Výměna řidičského průkazu se možná týkala nejedné z vás. Kdo to nestihl v loňském roce, čekají ho nepříjemnosti. Buď nemůže řídit, nebo riskuje, že zaplatí tučnou pokutu. Naše redaktorka Dana Svobodová to odložila doslova na poslední chvíli, ale měla štěstí.
Když se začalo hovořit o výměnách řidičských průkazů, nevěnovala jsem tomu zvláštní pozornost. To se mě určitě netýká, vždyť ho nemám ještě tak dlouho. Když výzvy k výměnám začaly sílit a přidaly se hrozby nekonečných front a vysokých pokud, nedalo mi to a pro jistotu jsem se podívala na datum vydání. A sakra, můj řidičák je starý už jedenáct let. Kdo by to byl řekl.
Copak mám čas někde hodiny postávat ve frontách? Ale dobře mi tak. Když jsem flink a řídím se heslem „Co můžeš odložit na zítra, nedělej dnes,“ musím si svůj kalich hořkosti vypít do dna a přetrpět několikahodinové stání ve frontě.
Vyplnila jsem formulář, vyštrachala fotku, připravila doklady, vyzbrojila se několika časopisy a vyrazila na magistrát. Hala byla nabitá k prasknutí, nikde ani místečko k sezení, nervozita by se dala krájet. Mrkla jsem na světelnou tabuli pořadových čísel. 3 826. Přistoupila jsem znechuceně k terminálu, abych si „vylosovala“ svoje pořadí. Bzzz. 5 920. „No to se picnu...“ řekla jsem si pro sebe, ale určitě mě bylo slyšet.
„Nechcete lístek?“ ozvalo se za mými zády. Otočila jsem se na muže. Zprvu mě napadlo, že žertuje, nebo že chce s pořadovým číslem kupčit, ale on to myslel vážně a nabízel mi číslo 2 956.
„Vystál jsem tady frontu za manželku, ale ona to stejně dneska nestihne. Máte před sebou čtyři nebo pět lidí.“
„Ježíši, tak to moc děkuju, jste strašně hodný, jak se vám můžu revanšovat?“
„To nechte bejt,“ mávl rukou a zmizel tak rychle, jak se objevil.
Lidé, co nás náhodně sledovali, museli být vzteky bez sebe. Sevřela jsem pevně lístek a počkala, až zabliká „moje“ nové číslo. Úřednice u okénka byla v dobrém rozmaru, protože jí končila směna. Celá procedura trvala asi pět minut a já mohla s úlevou opustit magistrát, takže anabáze s výměnou řidičského průkazu mi místo nekonečně vlekoucích se hodin zabrala necelých dvacet minut.
Prostě jsem ten den měla štěstí a vám, neznámý pane, ještě jednou moc děkuji!
Nový komentář
Komentáře
ano,vyřizovala jsem ho s předstihem,nesnáším fronty
Tak já ťukla číslo a než jsem obrátila hlavu k příslušným dveřím,tak moje číslo svítilo.A když jsem si šla pro nový řidičák,tak to bylo jako přes kopírák.Takže žádný stres, v pohodě a klidu!
heligona — #24 Ale rozumíme, též jsem chtěla napsat mír Však jo, každý si občas stěžuje, ale to je asi tak to jediné, co může v tomto případě dělat - a proto už nedělám ani to a jde to líp. Tak nějak jsem to myslela.
Eirin — #22 asi si nějak nerozumíme, mír
Nepracuji s lidmi a taky si někdy na práci stěžuji. Přesto si myslím, že ji zvládám a mám ji i ráda.
Anime Otaku — #14 nemyslím...já bych řídila i bez papírů...za posledních 22 let mne zastavili 1x, tak co
heligona — #21 To nikdo neřekl.. já pouze a jen řekla, že jste tam od toho, abyste vyřizovaly žádosti klientů.. nevím, co na tom kdo nechápe, nic jiného jsem přece neřekla. I malému dítěti musí být jasné, že nejsou jenom "hodní" klienti.
