Foto: Kofila, obal kávové tyčinky (po 1923)
Zdeněk Rykr, Public domain, via Wikimedia Commons
Kofila si našla v průběhu sta let mnoho příznivců nejen pro svou výjimečnou chuť kombinující čokoládu s jemnou kávovou náplní, ale také díky unikátnímu, typicky žlutému obalu z pera dvorního ilustrátora Orionu, tehdy 23letého Zdeňka Rykra. Podnikatelka Albína Maršnerová ho najala v roce 1921, aby se postaral o vizuální podobu všech čokolád i výrobního závodu. A byl to opravdu dobrý tah.
Z jeho pera je nejen postavička mouřenína, jež si vychutnává horkou kávu a odkazuje na historii kávy v Česku, kdy ji Turek Achmet od roku 1702 jako první servíroval brněnským labužníkům, ale i slavná modrá hvězda či přebal Ledových kaštanů či čokolády Milena. Design KOFILY od roku 1929 sbíral mezinárodní ceny na Grand Prix na světové výstavě v Barceloně či Bruselu.
Video je upoutávkou na velkou výstavu věnovanou umělci Zdeňkovi Rykrovi, kterou uspořádala Národní galerie Praha v roce 2016.
Rykra si později najali i jiní. Tvořil také pro firmu Baťa, kolínskou rafinerii petroleje, Čedok, Škodovku či pro Kávy Kulík. A ač se mladému Rykrovi profesně dařilo, dobrovolně ukončil svůj život skokem pod rychlík na Barrandově dne 15. ledna 1940. Důvodem mohla být obava, aby se nedostal do rukou gestapa.
Panáček v modrých kalhotách, bílém svetru s červenými kružnicemi a nezbytným turbanem popíjí kávu už dlouhé roky, jen na chvíli ho vedení čokoládoven na přebale vyměnilo. To když se chystala třetí celonárodní spartakiáda. A pokud si novou Kofilu koupíte bez mouřenína, nelekejte se. Ke 100. výročí uvádí Kofila designovou edici, která vznikla ve spolupráci s ateliérem Grafický design Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Studenti zlínské univerzity navrhli téměř 80 unikátních designů, z nichž bylo vybráno 7 nejzajímavějších splňujících stanovená kritéria a ty se objeví na přebalech, kam se ale časem zase vrátí náš starý známý panáček.
Zdroj informací: tiskové informace, orioncokolada.cz, Wikipedia, nestle.cz, forbes.cz
Nový komentář
Komentáře
Asi jsem "staromilec", líbil se mi původní obal - mouřenín v turbanu. Také si ji občas koupím, stejně jako tyčinku Milena, ale už ta chuť je trošku jiná. Na trh jdou nové obaly - přijdou mi písmenka hodně počítačová, ne tak hezká jako v jiných obalech, třeba zaujmou mladou generaci
.
Mám ráda všechno kávové, Kofilu jsem milovala, teď ale chutná jinak, už ji moc nekupuji. Odeta vzpomněla želé citrony a pomeranče v cukru, ano, přesně mi naskočila ta chuť i vzhled. Vždycky když jsem přišla k dědovi a babičce, čekala tam na mě krabička. Bývaly dva druhy, jeden druh půlměsíčky - tvrdší želé v cukru s naznačenými dílky a druhý druh, to bylo měkké želé obalené v čokoládě, oba druhy v úzké krabičce, oba druhy jsem měla moc ráda.
Taky jsem měla Kofilu ráda. I Milenu, teď mi ji připomíná slovenská Deva, ta naše je nějaká mazlavá. Líbí se mi obal s konvičkou a šálkem. Mě babička kupovala želé citrony a pomeranče v cukru, byla to taková dlouhá úzká krabička. Teď mi to už nechutná.
Mnamka
.
Tak se mi vloudil úsměv na tváři a vzpomínka na moji babičku. Touto čokoládou mě často obdarovávala. Balená v pozlátku a papírovém obalu s mouřenínem. Jo, to byla bezstarostná doba a nezapomenutelné dětství.
A mouřenín po letech přestává být mouřenínem, ale stane se šmoulou.
https://cnn.iprima.cz/marketingovy-krok-nebo-prehnana-korektnost-cerny-mourenin-na-kofile-zmenil-barvu-81293