Hannah nám hned v pátek poslala inspirativní a hlavně všem dostupný způsob, jak si vykouzlit domácí štěstí. Sama jsem se při něm zasnila vzpomínkami na večerníčky mého dětství, které jsme vždy sledovali celá rodina. Byly to krásné časy.

Čtete dobře, moje osobní štěstí je Večerníček. No, nedivte se tolik.

Víte, co to bylo za štěstí, když jsem se konečně dočkala a ve Večerníčku mého dětství zazářil hrdina z Ameriky - Pes Filipes? A jaká radost, když jsem oblíbené postavičky z Večerníčku - Rumcajse, Manku a Cipíska - našla v podobě gramofonové desky, navíc s vystřihovánkou, pod vánočním stromečkem? To vám byl tak opojný pocit štěstí, že jsem později i já obdarovala své ratolesti kolekcí knížek tří večerníčkovských hrdinů z lesa Řáholce.

A což teprve v dospělosti!

Jakmile zazněla znělka Večerníčku, věděla jsem, že mám pro dnešek  vystaráno. Za čtvrt hodinky se děti překulily do buclatých peřinek a já měla čas pro sebe a pro své tvoření. A tvoření - to je neodmyslitelnou součástí mého štěstí. Jako mávnutím kouzelného proutku jsem se stala kuchařkou - v nažehlené zástěrce jsem pekla vonící bábovky, ovocné dorty, vanilkové rohlíčky. Někdy jsem se změnila ve švadlenku - šila jsem kapsáře různých tvarů a velikostí, adventní kalendáře, veselé myšky. Byla jsem ovšem i umělkyní - na svět přicházely barevné koláže, papíroví draci, žlutá velikonoční kuřátka a já nevím, co ještě.

Mohla bych pokračovat  - čtenářka i spisovatelka, kuchařka i zdravotní sestra, když manžela rozbolel zub nebo hlava... Já svoje štěstí vnímám jako skládanku drobných každodenních radostí - k nim ovšem taky patří vana s horkou vodou  a sklenička archivního vína. A tuto skládanku všem pro pocit štěstí doporučuju!

Už i pan Werich říkal, že lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí...

A tuhle povedenou básničku hannah poslala v sobotu. Kdo si po jejím přečtení nepoběží do první cukrárny pro hodně sladkou laskominu, ten má vůli ze železa.

Dělání, dělání, všechny smutky zahání...

Moje štěstí, kdo to ví, je v pečení cukroví.

Moje štěstí, kdo by řek, je v pečení bábovek.

Dorty kávové i jiné - snad má radost nepomine.

Míchám, šlehám, cukruju, sladkou vůni miluju.

Trubičky a rohlíčky - ty se na mě smějí.

Věřte či nevěřte - u plotny stávám nejraději.

Uteče kdejaká bolístka, to je můj recept na štístka.

Přátele, rodinu pohostím...

Chcete jít se mnou za štěstím?

Hodně povedených závinů a vánoček  

přeje hannah58

Milé čtenářky, pošlete nám do dnešního odpoledne váš způsob, jak si navodit pocit štěstí. Bombardovat nás můžete i fotografiemi. Tři nejzajímavější vyhrají pěkný dárek.

e-mail: redakce@zena-in.cz

 

Reklama