obrazek.png
Foto: Shutterstock

Co je Stockholmský syndrom?
Představte si, že podle výzkumů celých 27 % procent rukojmích získá během svého pobytu v zajetí citovou vazbu ke svému únosci. Mnohdy pak dochází nejen k sympatizování s jeho činy, ale také k tomu, že při následném vyšetřování oběť s pachatelem u soudu spolupracuje. Výzkumem Stockholmského syndromu se zabýval Americký národní institut zdraví a dodnes se nepodařilo získat žádná relevantní data ohledně toho, proč u některých obětí k tomuto syndromu dochází a u jiných nikoliv.

Proč právě Stockholmský syndrom?
Svůj název dostal tento podivný fenomén podle události, ke které došlo 23. srpna 1973 právě ve Stockholmu. Do místní pobočky Kreditbanky uprostřed náměstí vtrhnul ozbrojený Jan-Erik Olsson, kterému tenkrát bylo třicet dva let a zajal jako rukojmí čtyři zaměstnance. Následně jedna ze zajatých žen, třiadvacetiletá Kristin Enmarková si během puhých šesti dnů zajetí vytvořila ke svému vězniteli citové pouto. Svůj pocit později popsala vyšetřovatelům jako vzájemné porozumění a zároveň strategii přežití. Rovněž přiznala, že později navštěvovala Olssona i v soukromí a poznala dokonce jeho rodinu.

Přesný termín pro tento syndrom pak definoval kriminolog Nils Bejerot ve spolupráci s americkým psychiatrem Frankem Ochbergem, který se později začal případem zabývat.

Proč k němu dochází?
Podle psychiatrů se jedná o reakci na to, že po prvotním strachu a šoku, kdy oběť podvědomě automaticky předpokládá, že bude svým únoscem zabita, začne pociťovat vděk za to, že zůstala na živu. Doslova začne v uneseném klíčit pocit, že mu únosce daroval život.

Kdo je rizikovou skupinou?

  • Oběti domácího násilí 
  • Týrané děti
  • Členové určitého kultu či sekty
  • Váleční zajatci
  • Prodávané prostitutky
  • Závodní sportovci, kteří jsou zvyklí snášet tvrdé zacházení trenéra

 
Případ Patty Hearstové – sama se nakonec stala zločincem

Patty byla studentkou a dcerou tiskového magnáta. V únoru 1974 trávila volný den v domě svého otce ve společnosti snoubence, když v tom kdosi zazvonil. Patty otevřela dveře a vrhla se na ni skupinka ozbrojených mužů, kteří ji surově zbili a jejího snoubence svázali. Následně dívku odvlekli do auta, hodili do kufru a odjeli pryč.

Jednalo se o skupinu, která sama sebe nazývala Symbionská osvobozenecká armáda neboli SLA. Podle svých vlastních slov chtěli „osvobodit svět od fašistického hmyzu“. Šéfem skupiny byl jistý Donald DeFreeze, který byl velmi protikapitalisticky zaměřený. Jednalo se extrémně nebezpečnou násilnou skupinu, která měla na kontě před tímto únosem několik vražd. Logicky začali po otci Patty požadovat výkupné. Mělo se jednat o několik milionů dolarů, na což otec ihned bez váhání přistoupil. Ovšem začalo se dít něco podivného.

Patty začala během svého věznění s únosci sympatizovat a dokonce se v jejich zločinech připojila k nim. Podle svých slov přijala nové jméno a stala se jednou z nich. Jednoznačným důkazem je záznam z bezpečností kamery při přepadení banky v Los Angeles, kde je zachycena s celou skupinou, jak hlídkuje se samopalem.

Když byla FBI dopadena, bránila se tím, že ji SLA doslova vymyla mozek. Soudce ji ovšem napřed poslal na 35 let do vězení, následně však díky jejímu obhájci byl trest snížen na 7 let. Byla soudem uznána jako oběť Stockholmského syndromu a ve výsledku si odseděla jen 2 roky.

Čtěte také: 

Zdroj: History, Moje zdraví, FBI, Cleveland clinic

Reklama