Eirin — #20 Takže když si postěžuji na nezodpovědného klienta, jsem nezpůsobilá k práci v úřadě?
heligona — #19 Myslím, že si holky stěžovaly na to, že po nich klienti chtějí nemožné - ale takovou situaci profík zvládne, aniž by si na to musel stěžovat na netu...Aby to nevypadalo, že jdu proti nim, já s nimi soucítím, ale jak jsem už psala - jsou tam od toho.
Eirin — #18 Spousta ano a spousta zase ne. A to tady obě holky píšou. Ani jedna si nestěžuje na práci s lidmi, ale na to, že někdo dojde s křížkem po funuse. To se pak může vážně pos***, ale nic s tím nenadělá.
heligona — #17 Ale no tak, spousta věcí jde "takhle narychlo" vyřídit, když se chce.. když jim vadí klienti, tak ať pracují v sektoru, kde s klienty do kontaktu nepřijdou.. Já chápu, že je ke konci roku nával stresující, ale to holt jejich profese obnáší.. jindy jsou zase třeba období, kdy se kopou do zadku. A pokud ne, jen děkujte Bohu, že máte práci a za ni odpovídající mzdu
Eirin — #16 Od toho aby nic nevyřídili, protože to tak narychlo nejde, nebo od toho, aby se z těch lidí pos***?
Dante Alighieri — #15 Astřička — #12 Mno... ale od toho tam jste, ne?
Astřička — #12 Já tady mám takový exempláře celý rok. Dělám ve firmě zabývající se financemi a když sem někdo přilítne, obvykle je to v hodině dvanácté a nebo i po dvanácté - ve chvíli, kdy už klient svým odkládáním přichází o peníze nebo o ně přijde zítra. A my abysme se z toho TEĎ HNED po..., ne?
Pentlička — #8 Pořád lepší než obráceně, mít auto ale nemít papíry
Řidičák nový mám. Počkali jsme si s manželem asi dvě hodiny. Stihli jsme kávu, projít Václavák, Národní, Příkopy a přilehlé okolí. Bylo to docela hezké odpoledne.
Bylo na to dostatek času, takže teď nulová tolerance. Český národ je v tomhle děsný, všechno nechává na poslední chvíli. Pracuju v bance a může mě vzít čert, když o Silvestra přijde 30 lidí a z toho polovina jde řešit doslova kraviny a začínají slovy: Jdu vyřídit takový rest co se táhne od .. dubna, května, léta... a dostal jsem se sem až dneska. Pak jsou ještě naštvaní, že něco nevyřídí, protože to třeba během jednoho dne vyřídit ani nejde.
Manžel si nový vyzvedl 29.12. A děkoval mi na stotisíckrát, že jsem mu včas zabookovala termín.
Já budu řidičák měnit letos, protože se budu stěhovat. Ale koncem roku jsem na dopravním byla s přítelem a musím říct, že žádné drama se tam nekonalo.
jastura — #7 Něco podobného jsem chtěla udělat i já, protože nemám prostě vůbec na nic čas a furt se jen štvu, vyjma snídaně a oběda s ženou-in - pracuju, pracuju, v obědové pauze honím klientky, doktory, banky, nákupy, dnes musím zařídit validátor .. pořád něco! Když nestíhám, napracovávám pauzu do sedmi večer, ach jo... jenže já auto stejně nemám a 15 let jsem pořádně neřídila, akorát ve mě hrklo, když jsem min. týden na castingu na reklamu podepisovala, že vlastním řidičák (součást scénáře bylo i nastartovat auto), ale 30.12 jsem ho ještě měla a hlavně jsem tu roli evidentně nedostala, to už by volali.... naposledy jsem řídila paradoxně taky "komerčně", natočila jsem roličku v jednom seriálu. Na auto si nikdy nevydělám, leda bych získala hlavní roli v nějaké seriálu a to v mém věku asi nehrozí, musím se spokojit se "štěky" a být za ně vděčná, ty se pro peníze netočej, jen pro radost ... zrovna zítra...
Mám ho od jara. Nemám ale auto