nemoci nemá téměř nikdo ani tušení,“ přibližuje svůj příběh pacientka Alžběta Klímová, která i s diagnózou schizofrenie zvládla vychovat dvě děti, vystudovat vysokou školu a uplatnit se na trhu práce. Dnes působí jako peer pracovník a pomáhá zvládnout složitou životní situaci dalším lidem s psychickým onemocněním.
Více na 100tisicneviditelnych.cz
Nový komentář
Komentáře
Já bych u partnera v první řadě zjišťovala, jestli se opravdu řádně léčí a jestli léky svévolně nevynechává. Jestlli opravdu o své nemoci ví všechno a všechno akceptuje. Pak bych s ním zůstala. V mém případě se už o možnost mít děti nejedná.
Nemusela bych si nic zjišťovat já měla sestru ,která touto nemocí trpěla a vím co to obnáší. Je pravdou ,že dnešní farmakologie je diametrálně jiná ,než se používala dříve. Sestra dostávala v léčebně i elektrické šoky. Při jednom ze záchvatů ,kdyby nebyla druhá sestra doma ,tak byla naše matka byla po smrti. Viděla v ní někoho jiného a začala jí škrtit.Pak přišel na trh nový lék, který pomáhal ,až tak ,že sestra mohla být doma.( jedná se o roky 1950-2000)nemoc se jí projevila v mládí.Sestra byla ročník 34. Dnešní léky jsou zase již úplně jiné generace. Ale jelikož vím, že může být tato nemoc dědičná,tak bych s partnerem o kterém bych věděla ,že má tuto diagnózu děti neměla .
Kamarádka žila se schizofrenikem 30 let. Rozhodně to neměla lehké - mírně řečeno - nebudu uvádět podrobnosti, ale článek je příliš optimistický