5acb3c31088ecobrazek.pngV poslední době se hodně řeší, že lidé si ve velkém pořizují psa bez PP neboli průkazu původu. Pak jsou překvapení, že štěně po příchodu domů je nemocné, bojácné atd. Jak si tedy vybrat vhodně pejska bez PP?

Na to mám jen jedinou odpověď, jít do útulku a rozhodně nekupovat psa bez „papírů“! Já jsem zásadně proti prodeji psů bez PP.

Často slýchám názor: „Proč si nekoupit psa bez PP, když s ním nechci chodit na výstavy? Nebo, nebudu přeci utrácet horentní sumy, když mohu mít stejnou rasu za polovinu?“

Lidé si bohužel neuvědomují hloubku tohoto problému. Tady není chyba pouze v množitelích, ale především v lidech, kteří si zvíře bez PP chtějí koupit. Nejde pouze o zanedbané množírny, které se v poslední době medializují. Jsou zde i ti, co nechají svou fenu připustit z rádoby dobrého úmyslu, například, chceme mít jedno úžasné štěňátko, jako je ona, nebo ona fráze - „Každá fena by měla mít alespoň jednou štěňata“, která je totálně nesmyslná. Sice to myslí dobře, ale už si nedají pozor, jestli budoucí tatínek štěňat je zdravý, jaká je jeho povaha atd. Uvedu příklad, paní Nováková nechá svou čivavu připustit se sousedovic psem stejné rasy. Narodí se štěňátka, paní Nováková o ně s láskou pečuje. To si pak kupec při první návštěvě řekne, tak tady je to čisté, hezké prostředí, nejedná se o množírnu, není důvod se bát. Jenže oni nevědí, jestli třeba není otec štěňat agresivní, což je také dědičné, kvůli takové agresi se vyřazují psi z chovu, nemá skryté zdravotní problémy, atd. Tohle bezhlavé množení mezi sebou není dobré. Dříve tady byla krásná plemena jako labrador nebo retrívr. Právě ti jsou tímhle tak zprzněná, omlouvám se za ten výraz, že už dnes jsou tyto původně mírumilovné rasy zlé a nezvladatelné. Nikdo za tím nejvíc rozkošným štěňátkem nevidí potenciální problémy. A to je ta chyba. A to nebudu jmenovat ty, co to dělají vyloženě pro zisk a týrají nejen fenky. Přirovnala bych to k jízdě bez řidičského průkazu, taky řídíme jen s papíry.

Mnoho lidí by ale mohlo namítat, dobře, a co tedy s těmi štěňaty, mají umřít?

To rozhodně ne. Když ale nebude poptávka, nebude nabídka. Je to zase o těch, co jsou nezodpovědní a kupují si psy bez PP. Zde je i obrovský problém, že množitelé prodávající psy bez PP se ani mnohdy nezajímají, ke komu ty štěňata jdou. U chovatelů je to jiné, ty nechávají štěňátka čipovat, aby se k nim případně vrátila, zkrátka, mají zájem. Většina psů bez PP, řekla bych tak polovina, končí v útulcích. To se pak nemůžeme divit, že jsou kotce plné opuštěných zvířat. Navíc sice ušetřím na papírech, ale pak o to víc zaplatím na veterině nebo na výchově.

Když si ovšem pořídím zvíře s PP, tak mi stejně nikdo nezaručí, že bude zdravé...

To je sice pravda, je to zvíře, všechno se může stát. Právě z toho důvod je i v tomto případě dobré, když si chci pořídit psa s PP, být obezřetný. Jako u všeho, tak i zde se najdou podvodníci. Jsou papíry a papíry, laik nemá mnohdy šanci poznat zfalšovaný průkaz.
5acb4acbe3cdfobrazek.png

Osobně jsem momentálně na něco obdobného narazila. Jak sama víš, chci si pořídit brabantíka. Našla jsem si chovatelskou stanici z České Lípy, která právě nabízí štěňátka. Poslala jsem ti stanici k prověření a tvůj result byl, zde psa nebrat. Jak tedy já, jako nezkušený člověk, můžu poznat, která chovatelská stanice je dobrá a naopak?

V první řadě bych si důkladně ověřila chovatelskou stanici. Zjistit, jak na tom byl předchozí vrh, jací jsou rodiče. U každé správné chovatelské stanice jsou záznamy k dispozici, chovatelé je rádi poskytnou, případně se dají dohledat. Pokud nechci zatím komunikovat přímo s majiteli, což je chyba, můžeme použít internet, kde se najde vše, případně jiné sociální sítě. Facebook je v tomto skvělý. V dnešní době se totiž majitelé psů rádi dělí o různé informace, ať už jsou pozitivní, či negativní. Určitě bych to nedělala bez rozmyslu.

Když už bych tam jela, zaměřila bych se, kolik fen se zde vyskytuje, jestli nejsou plaché, agresivní. Určitě bych se také rozhlédla po místě, kde štěňátka vyrůstají. Ono štěně, které vyrůstá v čistotě, je pak i čistotnější v životě. Zkrátka dát na zdravý selský rozum. Přeci jen, jinak na nás bude působit, když uvidíme štěňátka separované někde ve vedlejší místnosti, oproti těm, co mají ohrádku s hračkami v obýváku. Otestovala bych si i chovatele, jak dokáže povídat o štěňátkách, o dané rase atd. Musí být znát, že těmi psy žijí.

Co si tak čtu, slyším, člověk v tomto směru musí být opravdu opatrný, tedy pokud doma nechce mít pejska, který bude neustále nemocný, to asi v tom lepším případě. Můžu já jako budoucí majitel psa zajet ještě s pejskem, než si ho vezmu na veterinu, abych opravdu měla jistotu?

S tím by neměl být problém. Kolikrát je to i podmínka smlouvy, že pes bude před odchodem do nového domova ještě veterinárně vyšetřen. I papírový pes může byt nemocný, ale ta pravděpodobnost je daleko menší. Opět bych to přirovnala k autu. Zodpovědný kupec si před podepsáním smlouvy pro jistotu raději přizve svého mechanika.

To ale pak musím počítat s tím, že prohlídku budu platit, je to tak?

Zde už záleží na každém chovateli, zda to uhradí on, nebo zájemce. Správní chovatelé mohou předložit veterinární zprávy, že rodiče jsou testováni na různé nemoci. Každé plemeno má totiž nějaké neduhy, které se u něj vyskytují častěji než u ostatních. Opatrná bych byla hlavně při koupi moderních plemen, jako jsou buldočci. Já bych byla pro, aby bylo ze zákona dáno, že ke kupní smlouvě by bylo nutností očipování zvířete a papír od veterináře. Vše se dá ale falšovat, bohužel.

Čtěte také:

Uložit

Uložit

Reklama