a83c33582e96c-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Na co je možné podat stížnost?

Na poskytnuté zdravotní služby, pokud máte například pochyby o tom, že léčba probíhala správně, nejste spokojeni s jejím výsledkem, případně vám byl proveden úkon, k němuž jste nedali souhlas.

Na věci související se zdravotními službami. Zde jde například o nevyhovující podmínky v nemocnici (třeba nedostatek soukromí) případně o hrubé či neprofesionální chování zdravotníků.

Kdo může stížnost podat?

Samotný pacient, který cítí újmu, ale nejen on.Stížnost může podat každý občan, tedy nikoliv pouze ten, kdo byl jednáním lékaře, proti němuž stížnost směřuje, dotčen,“ uvádí Česká lékařská komora.

Stěžovat si tedy může:

  • Pacient
  • Zákonný zástupce pacienta
  • Osoba blízká, pokud pacient nemůže kvůli zdravotnímu stavu jednat sám
  • Jakákoli jiná pacientem zmocněná osoba

Kde si můžete stěžovat?

První stížnost a žádost o nápravu by měla směřovat přímo poskytovateli zdravotních služeb, proti kterému je vedena. Tedy dotyčnému lékaři, případně vedení daného lékařského zařízení. „Poskytovatel zdravotních služeb má povinnost vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení, přičemž v odůvodněných případech může lhůtu k vyřízení prodloužit až o dalších 30 dnů. Pokud je to vhodné s ohledem na charakter stížnosti, má stěžovateli navrhnout ústní projednání stížnosti,“ uvádí Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Práva pacienta a povinnosti poskytovatele týkající se stížnosti upravuje především zákon o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.), a to části osmé (§ 93-97).

Může se ale stát, že s vyřízením stížnosti nebudete spokojeni. V takovém případě máte možnost obrátit se hned na několik institucí.

Česká lékařská komora (ČLK). Každý lékař, který v naší zemi vykonává lékařské povolání, musí být jejím členem. Pokud jedná neeticky nebo postupuje neodborně, zahájí s ním disciplinární řízení. Nelze si tu však stěžovat na jiné zdravotnické pracovníky a promlčecí doba je jeden rok. Stížnost musí mít jednoznačně písemnou formu, být čitelná a srozumitelná, s uvedením plného jména a s adresou toho, kdo stížnost podává. Anonymní či jinak podané stížnosti se neregistrují a tedy ani neprošetřují,“ uvádí ČLK s tím, že stížnost musí být podána u okresního sdružení, kde je dotyčný lékař evidován. Disciplinární rozhodnutí by následně mělo být vydáno do šesti měsíců. Stejně tak můžete stížnost poslat na Českou stomatologickou komoru (zubní lékař) nebo Českou lékárnickou komoru (farmaceut).

Zdravotní pojišťovna. Ta řeší například nařčení, že lékař čerpal neoprávněné úhrady za zdravotní péči. „V případě, že se prokáže, že lékař vybírá finanční částky za zdravotní péči, která je zdravotní pojišťovnou hrazená, jedná se o porušení zákona i ustanovení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb. V těchto případech VZP postupuje vůči konkrétnímu poskytovateli zdravotních služeb vždy v souladu s uzavřenou smlouvou a platnou legislativou. Je proto důležité požadovat po lékaři vysvětlení, jaké služby jsou v rámci požadované platby poskytovány a nechat si vystavit účet, v němž bude podrobně uveden rozsah uhrazených služeb,“ nabádá Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Veřejný ochránce lidských práv. Nejste si jisti, kam se se svou stížností obrátit? Pošlete ji ombudsmanovi. „Pokud nám pošlete stížnost, kterou má vyřídit někdo jiný, pošleme ji do 5 pracovních dnů správnému úřadu. O tom vás vyrozumíme,“ uvádí úřad ochránce. A zároveň radí, co ve stížnosti neopomenout. Kromě vašich kontaktního údajů a uvedení jména a adresy poskytovatele zdravotních služeb (zařízení i lékaře) jsou zásadní následující informace:

  • Stručný popis události (komplikace, dobu léčení, srovnání zdravotního stavu před a po události a podobně).
  • Důvod, proč nesouhlasíte s tím, jak poskytovatel zdravotních služeb vaši stížnost vyřídil. Spolu s tím přiložte i kopii odpovědi poskytovatele zdravotních služeb na stížnost.
  • Rovnou připojte i souhlas s nahlížením do vaší zdravotnické dokumentace, o který by vás úřad ombudsmana stejně požádal. Řízení tak urychlíte. „Bez souhlasu nebudeme moci stížnost prověřit, proto šetření ukončíme,“ upozorňuje instituce.

Co když lékař skutečně pochybil?

Jestliže se během šetření ombudsmana prokáže, že ve zdravotnickém zařízení nebo u lékaře došlo k pochybení, bude vyzván k nápravě. Případně k provedení kroků, aby se taková situace již neopakovala. „Můžeme se také obrátit na úřad, který může přijmout další opatření (např. uložit pokutu, provést vlastní šetření apod.), či profesní komoru (Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora apod.). O tom, co chceme, aby nemocnice nebo lékař udělali, vyrozumíme také vaši zdravotní pojišťovnu,“ popisuje Veřejný ochránce lidských práv. Zároveň ale dodává, že nemůže rozhodovat o náhradě způsobené újmy.

V případě, že se s poskytovatelem nedohodnete na kompenzaci napřímo, je třeba podat žalobu k soudu. Ideálně po poradě s advokátem zabývajícím se zdravotnickým právem.

Zdroj informací: Veřejný ochránce lidských práv, Česká lékařská komora, Všeobecná zdravotní pojišťovna